Kiwi: dnes už běžné ovoce je také účinnou bylinkou

Ačkoliv máme pěstování kiwi spojené hlavně s Novým Zélandem, rostlina jako taková pochází z Číny. Odsud také její vědecký název Aktinidie čínská. Je to dřevitá popínavá liána dorůstající délky až sedm metrů. Mladé větve mají stejně jako plody husté rezavé chlupy. Kiwi vyžaduje teplé a slunné stanoviště a nesnese mráz, přesto se ho daří poměrně úspěšně pěstovat i u nás. Nejčastěji v chladnějším skleníku nebo foliovníku.

Pokud byste přece jen zatoužili po vlastní sklizni a skleník budovat nehodláte, doporučují bylináři Janča a Zentrich zvolit variantu pocházející ze Sibiře jménem aktinidie kolomikta. Její plody jsou výrazně menší – oproti téměř 100g kiwi mají tyto bobulky kolem 3 g, ale jsou prý sladké, šťavnaté a aromatické.

Co využít?

Plody se sladkokyselou zelenou dužinou, které známe z obchodů, jsou také hlavní částí rostliny, která se využívá k léčení. Vzpruhu pro organismus představuje vysoký obsah vitamínu C (jeden plod pokryje doporučenou denní dávku), ale kromě něj je tu zastoupen i fosfor, železo, draslík, vápník a dokonce i hořčík. Podává se čerstvé (třeba protirevmatická dieta předepisuje konzumaci čtyř kusů denně), ale využít se dá i v sušené podobě.

Kiwi je populární i v homeopatii, kde se kvůli vysokému obsahu vitaminu C uplatňuje jako protizánětlivý lék, ale i k prevenci nejrůznějších nemocí. Z dokonale zpracované dužiny upravené lihem vzniká tinktura, která se využívá nejčastěji k regulaci metabolismu. Z ní lze vytvořit ještě mast, jež se doporučuje k léčbě roztroušené sklerózy nebo zánětlivých stavů kůže.

Chlupaté plody typické pro zimní nabídku našich obchodů se objevují i v čínské medicíně. Léčí se jimi nemoci jícnu a všechny problémy spojené se slinivkou a slezinou. Podávají se tedy při různých trávicích obtížích, a dokonce i při problémech s krvetvorbou.

Zdroj: kniha Štědrý bylinářův rok (Zuzana Švédová, Grada, 2021), časopis Kondice, www.dejzmenu.cz 

Vyzkoušejte marmeládu z kiwi
Pokud byste nezvládli zatočit s vaničkou plnou chlupáčů z obchodu dřív, než přezrají a zkvasí, zpracujte je do marmelády. Kiwi oloupejte, nakrájejte nadrobno, vložte do hrnce a zasypte cukrem v poměru 1:1. Hrnec zakryjte a nechte stát, dokud ovoce nepustí vodu. Poté přidejte dvě lžíce citronové šťávy, směs opatrně svařte až do konzistence, kdy bude při kápnutí na talířek tuhnout, a případně krátce promixujte. Rozdělte do sklenic a sterilujte 20 min při 80 °C. Pokud zvažujete, který cukr bude nejmenším zlem, nutriční terapeutka Zuzana Švédová radí ve své knize Štědrý bylinářův rok sáhnout po přírodním řepném cukru: „Vyznačuje se výbornou sladivostí a díky šetrnému procesu výroby, kdy neprochází chemickou rafinací, zachovává něco ze své původní biologické hodnoty, ať už se jedná o minerály, vitamíny nebo stopové prvky.“ Je to sice pořád cukr, ale je to rozhodně menší zlo, než najít za pár týdnů marmeládu plesnivou.