Samozřejmě všichni – i ti největší optimisté – někdy zastávali toxický postoj k sobě samým, nikdo není stoprocentně imunní. Ale důležité je, aby se z toho nestal váš životní program – pro to, abyste se dlouhodobě cítili dobře, je zásadní, abyste byli schopni rozpoznat, kdy už přemýšlíte a jednáte špatně, a vědomě změnili své myšlení. Prospěje to vám samým, vašim vztahům, ale třeba i vašemu profesnímu růstu.
Přinášíme přehled běžných toxických postojů, od kterých stojí za to se odpoutat.
Nemám dost, abych byl šťastný
Místo vděčnosti za to, že mají zdravé tělo a mohou používat bystrou mysl, si část lidí neustále stěžuje na svou váhu a vzhled. Místo aby si vážili země, kde se neválčí a kde jsou lidská práva samozřejmostí, neustále si stěžují na zákony, daně a politiky. Místo vděčnosti za střechu nad hlavou chtějí dům a větší auto. Nebuďte takoví. Možná nemáte všechno, ale máte toho hodně.
Štěstí by mělo trvat neustále
Usilovat o štěstí není totéž jako být šťastný, což je pomíjivý pocit závislý na momentálních okolnostech. Někteří lidé ale chtějí, aby nikdy neskončil, chtějí snadný život, v němž je normou okamžité uspokojení. A to vede ke zklamání a toxickým změnám nálad. Lepší než bažit po neustálém pocitu štěstí je snaha žít smysluplný život.
Každý můj krok musí být logický
Na tohle bacha. Pokud bychom vše podřizovali 24 hodin denně, sedm dní v týdnu, nikdy bychom například neprožili žádnou vášeň nebo romantický vztah. Nepustili se do nového projektu s nejistým výsledkem, přišli o některá přátelství a tak dále.
Pokud budete čekat, dokud vám a všem okolo nezačnou dávat věci dokonalý logický smysl, budete se nejspíš cítit bezpečně, ale pročekáte celý život. Někdy prostě musíte riskovat.
Nejsem dost dobrý
Být naštvaný sám na sebe je běžný pocit, ale pokud ho máte jako své životní nastavení, zkuste ho opustit. Dost možná je to důsledek toho, jak se k vám chovali jiní lidé, a vy jste jejich postoj přijali jako svou pravdu. Je potřeba, abyste se o sobě naučili smýšlet pozitivně a se sebeláskou.
Každý mě musí mít rád
Někteří jedinci neustále chtějí po okolí, aby jim potvrzovalo jejich hodnotu, což je pro ostatní vyčerpávající. Pokud tohle o sobě víte, zkuste svůj postoj přenastavit a neřešte tolik, jak vypadáte v očích ostatních.
Už jsem všechno viděl a slyšel
Bez ohledu na to, kolik toho víte, spoustu toho nevíte, neznáte, nechápete, nevyzkoušeli jste. A o to byste se měli zajímat, protože se před vámi mohou objevit nové nevyzkoušené možnosti. Mějte mysl otevřenou. Nejspíše zjistíte, že se toho můžete ještě spoustu naučit jak o světě, tak o sobě samých.
Musím mít všechny a všechno pod kontrolou
Představte si, že jedete ve svém autě a uvíznete v dopravní špičce. Nezbývá vám než být trpěliví, protože všechno ostatní je zoufalá snaha, která nikam nevede, ať už byste zkusili přejet z pruhu do pruhu, nebo hledali nějakou alternativní cestu do cíle. Jen zvýšíte míru svého stresu. Obecně platí, že některé skutečnosti je prostě dobré přijmout tak, jak jsou.
Všichni se proti mně spikli
Je toxické myslet si, že všechno, co se kolem nás děje, je jakousi formou přímého útoku nebo že se nás to nějakým způsobem osobně týká. Samozřejmě je snadné cítit se odmítaný, když komunikace vázne, ale pravděpodobně v tom není nic osobního, ani v rodině, ani v práci. Většina lidí je tak zabraná do svých vlastních problémů, že je prostě ani nenapadne zeptat se, jak se máte.
Mám toho moc, nestíhám ani rodinu a přátele
Zanedbávání vycházející z nedostatku pozornosti často poškozuje vztahy mnohem více než zlomyslné zneužívání. Když lidé na konci života bilancují, málokdo lituje, že nestihl všechno ze seznamu pracovních úkolů, ale kdekdo by býval rád strávil víc času se svými blízkými. Život je prostě příliš krátký na to, abyste si v něm neudělali čas na lidi, které máte rádi.
Jsem lepší než ostatní
Pokud někdo lpí na tomhle postoji, brání mu v tom, aby například dokázal přiznat chybu. Aby se dokázal omluvit nebo si přiznat, že neví všechno a že za svůj úspěch vděčí i ostatním. Přehnaný pocit hrdosti překáží i tomu, aby si ze sebe člověk dokázal udělat legraci či si uměl říci o pomoc.