Máte na to?

Než se pustíte do prvního ultra, měli byste být schopni zvládat běhy na kratší vzdálenosti, což v porovnání s ultra není jen desítka, ale například půlmaraton. Rozhodně nestačí trénovat měsíc nebo dva před závodem, příprava na B7 zabere minimálně půl roku. Mnozí běžci a trenéři vám dokonce řeknou i několik let.

„Hodně záleží, jakou sportovní minulost jedinec má. Pokud by to šel někdo tzv. z gauče a nikdy o svou kondici moc nedbal, asi bude překvapen, jak rychle mu to dá tělo "sežrat“. A je téměř nemožné takovýto extrém ve zdraví dokončit. Pokud se bavíme o někom, kdo se rád hýbe, ale nechodí či nejezdí na kole delší vzdálenosti, tak tento člověk za rok může udělat hodně velký posun. Určitě dost velký na to, aby závod dokončil v limitu a neodnesl si zdravotní problémy do budoucna,“ vysvětluje Martin Mikloš z pořadatelského týmu Beskydské sedmičky.

Univerzální návod, jak trénovat, neexistuje. Každý máme jiné predispozice a jinou sportovní minulost. Také hodně záleží, jaký cíl si stanovíte. Dojít v limitu, nebo být mezi 100 nejrychlejšími?

„B7 se neptá, co jsi dělal poslední měsíc, B7 se ptá, co jsi dělal poslední rok.“ (motto Beskydské sedmičky)

Zdroj: Youtube

Základem je vytrvalost

U ultra velmi záleží na celkové fyzické kondici, která se buduje dlouhodobě. „Intenzivní trénink měsíc před závodem vás nezachrání. Zaměřte se na dobu na nohách a pohybovou vytrvalost obecně, musíte se naučit snášet opravdu dlouhotrvající zátěž a nepohodlí. A připravit na to nejen nohy a zbytek těla, ale hlavně hlavu, protože na takový závod nestačí mít jen silné nohy a dobrou vytrvalost, je potřeba umět se vyrovnávat i s nepříjemnými okolnostmi,“ radí Eda Kožušník z běžeckého klubu Prostebez.cz.

Abyste zvládli ultra, potřebujete:

  1. budovat základní vytrvalost
  2. mít dlouhodobý tréninkový plán
  3. zařazovat specifické tréninky (v terénu, na horách, v noci, v dešti…)
  4. soustředit se na výživu a hydrataci
  5. nezapomínat na regeneraci a odpočinek
  6. pracovat na psychické odolnosti

Zkušenosti k nezaplacení

Rady profesionálních trenérů jsou určitě stěžejní, ale možná ještě o něco cennější jsou rady běžců, kteří Beskydskou sedmičku absolvovali. Zeptala jsem se dvou amatérských běžkyň, několikanásobných maminek, které B7 úspěšně zvládly, jak se připravovaly. A co pro ně bylo nejtěžší. Každá měla jiný cíl. Lucka snila o bedně, Lence stačilo doběhnout v časovém limitu.

Lenka Kirschnerová (IG lenik_4), 47 let, 4 děti

„Beskydské sedmičky jsem se zúčastnila poprvé ve svých 42 letech, a to v roce 2019, pak v roce 2021 a 2023 s časy mezi 25 až 27 hodinami, tudíž zatím pokaždé v časovém limitu. V roce 2023 jsme ji s manželem zvládli společně i s naším synem. To byl můj velký sen. První Beskydská sedmička byla i moje první ultra. Bydlíme pod horami, takže na kopec chodím celoročně, ale aktivněji se připravuji až od května. Trenéra ani tréninkový plán nevyužívám. Víc chodím kopce, než běhám. Běh maximálně 2x týdně, v přípravě navýším: 3 – 4x týdně sjezdovka na Javorový, kterou prokládám krátkými běhy do 10 km, od léta přidám občas delší tratě do 30 km, zároveň se účastním i jiných kratších závodů,“ říká Lenka. Víc, než dlouhé vzdálenosti radí trénovat hlavně kopce a seběhy, aby se na takovou zátěž připravily klouby. A protože je závod také o hlavě, radí mít vedle sebe správného parťáka, se kterým se v nejtěžších chvílích vzájemně podpoříte a podržíte.

Lucie Ditmarová (IG lucias.dit), 38 let, 2 děti

„B7 jsem absolvovala celkem sedmkrát, v roce 2022 jsem ji běžela sama a skončila 2. v kategorii, 4. z žen a 48. celkově z 2148 běžců v kategorii jednotlivců. Uběhla jsem ji za necelých 16 hodin. Ultra běhám od roku 2014. První byla 24hodinová Horská výzva v Koutech, kde jsme s parťáky vyhráli první místo. Před B7, na které jsem byla druhá, jsem běhala a jezdila na kole. Trénovala jsem rychlé běhy, intervaly do kopce, fartleky, obecnou vytrvalost jsem budovala na silničce. V týdnu jsem uběhla kolem 60 km a na kole najezdila asi 150 km. Trénovala jsem podle plánu od trenéra. Před závodem jsem absolvovala další tři ultra, vše v rámci přípravy na B7,“ vypráví Lucka a přidává jednu radu: „Dlouhé vzdálenosti jsem kvůli obecné vytrvalosti trénovala na kole. Šetřila jsem klouby a zároveň byla minimálně tři hodiny v aktivitě s nízkou tepovou frekvencí.“

Obě se shodly na jednom, důležité je běhat kopce a hlavně seběhy! Protože těch je na B7 hodně, což je opravdu náročné pro kolena. V každém případě hlava a psychika dělá u tohoto závodu velkou část. „Je to náročný závod, kde je spousta psychicky náročného stoupaní, ale i dlouhé, nekonečné seběhy. A když k tomu začne pršet a foukat třeba zrovna na Smrku nebo je tma na Lysé, kde kousek úseku stoupáte nahoru skoro po čtyřech, tak to pak hlava pracuje na plné obrátky,“ dodává Lucie Ditmarová.

Zdroj:
Lucie Ditmarová, Lenka Kirschnerová, Anička Štumpf