Řeknu vám jedno tajemství. Čím jsem starší, tím větší radost mi dělá, když odcházím z nákupního centra s prázdnou taškou, zato plnou peněženkou. Přestože se mi pořád líbí všechny ty nadýchané svetříky, kožené kabelky, trendy sluneční brýle nebo barevné péřové bundy, dokážu odolat a jednoduše si říct: „Holka, vždyť máš doma plnou skříň hadrů, zabal to tu a jdi radši domů.“ Už dávno vím, že nové věci nás neudělají šťastnější, na to vemte jed.
Zatímco v pětadvaceti, ale ještě i v pětatřiceti jsem měla pocit, že pořídit si další mikinu, legíny na cvičení nebo letní šaty v zimě s visačkou, která hlásá slevu od 20 do 50 % je téměř mojí povinností, protože „Nekup to přece za ty peníze!“, dnes mě výlohy lákající na povánoční výprodeje nechávají chladnou jako zamrzlé kluziště. Potřebuje člověk do takového stadia dospět? Možná. Pravděpodobně za tím stojí ale i nabyté vědomosti o tom, jak to v módním průmyslu doopravdy chodí (fast fashion je vážně peklo!) a pocit, že se mi v duchu minimalismu žije tak nějak lépe a lehce. V šatníku mám na každé roční období jen pár kousků, které můžu vzájemně kombinovat, ale všechny jsou pohodlné, nadčasové a vím, že mi sluší. Na rozdíl od dob, kdy na mě po otevření skříně vypadly desatery kalhoty a pět stejných svetrů, a já stejně propadala panice, že nemám co na sebe (známe to všechny, že?).
Prodejcům jde o jedno: vnutit vám zboží za každou cenu
Jak se tedy z nakupovacího kolotoče vymanit? Jaký je návod na to, abychom dokázali odolat všem těch slevám a reklamním sloganům, hlásajícím, že se bez dané věci neobejdeme? V první řadě je dobré uvědomit si, že prodejcům opravdu nejde o to udělat nám slevou hezčí den. Jejich jediným cílem je zbavit se věcí, které se nestihly prodat za plnou cenu, která bývá tak napálená, že kdybyste znali její skutečnou hodnotu, protočily by se vám nejspíš zděšením panenky. I když na zboží visí štítek s 50% slevou, pořád na vás prodejci vydělají dost, aby si namastili kapsy.
Další věcí je otázka plýtvání, konzumu, rychlé spotřeby. To jsou témata, o kterých se dnes hodně mluví, přesto na ně někdy v záchvatu nakupovacího šílenství zapomínáme. Až si příště budete prohlížet krásný topík z „háemka“ a uvažovat nad jeho pořízením, prohlédněte si dobře cedulku s jeho složením. Pravděpodobně uvidíte, že se jedná o výrobek z polyesteru či akrylu. Takový kousek umělé hmoty vás jednak nezahřeje (na rozdíl od přírodní vlny či kašmíru), jednak se bude pravděpodobně brzy žmolkovat a v pěkném stavu vydrží rok, možná dva. A o to prodejcům ze zásady jde. Nakoupit, spotřebovat, vyhodit a utratit peníze za nové „krámy“. Pořád dokola, peněženky, třeste se! Já už těm velkým firmám, jejichž loga na nás vyskakují ze všech stran, radost dělat nehodlám. Nepodporuju je a na jejich triky o „slevě roku“ jen tak neskočím. Nezaslouží si to.
V udržitelném rytmu slow fashion
Pokud se o módu trochu zajímáte, pak vám jistě neunikl pojem slow fashion. Termín označuje takzvanou „pomalou módu“ a vnímá nakupování oblečení spíše jako dlouhodobou investici, která se vám postupně vrací, než jako reakci na rychle se měnící trendy a spotřební chování. Odmítá nadbytečný konzum fast fashion řetězců a jde cestou ekologie a dlouhodobě udržitelného přístupu k nakupování. Zjednodušeně řečeno: slow fashion zpomaluje naši spotřebu a šetří životní prostředí. Dává to smysl, jenže někdy nás zaslepí triky prodejců, kteří se snaží chytit zákazníky do nakupovací pasti. Třeba tím, že určitou věc uměle předraží a následně sníží na původní cenu – tudíž sleva není žádná. Zlevněné výrobky umisťují schválně do úrovně očí, ty ostatní jsou v regálech nahoře nebo dole. Nezapomínají ani na lichotivé osvětlení a skvěle nasvícené zboží – maso pak vypadá lépe, šperky se více třpytí.
