Ač exotický plod, banán je druhým nejvíce konzumovaným ovocem u nás hned po jablkách. Průměrně zbaštíme 12 kg ročně, čímž se řadíme k evropským velmocem. Dávno už jsou pryč doby, kdy se na banány stály fronty. Dnes je koupíme doslova na každém rohu a po celý rok.

Další jejich výhodou je konzistence. Ožužlávat banán může i bezzubý kojenec. Také je to jediné ovoce, které si můžeme dopřát v syrovém stavu po operaci střev nebo žaludku. Už z těchto faktů je zřejmé, že plod banánovníku je zdraví prospěšný.

Zdroj: Youtube

Pro sportovce i na kocovinu

„Banány jsou velmi chutným ovocem. Naše tělo je umí dobře a rychle trávit. Díky dostatku vlákniny a pektinu působí příznivě na náš zažívací trakt, a dokonce se uvádí, že pomáhají vylučovat z organismu těžké kovy,“ potvrzuje výživová poradkyně a potravinářská technoložka Ing. Veronika Hanzlíková (www.veronikahanzlikova.cz), mj. autorka knihy Příběhy českých superpotravin aneb Když jídlo mluví.

I když je propagátorkou konzumace regionálního a sezonního ovoce a zeleniny, banány doporučuje do výživy zařadit.

„Obsahují dostatek sacharidů, což se s výhodou používá pro rychlé doplnění energie třeba při sportovních výkonech,“ vysvětluje, proč často vidíme například tenisty, odpočívající na lavičce mezi gamy a sety, jak se zakousnou do žlutého protáhlého ovoce. „Také v nich najdeme hodně minerálních látek (především hořčík, vápník, železo a draslík), vitamin B6 (pyrodoxin) a aminokyseliny. Z aminokyselin je v banánech obsažený velmi důležitý tryptofan, který je v těle potřeba kvůli tvorbě hormonu štěstí – serotoninu, takže i díky němu jsou považovány za přírodní antidepresivum,“ vyzdvihuje jejich další přínos s tím, že díky obsahu minerálních látek se zase doporučují proti svalovým křečím i lidem s vysokým krevním tlakem. „Také pomáhají při chudokrevnosti. Pokud se podíváme směrem do Asie, tak tam jsou banány považovány za potravinu pomáhající rovněž při artritidě, revmatismu a dně,“ doplňuje výčet pozitivního působení na náš organismus Veronika Hanzlíková.

Z výzkumů o vlivu banánů na naše zdraví dále vyplývá, že by mohly pomáhat předcházet vzniku rakoviny, onemocnění ledvin a srdce a makulární degeneraci očí, možná své uplatnění najdou i při zvládání astmatu. Podle švédské studie z roku 2005 se u žen, které konzumovaly čtyři až šest banánů týdně, snížilo riziko vzniku rakoviny ledvin na polovinu. Tento efekt odborníci přičítají vysoké hladině antioxidačních fenolických sloučenin v tomto ovoci. Fruktooligosacharidům se zase připisuje fakt, že zvyšují schopnost těla vstřebávat vápník, čímž pomáhají udržovat silné kosti.

Mít stále doma k dispozici banán je praktické z mnoha důvodů. Rychle nás zbaví pálení žáhy – dokáže totiž vmžiku neutralizovat kyselost žaludku. Také pomůže zvládnout premenstruační syndrom. Zklidní žaludek a vyrovná hladinu cukrů v těle, když zápasíme s kocovinou. Zvyšuje soustředění (výzkum ve Velké Británii zjistil, že studenti pojídající banány třikrát denně během zkouškového období byli pohotovější) a odbourává stres.

