Medicína posedlost zdravou výživou neboli ortorexii ještě neuznává jako diagnózu, na rozdíl od mentální anorexie nebo bulimie. Ale ona existuje a bohužel přibývá lidí, kteří jí propadají. Odborníci, kteří se tímto problém zabývají, tvrdí, že ortorexici řeší především složení jídla a méně už kalorie. V důsledku nakonec často trpí podvýživou.

„Tak strašně jsem se bála dát do pusy něco jen trochu nezdravého, že jsem radši půl dne nejedla nic,“ potvrzuje poznatek Bára, která se s ortorexií potýká už nějaký čas. Dneska je na tom lépe i díky sezením s psychoterapeutem, po nichž už pro ni není složení jídla tématem číslo jedna, které by řešila od rána do večera. Bylo to s ní přitom docela vážné, kvůli posedlosti se jí rozpadl vztah a ona sama se musela vyrovnávat se zdravotními potížemi, které si způsobila nedostatkem jídla a živin z něj.

Nevěřte všemu, co se píše

Je to nejspíše celosvětová epidemie obezity, která způsobila, že si dnes lidé mnohem více uvědomují, že existuje jídlo zdravé a nezdravé, ale bohužel, často pak zajdou příliš daleko. Přesnější by totiž bylo říct, že existuje přiměřené stravování a přejídání se, protože tu a tam kousek čokolády nebo chleba s paštikou nikoho nezabije ani nezpůsobí, že bude vážit metrák.

Situaci naneštěstí komplikuje internet, na kterém se kromě solidních informací objevuje i spousta nesmyslů, a to často právě na poli zdravé výživy, k níž se vyjadřuje kdekdo, komu se nějakým způsobem podařilo zhubnout.

Všimli si toho už i vědci – nedávná studie University College London ukázala, že nadměrné sledování příspěvků na Instagramu vede k rozvoji příznaků ortorexie. Závěry této studie přímo poukazovaly na neblahý vliv sociálních médií na psychickou pohodu. Když influenceři zveřejňují fotografie svých extrémně nízkokalorických a zdravých jídel, cvičení a zdánlivě dokonalých fotek, stávají se příkladem pro spoustu dalších lidí, aniž by v tomto směru měli jakékoli odborné vzdělání.

Lidé se po jejich vzoru snaží mít pod kontrolou svůj život, svou postavu a své jídlo a stanovují si vlastní čím dál přísnější a de facto škodlivá pravidla. Zvláště velké sklony k tomu mají ti, kdo jsou od přírody perfekcionisté.

Příliš málo jídla, příliš málo živin

Začátek přitom může být nevinný – jde třeba o naprosté vynechávání cukru. To vám sice ani tak žádný skutečný odborník nedoporučí, ale budiž. Jenže pak začnou z jídelníčku mizet další věci, například všechny průmyslově zpracované potraviny, včetně těch neškodných. Člověk hubne, má radost z komplimentů a rozhodne se, že když už, tak už – a přejde jen na biopotraviny, aby následně vynechal všechno z obilovin a taky maso, samozřejmě.

Přehnané omezování potravin vede k podměrečnému energetickému příjmu, odkud je už jen kousek k fyzickým, psychickým a sociálním problémům. Hranice mezi snahou jíst zdravě, nepřehánět to a mezi posedlostí je poměrně tenká a je dost těžké si uvědomit, že už ji člověk překračuje.

Jídla, kterým se někdo s ortorexií vyhýbá, jsou často stejná jako ta, kterým se vyhýbají lidé, kteří chtějí jíst zdravě – jako jsou konzervanty, cukr, neekologické a geneticky modifikované potraviny. Rozdíl je v míře.

Týká se vás to taky, případně někoho ve vašem okolí? Zkuste odpovědět na následující otázky:

  • Trávíte stále více času a úsilí plánováním toho, co budete jíst, výběrem ingrediencí a přípravou jídel?
  • Zkracuje se váš seznam toho, co považujete za bezpečné jíst, zatímco seznam zakázaných jídel roste?
  • Odmítáte pozvání do společnosti, protože nechcete jíst nic, čehož přípravu jste neměli pod kontrolou?

Asi tušíte, že odpověď ANO znamená, že máte minimálně nakročeno k ortorexii. Když si to uvědomíte, můžete se z toho dostat sami – tím, že začnete postupně vracet do svého jídelníčku jídla, která jste vyřadili jako škodlivá. Pokud to nezvládnete, měli byste vyhledat odbornou pomoc.