Vlivem počasí na náš psychický stav se zabývaly i některé zahraniční studie. Tak třeba podle této z roku 2011 souvisí momentální hodnocení pozitivního a negativního vlivu počasí přímo s teplotou a slunečním zářením. Účastníci 14denního výzkumu se cítili více unavení a ospalí během chladného počasí a šera, zatímco když venku svítilo slunce, měli dobrou náladu a cítili se dobře. Vliv počasí na emoce podle vědců přímo souvisí s pobytem venku.
Rozhodujícím faktorem ovlivňujícím naši náladu je podle výzkumu teplota. Jak velmi nízké, tak velmi vysoké teploty jsou spojeny s negativní náladou. Středně vysoké teploty mají naopak tendenci korelovat s lepší náladou a lepším duševním zdravím.
Nikoho asi nepřekvapí, že vystavení slunečnímu záření je pak spojeno se zlepšením nálady a zvýšením energie. Sluneční světlo spouští produkci hormonu serotoninu, často nazývaného „hormon štěstí“, který přispívá k psychické pohodě. To je jeden z důvodů, proč se za jasných slunečných dnů cítíme lépe, svěže a máme energie na rozdávání.
Na počasí jsou extrémně citliví kardiaci a lidé s duševní poruchou
Na počasí reagujeme nejen změnou nálad a chování, ale také změnami tělesné teploty, svalového napětí, krevního tlaku, srážlivosti krve a sekrecí hormonů. Asi každý třetí člověk je na počasí vyloženě citlivý a jeho změny u něho vyvolávají podrážděnost, rozladění, případně migrénu, nespavost, poruchy srdečního rytmu, závratě. Typické jsou bolesti jizev a dříve zlomených kostí. Výrazně na počasí reagují revmatici, astmatici, lidé s poruchami oběhovými a srdečními. „Meteosenzitivita trápí také jedince, kteří mají více psychických problémů, jako jsou úzkosti a deprese. U nich se může projevovat větší únavou, podrážděností či bolestmi hlavy,“ říká MUDr. Eva Kociánová, garantka projektu Srdce v hlavě.
Změny počasí mají negativní dopad také na kardiaky. Často se objevují mýty, že na krevní tlak má vliv především teplota vzduchu. Není tomu ale tak. Tělo se stálejší teplotě vzduchu přizpůsobuje pozvolně. Horší je to s nárazovými přechody z tepla do zimy, například v zimě nebo při saunování. Při prudším ochlazení mají pacienti s vysokým krevním tlakem potíže související s chladem – dušnost, bolest na hrudi, kašel, zahlenění nebo bušení srdce – a také mají prokazatelně více kardiovaskulárních příhod. V létě jim může pokles tlaku naopak způsobit nevolnost, pocení, mžitky před očima až ztrátu vědomí. „Na změny teplot jsou citlivější lidé fyzicky méně výkonní, se sedavým způsobem života, žijící dominantně uvnitř budov. Ať už je příčina jakákoliv, lidé citliví na výkyvy teplot mají větší kardiovaskulární nemocnost a úmrtnost,“
upozorňuje lékařka.
Jak bojovat proti změnám počasí?
Ať už máme špatnou náladu, cítíme smutek, nebo melancholii, protože venku prší a je zataženo, můžeme na nepříjemné pocity vyzrát. Jak? Ideálně pohybovou aktivitou a sportem. Obecně je nejlepší takové cvičení, které vás baví. Z odborného pohledu je ideální kombinace aerobního a silového cvičení, třeba 4x týdně svižná procházka, jogging, kolo nebo plavání. Podle toho, co zvládnete, a 3x týdně cvičení s váhou vlastního těla. Pokud nemáte čas na aktivní sport, tak nejpřirozenější formou udržení si pravidelné aktivity je i chůze. Nastavte si denní cíl, kolik kroků chcete ujít. Ideální je 6 až 10 tisíc kroků za den. To se rovná cca hodině procházky ve svižném tempu chůze a s počítáním vám pomůže třeba aplikace mobilního telefonu. Navíc s pravidelným pohybem se zlepší výkonnost kardiovaskulárního aparátu, zlepší se funkce cév a máte pak dobrou šanci prožít delší život v lepší kvalitě.
Zdroje:
https://www.miragenews.com/the-influence-of-weather-on-mood-and-behavior-1031440/#google_vignette
MUDr. Eva Kociánová, garantka projektu Srdce v hlavě