Pozor si musejí dávat cukrovkáři

Dobrá zpráva je, že se u banánů nemusíme příliš krotit. „Myslím, že se to s nimi nemůže přehnat – tedy pokud si někdo nezahraje na opičku a nesní jich třeba víc než čtyři pět za den několik dní po sobě,“ směje se Veronika Hanzlíková, podle níž se ani nemusíme bát, že banány zhatí naše snahy zhubnout. „Samozřejmě všichni víme, že je v nich hodně sacharidů. Na druhou stranu – už někdo přibral po konzumaci velkého množství jakéhokoliv ovoce? Myslím si, že ne. Takže bych odpověděla klasikou – všeho s mírou,“ říká a doplňuje (také klasickou) poučku, že ten, kdo potřebuje vyloženě hubnout, má jíst ovoce a sacharidová jídla obecně spíše v první polovině dne, aby mělo tělo v jeho průběhu možnost sacharidy odbourat. „Taky by měl jíst k večeru a večer odlehčeně a přes den se dostatečně hýbat. Pak nemusí řešit množství sacharidů v banánech nebo jiném ovoci.“

Jíst je můžeme de facto všichni. Samozřejmě vzácně se může objevit alergie na banány. „Některé zdroje uvádějí, že citlivějším lidem mohou zhoršovat migrény. Podle jiných zdrojů by s jejich konzumací nalačno měli být opatrní také lidé, u kterých je důležité jíst vyváženě tak, aby jim nekolísala rovnováha mezi vápníkem a hořčíkem v krvi. Týká se to například osob s anginou pectoris,“ shrnuje zjištění Veronika Hanzlíková a varuje lidi s cukrovkou. „Ti si na banány musí dávat pozor jednoznačně, a to kvůli množství sacharidů.“ Neznamená to, že by se jich museli úplně vzdát – jen by je měli vždy započítat do svojí diety. „V rámci pestré stravy je jejich konzumace u cukrovkářů vhodná jednou, dvakrát týdně. Ideálně například vždy po půlce banánu v rámci jednoho denního jídla. Třeba jako součást svačiny a později jako dezert po hlavním jídle,“ dává návod.

Dá se jíst i slupka!

Ačkoli my jíme jen „vnitřek“ banánu, v mnoha částech světa se konzumuje i jeho slupka. Dá se jíst syrová (ideálně rozmixovaná), ale podává se hlavně vařená nebo smažená. Obsahuje totiž také vysoké množství vitaminů B6 a B12, hořčíku, draslíku, rovněž dost vlákniny, bílkovin, polyfenolů a karotenoidů. Od toho, abychom to zkusili, nás patrně odradí fakt, že rostliny jsou ošetřovány chemickým postřikem.

Ten je pro některé z nás důvodem i lehkých obav z časté konzumace banánů. Veronika Hanzlíková připouští, že jsou po bavlníku údajně nejvíc chemicky ošetřovanou plodinou na světě. „Slupka je prý ale schopna téměř vše ‚zachytit‘,“ uklidňuje s tím, že kdo by tomu nevěřil, může vybírat bio banány nebo banány pod značkou Fair Trade. Jak upozorňuje, toto označení navíc zaručuje i to, že plody nemusí sklízet děti, pracovníci dostávají dostatečnou mzdu a je také dbáno na ochranu životního prostředí.

I když se nám příčí zakousnout se i do bio slupky, nemusíme ji hned vyhazovat. Její využití je totiž velmi široké – od kosmetiky přes péči o domácnost až po zahrádku. Můžeme například zkusit zbavit se bradavice tak, že na ni budeme po dobu 10 dnů připevňovat kousek banánové slupky. Stejně tak ji můžeme přikládat na pleť postiženou akné, na komáří štípanec či popáleninu. A když ji přiložíme na čelo, ustoupí bolest hlavy. Lesknoucí se boty budeme mít, pokud je slupkou přeleštíme. Stejným postupem očistíme zčernalé šperky, naleštíme kuchyňskou baterii, ale i listy pokojových rostlin. Vyrobit se dá také hnojivo – louhujeme slupku ve vodě po několik dní, a pak zaléváme… Na internetu najdeme i radu přidat banánovou slupku k masu před jeho pečením – díky tomuto triku má zůstat šťavnatější.

Místo cukru banán!

