Požírač plastů

V roce 2017 vědci objevili, že larvy zavíječe voskového mají schopnost rozkládat polyethylen, jeden z nejodolnějších plastů, který se široce používá v obalových materiálech. Tento objev byl učiněn náhodou, když se zjistilo, že larvy dokážou udělat díry do plastových sáčků během několika hodin. Výzkum ukázal, že larvy produkují enzymy schopné rozložit chemické vazby v polyethylenu, což by mohlo mít významné dopady na řešení globálního problému s plastovým odpadem​. Housenky zavíječe dovedou plast požírat poměrně rychle – 100 jedinců dovede „prožrat” jeden mikrotenový sáček v řádu hodin. 

Samotný objev této nečekané schopnosti larvami zavíječe voskového vyvolal nadšení ve vědecké komunitě i mezi ekologickými aktivisty. Pokud bychom dokázali izolovat a produkovat enzymy, které larvy používají k rozkladu plastů, mohli bychom vyvinout nové metody pro ekologickou likvidaci plastového odpadu. Současné způsoby recyklace plastů jsou často nákladné a neefektivní, a proto biologická alternativa, která by umožňovala rozkládat plasty přímo v přírodě, by mohla znamenat revoluci v odpadovém hospodářství.

Postrach všech včelařů

Včely jsou naprosto zásadními živočichy, co se ekologie a zemědělství týče. Nejde jen o to, že produkují med, bez včel by převládaly tzv. větrosnubné rostliny, které by vytlačily ostatní rostliny. To by mělo za následek vymizení všech živočišných druhů, které se na tyto rostliny vážou. A jako by včelaři už tak neměli problémy například s intenzivním zemědělstvím nebo zástavbou přírodních ploch, které mohou včely opylovat, jedním z velkých průšvihů, kterým včelaři čelí, jsou právě zavíječi. Zavíječi se totiž živí včelím voskem, medem, pylem, zbytkem larev včel i včelím trusem a dokážou zničit úly i vyhubit včelstva. Jak?

Samičky zavíječe kladou svá vajíčka do štěrbin ve stěnách úlu. Vajíčka se po pěti dnech vylíhnou a neúprosně zaútočí. Začnou tím, že si vykousají chodbičky v mezistěně plástu. Pak konzumují voskové přihrádky buněk tak dlouho, než z plástu zůstane pouze chomáč pavučiny a trusu. Hedvábí, které za sebou larvy zavíječe nechávají, znemožní přístup včelám, a larvy jsou tak před nimi v bezpečí. Když larva dospěje a promění se v motýla, potravou už se neživí – za úkol má jen naklást další vajíčka do úlů.

Jak včely chránit?

Včelaři se logicky snaží zavíječům zabránit, aby včelstva a úly ničili. Pokud totiž larvám nezabrání včas, dopady jsou fatální. Obecně je důležité dbát na to, aby včelstva byla sama o sobě dost silná a dovedla se bránit. Včelaři by měli své úly pravidelně kontrolovat, aby mohli zavíječe odhalit včas a zabránit tak větším škodám. Efektivní může být také použití mechanických pastí, které mohou chytit dospělé jedince zavíječe, a tak zabránit kladení vajec do úlů. Existují také různé biologické metody, jako je například zavedení přirozených predátorů nebo biologických pesticidů, které pomáhají proti zavíječům bojovat. 

Zdroje: https://beeaware.org.au/archive-pest/wax-moth-18/#ad-image-0 https://www.plasticsoupfoundation.org/en/2017/06/plastic-eating-caterpillar-discovered/ https://www.nhm.ac.uk/discover/news/2022/october/wax-moth-caterpillar-spit-could-break-down-plastic-waste.html