Spolu s Emilem Zátopkem byla Věra Čáslavská největší legenda domácího sportu, a to nejen dosaženými výsledky, ale rovněž svými lidskými postoji. Během fenomenální závodní kariéry vybojovala "Zlatá Věra" na 140 medailí, čtyřikrát se stala gymnastickou mistryní světa a jedenáctkrát mistryní Evropy. Se sedmi zlatými a čtyřmi stříbrnými jedna z nejvýraznějších postav historie olympijských her.

Začala s gymnastikou až 15 letech

Rodičům Čáslavským se narodilo pět dětí. Fenomenální gymnastka Věra Čáslavská byla druhá nejmladší a málo se ví, že dva její sourozenci zemřeli.

Dnes se malé holčičky drilují na gymnastických trénincích už od předškolního věku, ale Věra se k ní na vysoké úrovní dostala poměrně pozdě, a to až v 15 letech. Před tím pobíhala se svými sestrami v baletní sukýnce nebo bruslila. Díky dřině a talentu začala vyhrávat všechny myslitelné soutěže, až se dostala na samotný vrchol.

Psal se rok 1960 a konala se olympiáda v Říme, v té době začala zlatá éra Věry Čáslavské. „Naše krásná gymnastka s vysokým drdolem“ sice tehdy ještě na stupně vítězů nedosáhla, ale to se změnilo o čtyři roky později na OH v Tokiu, kde proměnila ve zlato, na co takříkajíc sáhla. Japonsko jí leželo u nohou, v té době se také seznámila se svým partnerem Josefem Odložilem.

Největší radost samozřejmě přinášelo to, že porážela své ruské soupeřky jako na běžícím pásu a běžným lidem v tehdejším Československu to přinášelo pocit zadostiučiní. Triumfovala i další roky, jak si podmanila Tokio, tak stejně jí k nohám padlo Mexiko na dalších Olympijských hrách. A tady přišel zlomový moment. Nejen, že se rozhodla ukončit kariéru, ale ukázala, že není jen krásná žena a jedna z nejlepších sportovkyň všech dob, ale také odvážný člověk.

Komunisté jí neodpustili

Psal se totiž rok 1968, naší zemi okupovala sovětská vojska, tak Věra Čáslavská během sovětské hymny sklonila hlavu do země jako protest proti okupaci. Stala se symbolem odvahy a odporu vůči totalitnímu režimu.

Miliony diváků po celém světě sledovaly její zlaté žně na olympiádě v Mexiku, kde získala čtyři zlaté medaile a dvě stříbrné a její tichý protest proti sovětské okupaci. Její svatba v místní katedrále vzbudila celomexické šílenství.  Krátce po triumfálním návratu z Mexika ji však jako jeden ze symbolů Pražského jara čekaly výslechy Státní bezpečnosti, a když i přes nátlak odmítla odvolat svůj podpis pod manifestem Dva tisíce slov, upadla v nemilost a nemohla sehnat práci.

 „Ze začátku to byla velká sláva, přivezli jsme medaile, a pak to začalo a já byla pět let bez práce,“ vzpomínala Věra Čáslavská v roce 2014 v rozhovoru pro Paměť národa a vyjmenovala čtyři věci, které jí nastupující normalizační režim neodpustil:

„Že jsem neodvolala podpis prohlášení Dva tisíce slov, v Mexiku jsem porazila reprezentantky okupantů, vdávala se v kostele a na stupních vítězů odvrátila při sovětské hymně hlavu od okupantské vlajky.“

Deprese, prášky a izolace

 A začala se stahovat mračna nejen nad naší zemí, ale i nad osudem Věry Čáslavské. Rozpadlo se jí manželství s Josefem Odložilem, s kterým měla dvě děti- syna Martina a dceru Radku. Její muž- armádní důstojník- neunesl, že má vedle sebe úspěšnou ženu, Věra v té době pracovala jako trenérka v Mexiku. A to byla jenom předzvěst dalších tragédií.

Po rozvodu dostala Věra do své výhradní péče syna Martina a podle soudních spisů jej měla navádět k nerespektování otce. To vyvrcholila na diskotéce, kde se již dospělý Martin se svým otcem střetl, došlo k fyzické potyčce a svého otce zabil.

Syn byl po dlouhém procesu a mediální kampani odsouzen k trestu odnětí svobody na čtyři roky, ale v roce 1997 byl osvobozen milostí Václava Havla. Noviny to tehdy popsaly tak, že milost dostala především ona. 

 Mediální štvavá kampaň, bulvární články a ze všeho nejvíce synův pobyt za mřížemi dohnaly zhroucenou Věru do psychiatrické léčebny a poté do Domova s pečovatelskou službou. Léčila se s depresemi a k nim i závislost na lécích na spaní. Kdysi obdivovaná a právem uznávaná hvězda sportovní gymnastiky, bývalá předsedkyně Československého olympijského výboru se uzavřela před světem.

Na jaře 2015 zjistili naší bývalé nejúspěšnější gymnastce rakovinu slinivky, v květnu podstoupila v pražském IKEMu náročnou operaci. Celý rok s touto zákeřnou nemocí statečně bojovala, pak se její zdravotní stav natolik zhoršil, že ani neodjela na olympiádu do Rio de Janeira. V úterý 30. 8. 2016 Věra Čáslavská bohužel zemřela. Letos by 3. května naše nejlepší gymnastka a odvážná žena s pohnutým soudem oslavila 82. narozeniny.

Zdroj: Pametnaroda, Olympijskytym, wikipedia, fdb