Léky, které u sebe běžně nosíme „pro všechny případy“, mohou v teplém počasí způsobit spíš potíže než úlevu. Například léky na bolesti hlavy, alergie nebo zanícené oči totiž nemusí být tepelně stabilní, a tak hrozí snížení jejich účinku v horkém počasí a tím pádem i jejich nepoužitelnost. „Venkovní teplota nad 30 stupňů je pro léky riziková, pokud jsou této teplotě vystaveny, nedoporučuji je užívat. Ani ty v sypkých formách,“ zdůrazňuje Mgr. Pavla Horáková z online poradny první a největší lékárny na českém internetu Lékárna.cz.

Zdroj: Youtube

Před nadcházejícím létem varuje před obvyklou praxí nosit léky dlouhodobě v kabelce/tašce nebo je nechávat v autě pro rychlou pomoc při nečekaných potížích a doporučuje věnovat užívaným lékům pozornost a péči. Mírné a krátkodobé zvýšení teploty sice nebývá u některých druhů léků podle farmaceutky problém, ale nechat je v rozpáleném autě nebo na slunci určitě nedoporučuje. Lék může vysoká teplota vážně poškodit. Hrozí zejména riziko sníženého účinku léku a rozvoj nežádoucích účinků. Takový lék je při požití i zátěží pro tělo!

Jak v létě přenášet léky?

· Léky chraňte před vysokými teplotami a přímým sluncem, a to i ty termostabilní.

· Léky, které potřebujete nebo chcete mít u sebe, nechte ve všech původních obalech – blistr, lahvička, papírová krabička.

· Pokud léky máte v létě v autě, dejte je do termoizolačního obalu nebo přenosné chladicí tašky či autoledničky. Nenechávejte je v rozpáleném autě, raději je vezměte s sebou.

· Při cestování letadlem myslete na to, abyste své léky vhodným obalem ochránili i před extrémním chladem.

Papírové krabičky nevyhazujte

Zvlášť v létě je na místě vizuální kontrola léku. Prvním signálem je změna konzistence, barvy nebo zápach. Takové zřetelné změny ale obvykle nastanou jen u určitých typů léků. U mastí, krémů a sirupů si často znehodnocení nemusíme všimnout, protože jejich degradace probíhá na molekulární úrovni, která se nedá pozorovat pouhým okem. Nicméně kapky či sirupy můžou třeba viditelně zhoustnout.

Působení tepla je zvlášť problematické u mastí, kdy se mění konzistence, používané tuky žluknou a mohou nejen ovlivnit účinek, ale způsobit i vyrážku na kůži a případně kontaminaci. Proto je důležité zásady správného uchovávání léků důsledně dodržovat.

Potřebu nosit léky na nenadálé potíže neustále při sobě mají hlavně lidé trpící migrénou, alergiemi, žaludečními potížemi a různými jinými zdravotními problémy. Mgr. Horáková v tomto případě jednoznačně doporučuje: „Pokud potřebujete mít léky v horku u sebe, tak je lepší uložit je do tašky či kabelky v původním blistru či lahvičce a ještě v papírové krabičce, dát je na stinné místo. U léků, které vyžadují skladování v chladničce, je nutno použít speciální obaly, které dokážou zajistit nízkou teplotu skladování. Problematická je vždy vysoká a dlouhodobá změna teploty – déle než 1–2 dny a více než 30–35 °C. Jednoznačně ale doporučuji nenechávat léky v autě, raději si je vzít do obchodu, na výlet s sebou. Budou v tašce vždycky v nižší teplotě než v rozpáleném autě.“

Při letu letadlem může být lék vystavený dalšímu extrému, chladu. Proto i v zavazadle je důležité mít léky v obalu, který jim zajistí stabilní teplotní prostředí. I v tomto případě je papírová krabička výhodou.

Aktivní látka nehraje roli, forma léku ano

Jak velkou hraje roli při převážení léků jejich složení, tedy aktivní látka? „V termostabilitě léku nezáleží na aktivní látce, ale na formě léku. Problémy mohou nastat u měkkých kapslí s tekutým obsahem (například Ibalgin rapid, Nurofen rapid, lecitiny), kdy vysoká teplota může způsobit změknutí a prosáknutí kapslí, jejich slepení k sobě. Takové tobolky, pokud je obsah prosáklý, už není vhodné konzumovat,“ říká Mgr. Horáková. Tablety a rozpustné léky sice mírné zvýšení teploty neohrozí, i u nich je ale ochrana před teplem nutná.

Co patří do letní lékárničky?

Slunce je sice příjemná součást léta, před jeho zářením je ale zapotřebí se správně chránit. V dnešní době se doporučuje již troj- nebo čtyřnásobná ochrana kožních buněk, aby nedocházelo k poškození a k předčasnému stárnutí pokožky. Dalším poměrně častým letním společníkem mohou být střevní potíže, a to včetně akutních průjmů, které vás mohou přepadnout jak na exotické, tak tuzemské dovolené. Během léta nejsou výjimkou ani alergické reakce a podráždění kůže. A jelikož velkou část našeho volného času trávíme v přírodě, jsou např. bodnutí hmyzem či klíšťata na denním pořádku. Velké teplo v kombinaci s nesprávnou obuví pak může vést k různým kožním mykózám a větší fyzická námaha zase k otokům dolních končetin. Do lékárničky si proto dejte:

· chladivý gelový polštářek

· probiotika

· pinzetu na klíšťata

· gel na popáleniny od slunce a štípnutí hmyzu

· léky na alergii (antihistaminika)

· univerzální hojivou mast (např. měsíčková, konopná, zinková)

· léky na bolest hlavy a teplotu

· černé uhlí

· kapky pro výplach očí

· obvaz, náplasti na puchýře a odřeniny

„Pokud to opravdu myslíte s prevencí před trávicími problémy na dovolené vážně, tak si nasaďte 2–3 týdny před odjezdem na dovolenou probiotika v běžném dávkování. První až třetí den pobytu mimo domov dávku zdvojnásobte, od čtvrtého dne až do návratu domů užívejte opět běžnou dávku,“ doporučují lékárníci. Opatrně ale při jejich převozu a skladování. Probiotika jsou živé přátelské bakterie, proto patří do chladného prostředí, ideálně do lednice.

Zdroje:

https://www.olecich.cz/encyklopedie/podminky-skladovani-lecivych-pripravku

https://www.sosdomacipece.cz/magazin/jak-kde-skladovat-leky

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4421088/