Rakovina slinivky je bohužel diagnóza, která většinou nedává moc času ani nadějí. O to silněji teď rezonuje zpráva ze Španělska. Vědci z Národního centra pro výzkum rakoviny (CNIO) v Madridu totiž vyzkoušeli kombinaci tří léků, která u laboratorních myší dokázala nádory úplně odstranit – a nemoc se ani po více než půl roce nevrátila. „Můžeme mluvit o vyléčení,“ říká vedoucí výzkumu Dr. Mariano Barbacid. Podle něj léčba nešla jen po samotném nádoru, ale vzala to i s jeho „ochrankou“ – tedy prostředím, které ho běžně chrání. A fungovalo to dokonce i u pokročilých nádorů, na které běžná léčba většinou nestačí.

Proč tak často zabíjí

Rakovina slinivky patří k nemocem, které lékaři slyší neradi a pacienti ještě méně. Rakovina slinivky v Česku každý rok vezme stovky životů a i ve světě patří k těm nejhorším chorobám. Pět let od diagnózy se dožije jen asi jeden z deseti pacientů a jen u nás lékaři ročně odhalí kolem 2 500 nových případů.

„Vyhlídky pacientů jsou v Česku horší než jinde,“ upozorňuje lékař z Fakulttní nemocnice Olomouc Ondřej Urban. Zatímco ve Spojených státech přežije déle než pět let asi 12 % nemocných, u nás je to jen kolem 6 %. Podle něj je klíčové hlavně včasné odhalení a chirurgické odstranění nádoru – běžná onkologická léčba už pak bohužel nedokáže život prodloužit tak výrazně jako u jiných typů rakoviny.

Proč je tak zákeřná? Především proto, že se dlouho tváří nenápadně. Varovné signály jako žloutenka, úbytek váhy nebo bolesti břicha přicházejí často až ve chvíli, kdy je nádor daleko za hranicí časného stadia. A ani včasný záchyt není zárukou výhry – běžná chemoterapie mívá jen krátkodobý efekt. Nádor si na léky rychle „zvykne“ a během několika měsíců se léčba mine účinkem.

Zázračná trojitá terapie

Španělský tým na to šel jinak než obvykle. Místo hledání „zázračné pilulky“ vsadil na souhru tří léků najednou. Každý z nich míří na jinou slabinu nádoru – a dohromady ho berou doslova do kleští. Trojitá terapie zasahuje:

  1. KRAS – genetický „motor“ rakoviny, který je pokažený u drtivé většiny nádorů slinivky a žene jejich růst vpřed.
  2. EGFR – receptor, jenž dává buňkám signál, aby se dál množily.
  3. STAT3 – komunikační cestu, která nádoru pomáhá přežívat a šířit se.

Výsledek? Podle studie zveřejněné v prestižním časopise PNAS nádory u myší úplně zmizely. A tím to neskončilo – ani po více než 200 dnech bez jakékoli další léčby se rakovina nevrátila. V experimentální onkologii jde o výsledek, který se vidí jen výjimečně.

„Naším cílem nebylo jen nádor na chvíli zmenšit, ale dostat nemoc dlouhodobě pod kontrolu,“ vysvětlil vedoucí výzkumu Dr. Mariano Barbacid pro Newsweek. Podle něj právě podobná kombinace může pacientům do budoucna nabídnout výrazně lepší vyhlídky.

Žádné vedlejší účinky

Agresivní chemoterapie člověka ničí. Léčba často nezasahuje jen nádor, ale i samotné pacienty – bere jim sílu, chuť k jídlu, vlasy a někdy i možnost normálně fungovat. Není proto výjimkou, že lidé s pokročilou rakovinou slinivky terapii nezvládnou dokončit, nebo se do ní vůbec nepustí.

O to překvapivější jsou závěry španělského týmu. Trojitá léčba podle vědců nezpůsobila žádné zásadní vedlejší účinky. Myši zůstaly čilé, držely si stabilní váhu a vědci u nich nenašli žádné známky poškození organismu. „I po více než 200 dnech byla zvířata zdravá a bez negativních následků léčby,“ popisují autoři studie.

Právě to dává výsledkům mnohem větší váhu a naznačuje, že nejde jen o další zajímavý pokus v laboratoři. Pokud by se stejná snášenlivost potvrdila i u lidí, mohla by se poprvé objevit léčba rakoviny slinivky, která nejen funguje, ale je pro pacienty skutečně zvládnutelná.

Co znamená "vyléčení"?

Když vedoucí výzkumu Dr. Barbacid mluvil o „vyléčení“, nebyla to nadsázka ani chytlavý slogan. V onkologii se s tímto slovem zachází velmi opatrně – častěji se mluví o remisi, tedy stavu, kdy se nemoc na čas stáhne do ústraní. Tady se ale nestalo jen to, že by nádor „usnul“. Zmizelo úplně všechno.

Terapie totiž zlikvidovala jak samotné rakovinné buňky, tak i jejich ochranný obal – takzvané stroma. Jde o hustou vazivovou tkáň, která nádor obklopuje, brání lékům v přístupu a pomáhá mu unikat imunitnímu systému. Právě stroma je podle studií z hlavních důvodů, proč je rakovina slinivky tak odolná vůči léčbě.

To, že se španělské terapii podařilo odstranit i tuto „pevnost“, dává výsledkům úplně jinou váhu. „Nezmizely jen rakovinné buňky, ale celý ekosystém nádoru,“ shrnul Barbacid pro deník El Mundo. A právě to je podle něj klíčový krok k tomu, aby se o vyléčení dalo mluvit bez uvozovek.

Kdy se dočkáme klinických studií?

S každou podobnou zprávou se logicky nabízí stejná otázka: kdy by se taková léčba mohla dostat k lidem? Tady už je potřeba trochu brzdit nadšení. Vědci otevřeně přiznávají, že zázraky z laboratoře se do ordinací nepřesouvají přes noc – přechod od myší k pacientům si vyžádá ještě několik let práce.

„Zatím nemůžeme spustit klinické studie,“ vysvětluje Dr. Barbacid. Nejdřív je podle něj nutné vyvinout verzi léků vhodnou pro lidské použití, doladit způsob podávání a projít schvalovacím kolečkem u regulačních úřadů.

Pak teprve přijdou na řadu klinické testy: nejprve malé studie, které ověří bezpečnost, a následně větší fáze zaměřené na skutečný účinek léčby u stovek až tisíců pacientů. Celý proces běžně zabere pět až deset let. Výjimečně silné výsledky u myší ale dávají naději, že tentokrát by se byrokratický maraton mohl běžet o něco rychleji než obvykle.

Naděje pro tisíce pacientů

Pro pacienty s rakovinou slinivky je každá nová léčba důvodem k naději – současné možnosti totiž přinášejí jen omezený efekt. I proto španělský výzkum přitahuje pozornost: kombinovaný útok na nádor z více stran by mohl prolomit jeho odolnost. „Poprvé vidíme skutečnou šanci, že by tato nemoc mohla být jednou vyléčitelná,“ shrnuje Dr. Barbacid.

Rakovina slinivky má pověst téměř neporazitelného soupeře. Nová španělská studie teď poprvé ukazuje, že by jednou nemusela být rozsudkem bez naděje – a to dokonce bez tvrdých dopadů klasické chemoterapie. K pacientům se sice tato léčba dostane až za několik let, výsledky u myší jsou ale natolik přesvědčivé, že budí opatrný optimismus. Pokud by se potvrdily i u lidí, mohlo by jít o jeden z největších posunů v léčbě této nemoci za dlouhou dobu.