Na TikToku se začátkem ledna objevilo video krásnou s dívkou, která si říká Dana. Prozradila o sobě jen to, že nekandiduje na prezidentku. Tohle video mělo během několika týdnů neuvěřitelných 70 milionů shlédnutí. Nejčastěji se řešila teorie, že Dana je projektem známého vtipálka, producenta a influencera Kamila Bartošky alias Kazmy.
Odpověď hledali všichni tiktokeři, youtubeři, streameři i obyčejní lidé. Indicie u příběhu ale vytvořily ještě větší chaos a spekulovalo se i o tom, že je do něj zapletená youtuberka Shopaholic Adel. „Realita je ale taková, že ani Kazma, ani Adel doteď netuší, co za tímhle projektem stojí,“ řekl český youtuber, vloger, moderátor a spisovatel Karel Kovář alias Kovy ve videu, které vyšlo 4. května na youtubovém kanále s názvem Kdo je Dana?
Někteří lidé prý byli přesvědčeni, že jde o reklamu na erotickou seznamku, jiní věřili, že jde o reklamu na datovou schránku. K tomu přispěl další digitální tvůrce, který si říká Mikýř a označoval se za autora této kampaně. Karel Kovář uvádí, že Mikýř zneužil této kampaně ve svůj prospěch a monetizoval ji z peněz daňových poplatníků. „To, že si někteří influenceři na Daně zvýšili sledovanost, budiž. Ale ochránce internetové morálky ji jako jediný zpeněžil. Nasadil na ni kampaň ministerstva vnitra na datové schránky, za kterou si podle zdrojů refresher.cz nechal zaplatit dvě stě osmdesát pět tisíc korun,“ říká Kovy ve videu ZDE.
Kampaň měla poukázat na nebezpečí sociálních sítí
Jaký je tedy klíč k rozuzlení celé kauzy? Možná je to jednodušší, než jste čekali. Za případem, který řešil dlouhé měsíce celý český internet, je jedna postava modelky, dvě věty a minimální rozpočet. Cílem bylo sledovat, co s lidmi dělají sociální sítě. Manipulují prý s tím, co vnímáme jako důležité, čemu věříme, co řešíme a co jsou influenceři schopni udělat pro dosahy, jak uvedl moderátor videa Kovy. To všechno kvůli jedné záhadné ženě. Ještě nechápete?
Vysvětlení vás možná překvapí. Celá kauza s Danou prý měla poukázat na to, jak jsou na tom Češi s duševním zdravím. Autoři se tímhle projektem prý snaží rozšířit povědomí o webové stránce jajsemdobro.cz. Na webu si uživatelé mohou přečíst nejčastější problémy spojené s užíváním sítí. „Jako psychoterapeut si všímám, že přibývá duševních potíží mezi lidmi a že sociální sítě mohou být rizikem pro duševní zdraví. Podle jednoho z aktuálních průzkumů se počet lidí s duševní poruchou v Česku zvýšil mezi koncem roku 2017 a 2020 z dvaceti na třicet tři procent,“ uvedl Tomáš Kvapilík, který se stal odborným garantem projektu.
„Vytvořili jsme záhadnou influencerku, která lidem zamotala hlavu. Uživatelé vytvářeli nejrůznější scénáře, zdánlivě věrohodné až neuvěřitelné konspirační teorie, ale nikomu se nakonec pozadí videa odhalit nepodařilo,“ říká jeden ze dvou iniciátorů projektu#dobro Patrik Novák. „Chtěli jsme v kampani upoutat pozornost a poukázat na hrozby dnešní doby. Sociální sítě jsou dobrým místem, pokud se umějí používat. Při nesprávném používání mohou vzniknout psychické problémy a lidi nevědí, na koho se v případě pomoci obrátit. Tak jsme přišli s nabídkou možného řešení,“ doplnil druhý z dvojice Martin Malhocký.
Komentáře diváků moc lichotivé nejsou
Ačkoliv se tedy zdá, že projekt vznikl pro podporu dobré věci (jak také hlásá hashtag#dobro), někteří diváci v komentářích na Youtube spekulují, že jde jen o část celého projektu, někteří mu fandí a některým se projekt nelíbí vůbec.
„Upřímně si nejsem jist, komu to přímo adresovat, protože Kovy je nejspíše jen moderátor, ale celé mi to přijde nějak nedotažené. Rád bych se oprostil co možná nejrychleji od prezentace myšlenky, že lidi na internetu řeší kraviny a někteří influenceři se chopí každé mr***, aby si mohli vydělat. Ale mluvit o tom a pak jen říct: „Víte, co je ale důležité? Tohle...“ a úplně skočit mimo a během sedmi minut říct, že sociální sítě jsou pro nás nebezpečné a stoupá počet lidí s psychickými poruchami, je takové děsně urychlené a podivně splácané,“ vyjadřuje se například uživatel Petr Duppal.
„Myšlenka dobrá, ale provedení mi přijde mimo. Myslím, že nejsem jediná, která je z toho zklamaná,“ popisuje své pocity Lucie Milfortová.
„Ve výsledku z toho vytěžil nejvíc Mikýř. Kdyby Kovy udělal sám za sebe video se stejnou zprávou, bude mít podle mě větší dosah. Lidi už zapomněli na Danu, a kdyby se někdo někde na internetu nezmínil, že dnes je to datum, tak o tom ani já už nevím. Zbytečné natahování,“ myslí si uživatelka Michaela Sieber.
Až 45 % lidí do 40 let s invaliditou má nějakou duševní nemoc
Ať už je pravda jakákoli, o duševním zdraví by se určitě mluvit mělo. Jde o nemoc, jako je každá jiná. Duševní porucha se navíc stále častěji vyskytuje u nejmladších generací a nejnovější zahraniční studie zase varují před možným vlivem sociálních sítí na tento trend. „Jak naše čísla, tak čísla České správy sociálního zabezpečení mluví jasně. V současnosti jsou duševní poruchy a poruchy chování druhou nejčastější příčinou přiznání invalidního důchodu v ČR, a dokonce představují jednu z nejrychleji rostoucích příčin. U osob mladších 40 let v invalidním důchodu tvoří tato příčina až 45 %. V rámci pojištění se snažíme alespoň zmírnit její následky, ale jsme bohužel až na konci toho řetězu událostí, a proto jsme se rozhodli zapojit také do prevence prostřednictvím této aktivity,“ zdůvodnil zapojení do projektu #dobro generální ředitel ČSOB Pojišťovny Jiří Střelický.
Zdroje:
