Psychologové už dávno přišli na to, že nízké sebevědomí okrádá člověka o radost ze vztahů, školy i práce, ze které může navíc udělat opravdu nepříjemné místo.

Nízké sebevědomí totiž mimo jiné způsobuje, že si neumíte užít své úspěchy ani se poučit ze svých chyb, takže zažíváte čím dál méně radosti a o to více stresu. Ten poškozuje cévy, zhoršuje imunitu a vyvolává řadu psychosomatických onemocnění. Dobrá zpráva je, že se to dá stopnout. Stačí se vrátit na začátek.

Nejvýkonnější čerpací stanicí zdravého sebevědomí byli, jsou a budou rodiče. Platí totiž, že se máme rádi tak, jak moc nás hladila máma, a věříme si tolik, jak moc nám věřil táta. Pokud to dokázali na jedničku a do světa vás vypustili s pocitem vlastní hodnoty, máte vyhráno. Pokud ne, můžete to rodičům stále dokola vyčítat nebo na sobě zkusit zapracovat. Základní potřebou dítěte je dostat od rodičů pocit bezpečí, ocenění, lásky a důvěry v jeho schopnosti. Tolik teorie. „Praktická terapeutická zkušenost je ale bohužel obecně taková, že se to v dostačující kvalitě podaří asi jen u dvou procent lidí. Není to proto, že by rodiče nechtěli, ale lépe vychovávat zkrátka nedovedli,“ vysvětluje koučka Petra Jarošová a pokračuje: „Zkuste si své dávné křivdy představit jako viry – nikdo o ně nestojí a ubližují všem. Navíc nemají vůbec nic společného s vaší skutečnou osobností, jen omezují váš potenciál. A nechtíc je předáváte dál vlastním dětem.“

Rodičům a jejich nezdravým programům v našich hlavách se ve své knize Kurz zdravého sebevědomí věnuje i psycholožka Michaela Peterková. A nejen jim. V jejím stylu jsme pro vás podrobný manuál pro lepší sebevědomí připravili i my. Uvidíte sama, kam vás následujících pět kroků zavede.

KROK PRVNÍ: ZMAPUJTE SI UPLYNULÝ MĚSÍC

Abyste mohla něco změnit, musíte si napřed udělat jasno v tom, jak to máte teď. Tedy jak moc své jednání přizpůsobujete představám druhých, jak moc se bojíte říct vlastní názor a neumíte nesouhlasit. Zamyslete se nad situacemi z posledního měsíce, kdy jste rozhodně sama sebou nebyla. Kdy jste šla proti své vnitřní představě a přizpůsobila se, i když to bolelo. Na jeden papír si napište tři věci, které jste udělala, na druhý, co jste si u toho ve skutečnosti myslela.

Odměna: Když budete tohle malé praktické cvičení dělat pravidelně, dost možná pro vás už za pár týdnů nebude tak moc těžké být sama sebou a říkat nahlas to, co si myslíte.

KROK DRUHÝ: UDĚLEJTE SI INVENTURU

Součástí zdravého sebevědomí je vědět o sobě co nejvíc. A to nejen o svých vlastnostech, ale i schopnostech. Udělejte si proto malou revizi. Na list papíru si namalujte tabulku, kterou horizontálně rozdělte na pět bloků: práce, vztahy, osobní spokojenost, finanční úspěšnost a zájmy a volný čas. Do jednotlivých bloků pak vepište své výhodné, ale i nevýhodné vlastnosti a schopnosti, které se těchto oblastí týkají.

Odměna: Pro člověka s nízkým sebevědomím je velmi těžké si dobré vlastnosti a schopnosti umět přiznat. Při vyplňování tabulky to můžete konečně zlomit. A když ne dnes, tak se k tomu vraťte třeba za týden.

KROK TŘETÍ: DĚLÁTE CHYBY – NO A CO?

Druhým lidem většinou jejich nedokonalost automaticky promíjíte. Zvlášť u těch, které máte ráda. Co ale promíjíte sobě? Skoro nic! I to je neklamný znak nízkého sebevědomí. Připadá vám normální, že druzí neumí všechno a že se občas spletou. Ale u sebe nárok na omylnost nepřipouštíte. Naučte se používat stejná měřítka, jaká používáte u lidí, které máte ráda, na sebe. Mají oni nárok se mýlit? Pak vy taky. Zkuste si pro začátek každé ráno v duchu párkrát zopakovat jednoduchou mantru: ‚Mám právo dělat chyby!‘ S touhle mantrou pak vyrazte do světa.

Odměna: Když se smíříte se svými chybami, časem zjistíte, že jich děláte míň a míň. Už z nich totiž nebudete mít strach a místo katastrofických představ se budete soustředit jen na to, co máte dělat.

KROK ČTVRTÝ: ODPUSŤTE RODIČŮM I SOBĚ

Naprostá většina případů nízké sebedůvěry vzniká v prvních letech života. Ano, rodiče se na vás podepsali. Ale dělali jen to, čeho byli v danou chvíli schopni. Odpustit jim znamená udělat to nejlepší sama pro sebe. Přísně vás trestali, nebo byli naopak lhostejní. Podceňovali vás a prohlašovali věty typu: ‚Nic z tebe nebude.‘ Nebo vás naopak příliš ochraňovali a všechno za vás zařizovali. Dopustili se zkrátka mnoha omylů a přehmatů. Teď je na čase tohle všechno pustit. Smířit se s faktem, že se vůči vám dopustili i špatných věcí, a jít dál. Dejte si několik málo minut a v duchu nebo nahlas si přeříkejte pár vět. Třeba: Odpouštím ti, mami, že ses mě nikdy nezastala. Odpouštím ti, tati, že jsi mě nikdy nechválil…

Odměna: Uzavřete své dětství. Vzpomínky zůstanou, ale úzkost a nedůvěra v sebe se rozplynou.

KROK PÁTÝ: VYSTUPTE ZE SVÉ ZÓNY

K rozvoji sebedůvěry přispívá i vědomí, že dokážete vykročit z bezpečné zóny toho, na co jste zvyklá. Toto zjištění je základní potravou pro vaši vzrůstající sebedůvěru. Sepište si aktivity, které byste ráda zvládla, ale zatím vám k nim chyběla odvaha. Pozvat někoho na kávu, dojet autem sama až do Berlína, koupit si pár lekcí taiči, namalovat obraz… Pak si některou z aktivit naplánujte na nejbližší dobu. Když svůj úkol splníte, nezapomeňte se pochválit.

Odměna: Nemusí vám to vyjít, ale i bez úspěchu se velmi rychle dostaví pocit spokojenosti sama se sebou. Víte, že jste v dané chvíli udělala to, co jste udělat chtěla a mohla. Sebedůvěru máte na dosah!

Zdroj:
časopis Kondice 10/2020