Nikdo z nás neví, kdy bude on sám potřebovat krev od dárce – může to být při těžkém úrazu, operaci, při léčbě otrav. Český červený kříž na svém webu informuje, že v průměru dostane každý za svůj život 4x krevní transfuzi a 12x preparát vyrobený z krve.
V posledních letech ale dárců krve ubývá kvůli věku či nemocem. Zajímá vás, kdo může doplnit řídnoucí řady dobrovolníků? Podmínkou je věk od 18 do 65 let, váha alespoň 50 kilogramů a splnění zdravotních kritérií, která posoudí individuálně lékař na transfuzní stanici. Samotný odběr netrvá dlouho – maximálně čtvrt hodiny, během nichž dárce přijde přibližně o 450 ml krve. Krev mohou muži darovat 4x ročně a ženy 3x ročně minimálně s 10týdenním intervalem mezi odběry. Dárcovství je dobrovolné a neváže se na něj finanční odměna, přesto jako dárce můžete čerpat některé výhody. Za každý bezplatný odběr si například můžete odečíst 3 000 Kč od daňového základu, zároveň budete vždy podrobně a bezplatně vyšetřeni, jak informuje Ústav hematologie a krevní transfuze. Na dárce myslí i většina zdravotních pojišťoven, které nabízejí různé výhody a slevy. Například VOZP přispívá částkou 2 000 Kč na rehabilitační nebo rekondiční aktivity, jako jsou masáže, sauna, plavání, jóga, solná jeskyně nebo kryokomora, ale i na cvičení s fyzioterapeutem, vodoléčbu nebo zdravotní cvičení, která nejsou hrazená ze zdravotního pojištění. Dárci si mohou vybrat i tisícikorunovou slevu na ošetření dentální hygienou.
Léky z krevní plazmy zachraňují životy
Darovat je možné nejen plnou krev, ale také její složky – zejména krevní plazmu, což se provádí prostřednictvím takzvané plazmaferézy. Co si pod tím představit? „Usadíte se na odběrovém křesle a jednorázovou odběrovou soupravou je vaše odebíraná krev odváděná do separátoru, který za pomoci speciálního filtru nebo centrifugy oddělí plazmu od zbývajících složek krve (červené a bílé krvinky, krevní destičky). Zatímco získaná plazma je zachytávána do speciálního plastového vaku, přístroj vrací lehce zahuštěnou krev zpět do oběhu dárce. Během odběru je kontrolován krevní obraz dárce a odebraná plazma je na závěr procedury částečně kompenzována podáním fyziologického roztoku,“ popisuje proces MUDr. Miroslav Šuta, lékař z plazmaferetického centra Amber Plasma, a dodává: „Dbáme maximálně na ochranu zdraví dárců i příjemců. Proto zájemci o darování plazmy procházejí registračním pohovorem a vyšetřením. A při každém odběru plazmy se provádějí laboratorní testy krve.“
Celý proces odběru plazmy trvá 45 až 60 minut, přičemž se doporučuje před ním i po něm nezatěžovat velkou fyzickou námahou paži, z níž se odběr provádí. Objem odebrané plazmy závisí na hmotnosti člověka, pohybuje se v rozmezí 650 až 890 ml. Dárce může podstoupit plazmaferézu znovu už po 14 dnech, jelikož jeho tělo nemusí na rozdíl od odběru plné krve obnovovat ztracené krvinky.
Podmínkami darování jsou věk od 18 do 65 let (u prvodárce do 60 let), váha nad 50 kg a dobrý zdravotní stav, který posoudí lékař. Důležité je před odběrem dodržet doporučený dietní a pitný režim.
Kostní dřeň, šance pro pacienty s leukémií
Poruchy krvetvorby jsou velmi vážným onemocněním, které ohrožuje život. Mezi nejznámější a nejčastější z nich patří leukémie. Někdy je jedinou šancí na vyléčení transplantace kostní dřeně. Prvotním krokem pro potenciálního dárce je zapsání do registru dárců kostní dřeně, kam se mohou přihlásit zdraví lidé ve věku 18–35 let. Tento proces je rychlý a nebolestivý – stačí jen podstoupit odběr malého vzorku krve nebo stěr z úst. Následně se v laboratoři analyzují takzvané transplantační znaky. Pokud se ukáže shoda, projde dárce důkladnou lékařskou prohlídkou, a jestliže se rozhodne darovat kostní dřeň, vybere si jeden ze dvou způsobů odběru. Klasický způsob se provádí v celkové narkóze odsátím malého množství krvetvorných buněk jehlou z kosti pánevní. Přes noc zůstává dárce v nemocnici a druhý den může jít domů. Druhým způsobem je separace pomocí separátoru, což trvá asi 4 hodiny a za dvě hodiny po zákroku lze jít domů. „Aby bylo možné získat krvetvorné buňky přímo z krve, musí se 5 dní předem nejprve namnožit pomocí růstového faktoru. Pro mnoho nemocných se bohužel jeho dárce kostní dřeně nenajde. Proto je důležité, aby se do registru zapsalo co nejvíce lidí – díky tomu se zvyšuje šance pro nemocné, že se najde někdo, kdo pro něj bude vhodným dárcem,“ vysvětluje lékař Miroslav Šuta.