Ostatně banány můžeme v kuchyni využít mnoha způsoby. Výhodný je především fakt, že při pečení se dají zužitkovat jejich zásoby, když už víme, že je všechny v syrovém stavu nesníme. „Přezrálé banány jsou u nás oblíbené hlavně při pečení, kde mohou z velké části nebo zcela nahradit sladidla. Využijete je při pečení muffinů, banánového chlebíčku či třeba Krtkova dortu,“ vyzdvihuje tuto dnes hojně využívanou schopnost banánů výživová poradkyně a kuchařka Jana Králiková. Na svém food blogu zasadnezdrave.cz nabízí spousty receptů, některé najdete i v kuchařce Gastrokroužek – spojilo nás jídlo, jejíž je spoluautorkou.

Upozorňuje na u nás méně obvyklé platainy – zeleninové banány, které se leckde dají koupit. „Díky vysokému obsahu škrobu se používají např. v Asii a Africe do různých pokrmů na způsob curry, kaší a stew jako naše brambory. Smaží se z nich i chipsy.“

„Náš“ klasický banán se dá v kuchyni použít v jakémkoli stupni zralosti. Málo zralé lze podle Jany Králikové také využít k vaření. „V tomto stavu spíše nahrazují nebo doplňují zeleninová jídla. Ty zralé jsou vhodné na přípravu dezertů – jednak za syrova pro různé druhy ovocných salátů, koktejlů, ‚pudinků‘, jednak při pečení do banánových bábovek, cheesecaků nebo při přípravě zmrzliny,“ konstatuje a nabízí rychlý recept: „Zkuste rozmixovat banán v kombinaci s avokádem a kakaem – budete překvapeni, jak vynikající rychlou dobrotu vykouzlíte třeba se lžičkou kokosového oleje!“

Přezrálý banán se nejvíc hodí na pečení. „Obsahuje minimum škrobů, které se přeměnily na cukry, proto je sladší,“ objasňuje Jana Králiková s tím, že přezrálý ovšem neznamená hnědý. „Může být nahnědlý a flekatý na slupce, ale uvnitř bez teček a nahnilých stop! Takový banán není přezrálý, ale zkažený.

Ten určitě nezachraňujte, ale zlikvidujte,“ nabádá.

Nebojte se experimentovat

Obezřetní bychom měli být už při nákupu banánů. „Rozhodně by neměly být na první pohled potlučené nebo jinak narušené. Vadí také plíseň, která se občas usazuje na špičce banánu,“ udílí rady Veronika Hanzlíková a varuje i před nákupem venku ve dnech, kdy klesá rtuť teploměru pod nulu. „Banány přešlé mrazem poznáte obvykle podle takového zvláštního hnědého zbarvení. Někdy bohužel až po přinesení domů,“ říká s tím, že banány nesnášejí chlad (konkrétně pod 13 °C). Proto není vhodné je skladovat v ledničce.

Nemusíme se ale obávat koupě nazelenalých banánů, protože poměrně rychle dozrají. „Pokud jim chcete pomoci, dejte je do sáčku s jablky. Ta přirozeně produkují plyn zvaný etylen, který se v potravinářství cíleně používá k dozrávání ovoce a zeleniny,“ odhaluje Veronika Hanzlíková taje vzájemného působení různých plodů.

Že lze s banány nejrůzněji experimentovat, dokazuje tip Jany Králikové na chutné lívanečky. Momentálně je to její nejčastější recept na jejich zpracování, protože ho miluje její patnáctiměsíční dcera. „Hodím do mixéru vločky, přidám vejce, mléko, banán, hrst špenátu, skořici a špetku soli. Rozmixované těstíčko po lžících smažím ve tvaru malých lívanečků na kokosovém nebo řepkovém oleji.

Nejraději je má s malinami a borůvkami – frčí u nás teď hodně (přirozeně) barevné snídaně,“ usmívá se nadšená kuchařka, která také pořádá kurzy vaření. Teď už zase naživo.

S přibývajícími teplými dny se nabízí vyzkoušet jednoduchý recept na veganskou zmrzlinu, kde smetanu nahrazuje právě banán. Jana Králiková garantuje, že žádný strávník nepozná, že to není klasická zmrzlina. Banán je totiž opravdu po všech stránkách kouzelný!