Desatero zodpovědného nakupování aneb jak se nestát shopaholikem
Než se rozhodnete pořídit další věc, odpovězte si pravdivě na otázku, zda ji skutečně potřebujete a budete ji stoprocentně využívat.
Pokud se vám nějaké zboží pouze líbí, nekupujte ho hned. Spontánní nákupy vás můžou připravit o spoustu peněz. Dejte si den dva na rozmyšlenou, věci nemají nohy, aby vám utekly. Možná zjistíte, že vás touha po nové kabelce přešla a že si za stejné peníze můžete pořídit třeba půlroční vstupné do fitka.
Dejte šanci věcem z druhé ruky. Ať už jde o sekáče, bleší trhy, internetové bazary, antikvariáty, či prodejní aplikace – můžete tam za zlomek ceny najít spoustu věcí včetně spotřebičů, nábytku nebo knih, které už někomu přestaly sloužit, ale vy pro ně najdete využití.
Jednou za rok uspořádejte výměnný bazar s kamarády. Do pytlů naskládejte všechno oblečení, které je vám a členům vaší rodiny malé nebo ho zkrátka z nějakých důvodů už nikdo nenosí. Nepotřebné ošacení vám nebude zabírat zbytečně místo ve skříni a domů si přinesete spoustu „nových“ kousků, a to úplně zadarmo.
Dobrou motivací je odkládat si do kasičky peníze, které byste jinak utratili za emoční nakupování. To jsou všechny ty serepetičky pro radost, které nám mají spravit špatnou náladu nebo které nakupujeme z nudy při bloumání obchodním centrem. Když si zakážete nakupovat jen tak a každý měsíc si odložíte třeba tisíc korun, které byste normálně utratili za rtěnky, svíčky, hrnečky nebo spodní prádlo, za rok budete mít našetřeno třeba na pěknou dovolenou.
Pokud víte, že máte problém udržet se a neodolat nákupům, pak zkrátka do obchodů nechoďte a vyhýbejte se jim obloukem (pokud se nejedná o nákup jídla). Místo okukování nového zboží se jděte raději projít ven a zbytečně necourejte kolem výloh. Nedávejte si s kamarádkou sraz v kavárně poblíž nákupního centra a nedělejte jí při nákupech doprovod, pokud vás o to požádá. Vysvětlete jí, o co vám jde a společný čas si naplánujte jinak.
V případě, že přijdete do obchodu a uvidíte akci na dvoje kalhoty s tím, že jedny jsou zdarma, nejspíš vás zalije pocit, že můžete mít něco zadarmo. Nenechte se ale oklamat. Nic na světě není zdarma a jen minimum věcí bezplatně. Největší pastí nakupování ve slevách jsou naše návyky a konzumní společnost.
Velká sleva či výprodej, na to Češi slyší. Nenechte se ale nalákat dobrou cenou. Vždycky, než se rozhodnete pro novou věc, položte si zásadní otázku: Byl bych ochotný investovat do té věci, i kdyby byla za plnou cenu? Pokud ne, zřejmě za to nestojí.
Nechcete tolik utrácet? Nastavte si měsíční rozpočet, případně si určete, kolik kusů nového oblečení nebo elektroniky či kosmetiky během měsíce můžete koupit. Svůj limit nepřekračujte.
Až půjdete na nákup, mějte jasný plán. Měli byste vědět, pro co tam konkrétně jdete. Potřebujete kozačky, protože ty staré už se trhají? Nebo nová funkční sluchátka, abyste mohli poslouchat podcasty cestou do práce? Rozbil se vám tyčový mixér a v kuchyni se bez něj neobejdete? Podle toho, co chcete koupit, si pak udělejte seznam obchodů, do kterých půjdete. Ostatní záměrně vynechte, žádné nakukování a impulzivní nákupy.
A ještě přihodím radu na závěr: myslete na to, že Vánoce opravdu nevznikly proto, aby po nich přišly lákavé povánoční výprodeje. Naučte se svoje těžce vydělané peníze investovat tam, kde to má smysl. Třeba tím, že místo nadnárodních obchodních řetězců, které k výrobě často využívají levné pracovní síly (včetně dětí) z Asie, podpoříte lokální tvůrce, kteří do výroby zapojují i srdce. Jejich produkty pak většinou bývají sice o něco dražší, zato o to kvalitnější, a tak vám radost můžou dělat i dlouhé roky.
Zdroje:
Autorský článek
https://lifehacker.com/what-to-buy-and-avoid-at-after-christmas-sales-1848268976
