Zavlažte se a zhubnete

Život se zrodil v oceánech a přetrvává v ‚oceánu‘ uvnitř nás, suchozemských savců. Jsme chodící akvária. Naše tělo tvoří asi ze 60 procent voda. Ženy mají v sobě v průměru 45 až 60 procent vody, muži 50 až 65 procent, sportovci dokonce až 75 procent. Vodu potřebuje každá buňka v našem těle, je obsažená v každém orgánu, dokonce i náš mozek potřebuje ‚pít‘. Voda je důležitá pro trávení a vstřebávání živin z potravy, funkci metabolismu, produkci hormonů, termoregulaci (dehydratovaný člověk ztrácí teplo mnohem rychleji). Ovlivňuje stav pokožky (celulitida, vrásky, akné) a také odvádí z našeho těla odpadní látky. Vodu z organismu ovšem během dne ztrácíme – dýcháním, trávením, potem a vylučováním.

Jste unavená? Než sáhnete po energy drinku nebo kávě, zamyslete se nejdřív nad tím, kolik jste toho dnes vypila. Možná za to může právě špatný pitný režim. V důsledku nedostatku tekutin je krev ‚hustší‘ a živiny se nedostávají tam, kde jich je třeba. Malý příjem tekutin může mít vliv na náš výkon, nadváhu i obezitu. Celkový podíl tělesného tuku se snižuje, když se zvyšuje podíl tělesné vody. Nejméně vody v sobě mají lidé obézní a s nadváhou, naopak lidé s vysokým podílem svalů mají vody v těle až 75 procent.

KOLIK JE DOST?

Klasické pravidlo říká, že bychom denně měli vypít 35 až 40 mililitrů na kilogram tělesné hmotnosti. Pro šedesátikilovou ženu to znamená vypít denně kolem 2,4 litru. Dost to bude ale jen za předpokladu, že jsme v klidu. Když se k tomu přidá tělesná aktivita, při které se přirozeně potíme (sport, fyzická práce nebo letní vedra), tato potřeba se zvyšuje až na 60 ml na kilogram tělesné hmotnosti. Pro šedesátikilovou ženu to znamená vypít až 3,6 litru tekutin při fyzické námaze nebo v parném letním dni.

Praxe výživových poradců a trenérů však svědčí o tom, že máme tendenci pitný režim podceňovat. „Někdo pije dostatečně průběžně celý den – má na stole džbán s vodou nebo lahev – a někdo odpoledne zjistí, že měl jen dvě kávy a vodu k obědu v restauraci. A přijde na to až ve chvíli, kdy ho dožene žízeň,“ říká výživová poradkyně Markéta Hrodková. To samé potvrzuje Jan Caha z Fitness Institutu.

HYDRATACE POMÁHÁ HUBNUTÍ

Jak jsme si už řekli, 35 ml na kilogram tělesné hmotnosti je minimální potřeba, aby efektivně probíhaly metabolické děje. Voda je základním prostředím pro to, abychom byli vůbec schopni rozkládat živiny, které přijímáme, aby mohlo efektivně probíhat i štěpení tuku. Produkce hormonů, metabolismus, tedy i to, zda budeme hubnout či přibírat, to všechno je závislé mimo jiné na množství přijatých tekutin. S postupující dehydratací a snižováním tekutin v těle se snižuje i náš výkon, a to jak fyzický, tak psychický. Z tohoto pohledu je dostatečná hydratace zásadní, abychom byli schopni efektivně dělat sport nebo pohyb obecně.

V našem těle funguje něco na způsob vodního hospodářství. Pokud dlouhodobě počítá s tím, že se mu tekutina nedostává, zadržuje ji v organismu ‚na horší časy‘. „Hydratace ovlivňuje produkci mnoha hormonů navázaných právě na příjem tekutin. Tyto hormony zároveň řídí hospodaření s tekutinami v organismu. Když vypijeme více tekutin, tělo si uvědomí, že je nemusí ‚schraňovat‘ například i v podkoží. Díky dostatečnému pitnému režimu může z podkoží část tekutin odtéct, což se projeví i na pohled,“ říká Jan Caha.

KDYŽ JE ŽÍZEŇ, UŽ JE POZDĚ

S pitným režimem je to podobné jako s jídlem – hydratovat tělo, stejně jako doplňovat živiny, je třeba průběžně celý den. Pokud jste celý den pozorností mimo své tělo, nevnímáte žízeň nebo její signály dokonce přehlížíte, později během dne už skluz nedoženete. Vaše tělo už je dehydratované. Nejsme velbloudi. Množství tekutin, které je schopné naše tělo najednou vstřebat, je omezené. Proto si v průběhu dne hlídejte množství tekutin, které přijímáte. Postavte si na stůl karafu s vodou nebo si na cesty do batohu přibalte lahev, ať máte množství tekutin pod kontrolou. Nečekejte na to, až si tělo řekne pocitem žízně. Žízeň je signálem těla, že má nedostatek tekutiny, že už nastává stav dehydratace a zpomalení všech výše zmíněných procesů.

VODA JAKO ZÁKLAD

Káva, alkoholické nápoje, energy drinky ani slazené limonády se do pitného režimu nepočítají. Dokonce i velké množství čaje nebo bylinných výluhů může mít vedlejší účinky. Proto by základem pitného režimu měla být čistá neslazená voda pokojové teploty. Kohoutková voda v naší zemi je nezávadná a zdravá, vsaďte tedy především na ni. Pokud je voda ve vašem kraji tvrdší nebo si chcete dopřát něco extra, je dobré vodu přefiltrovat. Jste-li zimomřivá, v zimě vodu můžete přihřát. Ledové nápoje však není zdravé popíjet ani v létě.

Pokud jste zvyklá na slazené limonády a šťávy a čistá voda vám nechutná, pitný režim podpoříte, když vodu ochutíte v létě čerstvým ovocem – posloužit může plátek citronu, limetky, meloun, rybíz, borůvky a jiné bobuloviny… V zimě můžete použít sušenou kustovnici čínskou nebo rozinky – chuť bude intenzivnější, když sušené ovoce zalijete horkou vodou a necháte cca 15 minut louhovat.

MŮŽU SE PŘEPÍT?

Příjem tekutin je individuální, ale i naučený. Je otázkou zvyku. „Množství tekutin, které vypijete, by mělo odpovídat vaší potřebě, na druhou stranu je naše potřeba mnohdy ovlivněná neprospěšným stereotypem předchozích dnů, týdnů či let. Jednoduše je to o zvyku,“ říká Caha.

Častokrát se lidé bojí pít větší množství vody proto, že jsou přesvědčeni, že to může způsobit nějaký rozvrat v organismu nebo poškodit ledviny. Tento strach je ale podle Cahy neopodstatněný. „Podle různých studií mohou problémy nastat, pokud vypijete okolo 7 až 8 litrů tekutin za hodinu. Vašich 3 až 5 litrů za den tedy opravdu nejsou hrozbou,“ uklidňuje odborník.

Zdroj: Fitness Institut