CO JSTE MOŽNÁ NEVĚDĚLI

Je to čtvrtá nejkonzumovanější potravina světa a v mnoha zemích se drží na první příčce ve spotřebě ovoce.

Existuje více než 1000 odrůd, ale v obchodech najdeme nejčastěji banán Cavendish. Na pultech už ale objevíme i zeleninový druh Plantain a malé baby banány, které jsou sladší než ty klasické.

Mohlo to být první pěstované ovoce na světě. Archeologové našli důkazy o pěstování banánů na Nové Guineji již v roce 8000 před naším letopočtem.

Nikoli jablka jsou nejvíce vyváženým ovocem z České republiky. První místo v exportu ovoce a zeleniny drží právě banány. Na našem území je totiž několik velkokapacitních dozráváren tohoto ovoce.

Pěstují se v tropických a subtropických oblastech Asie, Afriky, Ameriky a Austrálie.

Největším světovým producentem je Indie, ale vývozci jsou hlavně země Střední a Jižní Ameriky jako Kolumbie, Ekvádor, Guatemala a Kostarika. Tři čtvrtiny plodu tvoří voda.

Největší „banánožrouti“ jsou Uganďané: na jednoho připadá průměrně 230 kg banánů za rok.

Nerostou na stromech, nýbrž na rostlině, která je stejného rodu jako lilie nebo orchideje.

Plavou ve vodě, stejně jako např. jablko.

Je to nejčastěji pěstovaná exotická rostlina u nás.

Pěstuje se ze semen v květináči v interiéru. Potřebuje výživnou zeminu, světlé a teplé místo a bohatou zálivku. Nesnáší průvan. Rodit začne, až když je na rostlině 50–60 listů.

JAK TO JE

Jíst, či nejíst špičku?

Traduje se, že se má špička banánu odkrojit. Jedno odůvodnění tvrdí, že se v ní může nalézat jed z hadů, kteří banán nakousnou, druhá verze je, že se právě v těchto místech nachází nejvíce chemických látek z postřiků.

„Pověra o tom, že ve špičce může být jed z hadů, už je tu téměř 50 let. Patří mezi tzv. městské legendy. A byla velmi rozšířená už v 80. letech minulého století, především v severských zemí. Tohle tvrzení je naštěstí už dávno vyvrácené,“ objasňuje výživová poradkyně Veronika Hanzlíková, která ale podotýká, že se ve většině evropských zemí traduje dodnes, a tak většina z nás už podvědomě nebo zcela automaticky před konzumací odlamuje špičku banánu. Ohledně chemických postřiků se nedají dohledat konkrétní a přesná data, která by to potvrzovala. „Největším problémem u špičky banánů tak můžou být plísně, které se odsud mohou šířit i do jeho vnitřku,“ říká odbornice.

U žen, které jedly čtyři až šest banánů týdně, se snížilo riziko vzniku rakoviny ledvin na polovinu.

I když jsou z dovozu a neodpovídají trendu konzumovat regionální a sezonní potraviny, vyplatí se banány jíst pravidelně!

Jak prodloužit jejich životnost?

Je vhodné skladovat každý kus zvlášť, rozdělit trs bychom ale měli až v momentě, kdy plody zežloutnou. Až o týden prodloužíme čerstvost, pokud stopku banánu obalíme v potravinové fólii.

„Díky dostatku vlákniny a pektinu působí příznivě na náš zažívací trakt,“ říká výživová poradkyně Veronika Hanzlíková, a nejen proto doporučuje banány zařadit do jídelníčku

Slupku hned nevyhazujte! Přeleštěte jí boty nebo listy pokojových rostlin.

Ideální svačinka po sportovním výkonu? Jogurt s banánem! Mnozí si pochvalují, že banánová slupka napomáhá odstranění akné

Banány nemají rády teploty pod 13 °C, proto není vhodné dávat je do ledničky.

Na světě údajně existuje 1000 odrůd banánů

Autor: Nicole Mrzenová

Zdroje: Autorský článek, Květy 27/2021,