Středomořská strava

Pestrou stravu založenou na kvalitních surovinách, zelenině, mořských rybách a olivovém oleji ocení nejen naše chuťové buňky, ale i kardiovaskulární systém, zvláště po padesátce, kdy stoupá počet pacientů s onemocněním srdce a cév. V dnešní době dostupných surovin není problém si středomořskou stravu připravit i doma. „Tento typ stravování hraje velmi významnou roli v prevenci takzvaného metabolického syndromu – onemocnění s vysokým kardiovaskulárním rizikem, které tvoří soubor rizikových faktorů a symptomů vyskytujících se u nemocného současně: obezita, vysoká hladina cholesterolu, vysoký krevní tlak a počínající cukrovka, kterou jsou ohroženi více senioři,“ říká MUDr. Eva Kociánová, garantka projektu Srdce v hlavě. Středomořská strava totiž na rozdíl od té středoevropské obsahuje více rostlinných olejů, ovoce, zeleniny, obilovin nebo luštěnin. Zdrojem tuků je spíše než máslo a sádlo olivový olej a mořské ryby, popřípadě drůbež a mléčné výrobky. Obyvatelé středomořských států také rádi konzumují velké množství zeleniny – tvoří až polovinu zkonzumovaných potravin, a to jak v podobě salátů, nebo jako příloh k jídlu. Pozitivní vliv na náš kardiovaskulární systém má i čerstvost stravy a menší míra tepelného zpracování, což znamená, že ve stravě zůstává dostatek cenných antioxidantů a vitaminů.

Dostatečný pitný režim

Dehydratace organismu, stejně jako konzumace tučných jídel a alkoholu vedou jak k riziku vzniku neinfekčního zánětu žaludku (akutní gastritidy), tak k riziku žlučníkových obtíží a v nejtěžších případech i akutního zánětu slinivky břišní. Proto je velmi důležité dobře pít. Starší lidé mívají nižší potřebu doplňovat tekutiny, méně totiž pociťují žízeň. Jenže napít se až v případě žízně bývá pozdě. „Pravidelný a vhodný pitný režim je nezbytnou součástí prevence celé řady onemocnění včetně těch velice závažných. Pitný režim by měl být upravený podle několika důležitých faktorů. Těmi jsou zejména věk, fyzická aktivita, ale také zdravotní stav, a to jak chronická onemocnění (např. ledvin, srdce, plic, onkologická onemocnění, cukrovka), tak aktuální choroby (viróza, angína, vysoká teplota, průjem, zvracení, zlomeniny kostí aj.),“ upozorňuje Mgr. Alice Menšíková, odborná konzultantka AquaLife Institutu v oblasti nutriční terapie .

Základní denní potřeba tekutin se v běžných podmínkách bez nadměrné tělesné aktivity pohybuje kolem 1 500–2 000 ml, při horku, sportu, vyčerpání nebo průjmu potřeba tekutin stoupá. Mějte proto vodu celý den na očích a prolévejte se jí, aniž byste čekali, až se dostaví pocit žízně.

Procházky každý den

Po padesátce už možná nezbývá tolik fyzických sil na pravidelné cvičení a trénink v posilovně. To ale vůbec nevadí. Přesto je potřeba mít na paměti, že pohyb znamená život. Hýbejte se proto co nejčastěji, klidně stačí i přirozený pohyb, jako je svižnější chůze, která má na zdraví mnoho prokazatelně pozitivních účinků. Je prevencí řady chronických onemocnění a bez nadsázky vám může prodloužit život. Chodit pěšky může kdokoliv, kdykoliv a v kterémkoliv věku. Nesporným plusem je to, že taková svižná procházka snadno zapadne do vaší denní rutiny a nepotřebujete k ní žádné speciální vybavení, maximálně kvalitní boty a hole. Pravidelnou chůzí posilujete imunitu, nakopnete zažívání, budete snadněji hubnout a zlepšíte si náladu.

Kvalitní vztahy

Samota je tichým zabijákem. Pokud kolem sebe nemáte zdravé vztahy a lidi, s nimiž můžete sdílet svoje radosti i smutky, nemáte obrazně řečeno pro co žít. Ať už je to nejbližší rodina, přátelé, kamarádi z dětství, kolegové nebo členové zájmového spolku, obklopovat se lidmi, kteří vám do života vnášejí potěšení a společně se s nimi zasmějete, je klíčem k dlouhověkosti. Vědkyně Susan Pinker například uvádí jako největšího nepřítele v moderní době sociální izolaci. Stejně jako výzkum od Holt Lunstada ukazuje, že faktorem, který nejvíce ovlivňuje dlouhověkost, jsou blízké sociální vztahy, nejbližší přátelé, kteří tady pro nás vždy budou.

Zdroj: Youtube

Pozitivní mysl

Optimisté žijí déle. Vědci z Boston University School of Medicine se na tento fenomén zaměřili. Zkoumali 70 tisíc jedinců po dobu 30 let a došli k závěru, že lidé s větším životním optimismem mají větší pravděpodobnost, že budou žít déle a dosáhnou „výjimečné dlouhověkosti“, tedy věku 85 let a více let. Optimismus se vztahuje k obecnému očekávání, že se budou dít dobré věci, nebo k víře, že budoucnost bude příznivá. Pozitivní přístup má moc zlepšovat naše životy a pomáhá nám dosahovat našich cílů. Neznamená to předstírat, že je všechno skvělé nebo popírat pocity smutku, vzteku či psychické bolesti. Naopak tyto nepříjemné pocity je potřeba prožít, ale pak je nechat odejít a umožnit, aby se jejich místo uvolnilo něčemu lepšímu. Pozitivní myšlení také znamená neztrácet víru a naději v těžkých situacích. Na konci každého dne si poznamenejte maličkosti, které se vám povedly nebo za které jste vděční.

Zdroje:

https://www.bumc.bu.edu/camed/2019/08/26/new-evidence-that-optimists-live-longer/

https://www.apa.org/monitor/2023/06/cover-story-science-friendship

https://life.forbes.cz/naucte-se-myslet-pozitivne-zlepsite-si-tim-zivot-i-zdravi/

https://www.npr.org/transcripts/842604367