Vajíčka a spermie jako naděje pro neplodné páry
Pro některé ženy je darované vajíčko jedinou možností, jak otěhotnět a odnosit dítě. Darovat vajíčka může zdravá dospělá žena do 34 let, která má v normě BMI index a podstoupí komplexní prohlídku, která potvrdí, že je vhodnou dárkyní. Před odběrem se provádí hormonální stimulace, aby dozrál dostatek kvalitních vajíček. Žena si obvykle aplikuje hormony injekčně sama a celý tento proces trvá do dvou týdnů. Následné odsátí narostlých folikul se realizuje tenkou jehlou pod ultrazvukovou kontrolou. Odběr se provádí skrze poševní stěnu v celkové anestezii a trvá do čtvrt hodiny. Během odběru pak může nastat krvácení, proto by po zákroku měla být žena ještě několik hodin sledována. Mezi stimulacemi je zapotřebí alespoň 3měsíční odstup. V zákonu není ukotveno, kolikrát za život lze darovat vajíčka, ale většina reprodukčních klinik doporučuje přibližně tři až čtyři odběry s tím, že počet by měl individuálně stanovit lékař podle zdravotního stavu dárkyně. Protože se jedná o zdlouhavý proces, při kterém se vyžaduje častá spolupráce dárkyně, nabízejí jim reprodukční kliniky po úspěšném odběru vajíček finanční kompenzaci až do výše 33 000 korun.
Dárcovství spermií je pro pány méně náročné než odběr vajíček u dam. Dárce, který by měl být ve věku od 18 do 40 let (horní hranice se může u různých center lišit), musí podstoupit kontrolní spermiogramy, projít vyšetřeními, konzultací s genetikem a IVF lékařem a podstoupit odběry krve a moči. Darovat lze opakovaně zhruba po 8 dnech, maximálně však desetkrát. Po darování jsou vzorky zamraženy a umístěny do karantény na 6 měsíců. Pokud i po této době budou negativní všechny testy na infekční nemoci, mohou být dávky uvolněny k dárcovství. U darování vajíček a spermií bývá kromě dobrého zdravotního stavu často také požadováno středoškolské vzdělání. Opět ale platí, že u každé kliniky je to jinak.
Vlasy, koruna krásy
O vlasy mohou přijít nejen onkologicky nemocní pacienti po chemoterapii, ale s jejich ztrátou se potýkají i lidé s alopecií. Toto onemocnění se může objevit v jakémkoli věku a často jím trpí i děti nebo mladé dámy, pro něž holá hlava znamená velkou zátěž na psychiku. Syntetické paruky jsou nejen nevzhledné, ale také nepohodlné, protože v létě se pod nimi kůže potí, paruky kloužou a nedrží. Oproti nim paruky z pravých vlasů jsou prodyšné a vypadají přirozeně, takže mají moc navrátit ztracené sebevědomí. Obvykle je potřeba na výrobu jedné paruky 4–6 dárců a ideální je, aby darované vlasy měly okolo 40 centimetrů. Výroba paruk je velmi pracná, vlásenkářka při ní stráví tři týdny každodenním poutkováním. To se samozřejmě promítá do ceny, která se může vyšplhat na desítky tisíc korun. Proto existují různé nadace, které zprostředkovávají pro nemocné paruky zdarma a lze jejich prostřednictvím vlasy darovat buď ve spřátelených salonech, nebo zaslat prameny poštou. Jednou z nadací je třeba i Nadační fond Gracie, který založila zpěvačka Olga Lounová s myšlenkou pomoct ženám po chemoterapii.
Plíce, ledviny, játra jdou na transplantaci
Podle informace Českého rozhlasu z roku 2018 patří Česko k nejpočetnějším dárcům orgánů. Ze zákona je po smrti dárcovství automatické, s výjimkou lidí evidovaných v Národním registru osob nesouhlasících s posmrtným odběrem tkání a orgánů. Darovat ale můžete i během života, a to buď párový orgán (ledvinu, plicní lalok), nebo část orgánu, který je obnovitelný (játra). V České republice je sedm transplantačních center, kde funguje 24hodinová pohotovost sedm dní v týdnu. Tamní transplantační koordinátorky zajišťují co nejrychlejší proces odběru orgánů. Například u jater musí být do dvanácti hodin a u ledvin do 24 hodin. Darovat orgány nebo tkáně jiné osobě nesmí být za finanční ani jinou úplatu, běžné je ale proplacení výdajů a ušlého zisku. Dárcům orgánů poskytují zdravotní pojišťovny i jednorázový příspěvek až 10 000 Kč na rehabilitační/rekondiční aktivity, nákup sportovních pomůcek nebo vitaminů, doplňků stravy a zdravotnických prostředků.
Fakta o dárcovství aneb Věděli jste, že...
Nezjistíte, komu jste pomohli. Dárcovství je anonymní. Dokonce ani v případě darování kostní dřeně o sobě dárce a příjemce nedostanou informace. U darování vajíček může příjemkyně získat pouze informace o fenotypu, eventuálně krevní skupině či věku, ale přesnou identitu nezjistí. Výjimku tvoří pouze darování vlasů, kde některé nadace organizují i setkání dárce a příjemce.
Darovat lze také mateřské mléko, jímž jsou krmeni novorozenci (zejména ti nedonošení nebo nemocní), kteří nemohou mít mléko od své vlastní matky. Tuto vzácnou tekutinu lze darovat v bankách mateřského mléka, podmínkou je opět dobrý zdravotní stav a také musí jít o maminku miminka do 6 měsíců.
V pražské Thomayerově nemocnici má letos vzniknout první centrální dárcovská banka stolice v Česku. Stolice od dárců se bude uchovávat ve speciálních boxech při teplotě minus 80 stupňů Celsia. Transplantace stolice pomůže pacientům s vážným onemocněním tlustého střeva, takzvanou klostridiovou kolitidou.
Zdroje:
