Měl jste možnost přičichnout k letounům už jako malý kluk?
Cesta k letadlům pro mě nebyla vůbec jednoduchá, nikdo z rodiny se v letectví totiž nepohyboval, ale fascinace letadly mě jednoho dne přivedla na letiště a už jsem z něj prakticky nikdy neodešel. Je to láska na celý život!
Když jste začínal s leteckou akrobacií, nedělalo se vám špatně od žaludku?
Měl jsem to štěstí, že se mi špatně nikdy nedělalo a nedělá, ale je to spíše výjimečné. Často si na tohle piloti musí časem přivyknout, mně se pohyb vzduchem líbil od prvního letu.
Co takové pohyby hlavou dolů? Ani z toho vám není zle?
Rozhodně není, to je úplný základ (smích).
Co se vám tam nahoře v oblacích nejčastěji honí hlavou?
Pilot se musí ve vzduchu maximálně soustředit na to, co je zrovna jeho cílem. Bezpečně někam doletět nebo natrénovat speciální akrobatickou sestavu. Na další myšlenky není moc prostor, ale pohled na svět tam nahoře je nádherný.
Byl jste roky součástí prestižního seriálu leteckých závodů Red Bull Air Race, což je snem mnoha pilotů. Jaká byla vaše cesta?
V roce 2010 mě vybrali skauti společnosti Red Bull do přípravného programu, nicméně pak byl seriál na tři roky přerušen. Po jeho znovuspuštění v roce 2014 jsem pak byl vybrán do nejvyšší kategorie Challenger, které se také říká letecká Formule 2. V roce 2016 jsem pak postoupil do hlavní kategorie Master. Cesta to nebyla jednoduchá, ale to by vydalo na další článek.
Co je Red Bull Air Race
Red Bull Air Race World Championship je mistrovství světa leteckých závodů oficiálně akreditované Mezinárodní leteckou federací (FAI), kde piloti musí proletět vzdušnými pylony vymezenou trať v co nejrychlejším čase. Jednotlivé závody se konají nad pevninou i nad vodní hladinou. Soutěž byla založena v roce 2003 společností Red Bull jako světová série, od roku 2005 funguje jako mistrovství světa.
Jste historicky prvním vítězem Red Bull Air Race Challenger Cup. Jak na tenhle ročník vzpomínáte, co bylo nejobtížnější?
V tomto seriálu létalo 12 pilotů na identických strojích, které navíc mezi piloty rotovaly. Každý závod jsme tedy létali na jiném stroji, aby neměl žádný z pilotů výhodu o něco lepšího letadla. Záleželo tedy hlavně na schopnostech pilota a jeho konzistentních výkonech. To se mi právě podařilo, v posledním závodě v rakouském Spielbergu jsem pak celou sérii vyhrál a to byl úžasný pocit!
Mrzí vás, že šampionát Red Bull Air Race skončil? Věříte, že se třeba v budoucnu obnoví?
Samozřejmě, že nás to mrzí velmi. Bylo to nejlepších šest let mého profesního života. Dělal jsem to, co miluji a o čem jsem celou dobu předtím pouze snil. Pevně věřím, že se seriál v upravené podobě ještě vrátí. V současné době jsem v kontaktu se třemi promotéry, kteří v různých částech světa plánuji restart tohoto závodu. Jen čas ukáže, zda budou úspěšní, ale naděje umírá poslední. Závodní stroj a náš tým jsou stále v ready-to-race módu.
Proč je vlastně v téhle disciplíně tak málo žen?
Přece jen ženy spíše tíhnou k jiným sportům, ale občas se nějaká žena i v akrobacii objeví.
Jak vypadá běžný pracovní den vrcholového akrobatického pilota?
Pokud je letové počasí, pak se samozřejmě snažíme trénovat primárně ve vzduchu, ve dnech, kdy se létat nedá, se pak věnuji fyzické přípravě a administrativě spojené s letounem a týmem obecně. Domlouváme letecká vystoupení, vyřizujeme povolení atd.
Sportovci se často potýkají s různým zraněním, u pilotů tohle asi nehrozí, je to tak?
V leteckém sportu klasická zranění moc neexistují, ale musíme si hlídat například krční a bederní páteř. Při velkých přetíženích působí na páteř obrovská síla, je tedy klíčové do přípravy zařadit i posílení těchto partií a samozřejmostí jsou pak kompenzační cvičení a správná a častá regenerace.
V posledních letech jste propadl také triatlonu. Nepřemýšlíte o tom, že byste vyměnil závodní létání za tenhle suchozemský sport?
Vůbec ne, dělám tento sport na amatérské úrovni. Potřebuji mít často bod, ke kterému fyzická příprava směřuje a jeden až dva závody Ironman 70.3 ročně jsou pro takovou motivaci ideální. Rozhodně nemám v tomto sportu žádné velké ambice.
A co další sporty, prý umíte odpočívat jen aktivně, je to tak?
Právě díky triatlonu mohu kombinovat plavání, kolo i běh, ale mám rád všechny druhy sportů a ničemu se nebráním. V zimě miluji lyže jak sjezdové, tak běžky a dříve jsem jezdil i na snowboardu. Teď s dětmi jsem se vrátil k lyžím a to je pro mě asi největší relax. Rád si odpočinu i při řízení, mám nový Lexus RX500 a jízda v něm, to je opravdu paráda.
Minulé léto jste strávil prázdniny na různých leteckých dnech po České republice a v zahraničí, bude i letos sezóna plná ukázkových letů?
Ano, kalendář se postupně plní leteckými dny a firemními akcemi, nudit se tedy rozhodně nebudeme a skoro každý víkend někde vystupuji.
Jaké triky v rámci air show máte pro diváky natrénované a víte, co se jim líbí nejvíce?
Snažím se každý rok svoje freestylové vystoupení upravovat, ale v podstatě jde o to předvést letoun v podobách, které divák ještě nikdy neviděl a jsou pro něj spíše raritní. Například jak dělá letadlo kotrmelce přes „čumák“ nebo se točí jako „frisbee“.
Musíte se tam nahoře spoléhat jen sám na sebe? Co když nejste zrovna ve formě a musíte letět, máte pak strach?
Pokud usedám do letadla, musím si být jistý, že vše zvládnu. Jakmile by mi nebylo dobře, nebo jsem byl vážněji nemocný, pak samozřejmě do letadla nesedám. Snažím se o sebe starat a nemocný jsem minimálně, takže zatím jsem s tím větší problém neměl a žádnou airshow jsem zatím ze zdravotních důvodů naštěstí rušit nemusel.
Provádí se kontrola strojů před každým letem?
Ano, naprosto před každým. Máme předepsaný checklist, co vše musí být překontrolováno a ještě si tento seznam sami rozšiřujeme. Kontrola stroje je absolutně klíčová.
Děláte i trenéra amatérským pilotům?
Snažím se předat své zkušenosti mladším, kteří o to mají zájem. Teď právě připravuji kolegu z týmu, který se do akrobatického závodění taktéž zamiloval. Je skvělé vidět novou generaci pilotů, zapálených do stejného sportu, který před lety učaroval i mně.
Zdroje:
Autorský článek
Petr Kopfstein https://www.kopfstein.com/
