Podle Národního zdravotnického informačního portálu představovaly nemoci z povolání v roce 2019 34 % všech hlášených profesionálních onemocnění. V absolutních číslech šlo o 394 případů z celkem 1145 případů. Podle tabulky profesionálních onemocnění z přetěžování hlášených v roce 2020 šlo v 66 % případů o ženy, a v 34 % o muže. A jaká že povolání jsou z hlediska zdraví nejrizikovější? Podle fyzioterapeutů jsou to ta, u kterých převažuje pohybový stereotyp, tedy jednostranné přetěžování.
Ohrožené jsou švadleny i opraváři
„Za velmi častou příčinu bolestí je obecně považováno přetěžování celého pohybového aparátu. Může se jednat o dynamické pohyby stále jedním směrem nebo setrvání statické, to jest stále v jedné pozici po dlouhou dobu bez kompenzace pohybem. Při dlouhém sezení trpí nejčastěji páteř. A nemusí se jednat jen o práci na počítači. Ohroženou skupinou jsou řidiči, švadleny, hudebníci, rukodělní výrobci. Dále pak opraváři, instalatéři, malíři pokojů, ti všichni se musí tisíckrát natáhnout, naklonit a dlouze pracovat v poloze škodlivé pro páteř,“ říká hlavní fyzioterapeutka Fyziokliniky Iva Bílková.
Nedá se tak jednoznačně říct, jestli je pro naši páteř horší dlouho stát, nebo sedět. Na oboje není naše tělo nastavené a trpí při něm celý pohybový aparát, tedy nejen záda, ale i kyčle, kolena, ramena. Na to bychom měli myslet, ať už pracujeme před monitorem počítače, nebo u pokladny. Co s tím tedy dělat? V pravidelných přestávkách se snažit o změnu pohybu, protahovat se, jít se projít, krátce si zacvičit a uvolnit ztuhlé svaly. Důležité je uvědomit si, jaké svalové skupiny zatěžujeme při práci nejvíce a těm se pak snažit ulevit. „Je paradoxní, že dělník s krumpáčem si obvykle dokáže měnit pracovní polohy lépe než člověk zabraný do práce na počítači. Například kadeřnice, která může stát vzpřímeně, má při stříhání stále zdvižené ruce, zatěžuje svaly šíje a vznikají bolesti ramene. Důležité je proto dopřát tělu kompenzační protažení,“ doporučuje Iva Bílková. Stejně důležité je také ergonomické uspořádání pracoviště, a to nejen při fyzicky náročných činnostech, ale stejně tak u práce s myší.
Pohyb a zase pohyb!
Kompenzace po dni stráveném v práci nebo ve škole může vypadat následovně: půjdete si zaběhat, zacvičit jógu, zaplavat si, nebo se jen projít se psem. Důležité je, že při jakémkoli sportu a aktivitě zapojujeme různé svaly, a to našemu tělu udělá dobře. Pokud vaše dny vypadají tak, že se odpoledne svalíte na gauč a vydržíte na něm až do večera, koledujete si o vážné zdravotní problémy. „Bolesti páteře nastupují už mezi dvacátým a pětadvacátým rokem, bolesti kloubů se objevují častěji až po padesátce a stupňují se do vyššího věku,“ upozorňuje fyzioterapeutka. Do karet nám nehraje zrovna ani to, že pracujeme čím dál déle. Zatímco naše babičky chodily často už po padesátce do důchodu, naše generace bude podle predikcí pracovat zřejmě až do sedmdesáti let. O to víc bychom se o svoji schránku měli starat.
Karpální tunely a artróza postihují více ženy
Nemoci z dlouhodobé nadměrné jednostranné zátěže přitom postihují převážně ženy. Například v roce 2021 podle šetření Státního zdravotního ústavu ženy „předčily“ muže až trojnásobně v nemocech periferních nervů. Jedná se o nervy, které vedou do paží a nohou. Pokud jsou tyto nervy poškozeny, nefungují správně. Lidé s periferní neuropatií mají snížený, nebo případně zvýšený cit v nohou a prstech a někdy s nimi mohou těžko pohybovat. V nemocech úponů, šlach, vazů nebo kloubů z přetěžování končetin pak ženy vedou oproti mužům dvojnásobně. Velmi častý je například syndrom karpálního tunelu, kterým obvykle trpí například krejčové, švadleny, pracovnice v gastronomii či v úklidových službách. Onemocnění většinou začíná pocity tuposti v ruce ráno při probuzení, později se objevují noční záchvaty brnění či mravenčení v prstech, které pacienta ruší ve spaní. Ještě později se brnění projevuje i během dne. „Dalším hojným onemocněním je artróza drobných kloubů ruky, která je častá u účetních, fyzioterapeutek, učitelek nebo zdravotnic,“ dodává Iva Bílková z Fyziokliniky.
Tenisový a golfový loket trápí často muže
Stejně jako už zmíněné ženské profese ale mohou trpět úžinovými syndromy z přetěžování končetin i muži. „Bolesti ramen, šíje a loktů často pociťují kováři, truhláři, obráběči kovů, sklenáři, problémy mívají také skladníci, zaměstnanci ve výrobě či dělníci. Velmi častým onemocněním je i tenisový či golfový loket, který postihuje jak pracující s vibračními nástroji, které přenášejí vibrace do svalů předloktí, tak administrativní a IT pracovníky, kteří pracují s myší a klávesnicí. Jako nemoc z povolání bývají časté také všechny syndromy zmrzlého ramene, kterými obvykle trpí v důsledku setrvávání ve statické pozici chirurgové nebo stomatologové a další. Téměř každá profese má zkrátka „své“ patologie a je jen na nás, zda je necháme rozvinout, anebo věnujeme pár minut jejich kompenzaci,“ shrnuje problematiku dnešní doby Iva Bílková. Pohybem navíc kompenzujeme nejenom jednostranné přetěžování, ale i stres, se kterým se – ať už chceme nebo ne – v práci setkáváme často a který bývá spouštěčem celé řady civilizačních chorob.
Zdroje:
