Vždycky platilo, že lidé na venkově měli více dětí, než ve městech a platí to i dnes. S tím, jak se zvyšuje urbanizace (velká část mladých se stěhuje do měst), klesá i porodnost, ta bylo loni extrémně nízká. V roce se v Česku podle Českého statistického úřadu narodilo přibližně 91 000 dětí – nejméně za posledních 22 let.

Jedním z důvodů je drahé bydlení, pořídit si vlastní byt v Praze je téměř nemožné. Na vesnici se dříve také rodilo více dětí nejen kvůli levnějším nemovitostem, ale každé dítě bylo příspěvkem k blahobytu rodiny, protože se počítalo s tím, že bude pracovat na poli. Dnes je naopak dítě obrovským zásahem do rodinných financí, vychovat potomka do 18 let stojí přes 1.5 milionu korun.

Zdroj: Youtube

Lidé citlivě vnímají všechny krize

Trendem současné doby je posouvání mateřství do vyššího věku ženy. Důvodů, proč tomu tak je, je více. Někdy je důvodem touha nejprve si užít vše, co nabízí k poznání a zábavě svět, jindy snaha nejdříve sebe a své budoucí dítě finančně zabezpečit. Mnohdy je ale důvodem neustálého odsouvání mateřství strach z neznáma a toho, co po příchodu potomka na svět může přijít, informovaly před časem Novinky.cz

Lidé mají strach z války nebo z toho, že naše planeta bude brzy zničená a rozmýšlejí se, jestli do takového světa děti vůbec přivést. To vše vede ke snížení porodnosti a také k odkládání mateřství na později, což přináší komplikace.

Ženy, které odkládaly mateřství příliš dlouho se pak obracejí na kliniky umělého oplodnění.

„Průměrný věk žen, které se na naše kliniky obrací, stále roste. Nejčastěji k nám přichází až v 36 letech. Řadě z nich umíme pomoci, už ale nestihnou mít tolik dětí, kolik by si přály. Umělé oplodnění (IVF) tak sice mnoha párům splní sen o kompletní rodině, populační křivku ale zásadním způsobem nezvrátí,“ vysvětluje MUDr. Pavel Otevřel, vedoucí lékař Reprofitu a vědecký sekretář Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP.

 „Lidé vnímají citlivě všechny krize, které se kolem nich dějí. Bojí se do současného světa přivést potomka. Přirozený odklad dětí na pozdější věk, k němuž dochází například kvůli vysokoškolskému vzdělání nebo možnostem cestování, násobí v poslední době válka a klimatická úzkost, kterou u klientů pozorujeme stále častěji,“ popisuje MUDr. Otevřel.

Budou chybět mladí lidé

S přibývajícími roky u žen dochází ke snížení kvality vajíček, a tedy i plodnosti. Mnohé spoléhají na pomoc v podobě asistované reprodukce, ani ta však není všespásná. „Umělé oplodnění už dávno není tabu. Ženy si ale často neuvědomují, že pokud k nám přijdou ve 38 letech, nemají už tak velkou zásobu kvalitních vajíček a mohou už mít jiná přidružená onemocnění.

Šance na otěhotnění po 37. roce věku výrazně klesá,“ zdůrazňuje MUDr. Mrkvová. Jestliže se tedy párům nedaří počít déle než půl roku, neměly by otálet s návštěvou lékaře. „Stává se, že se na nás obrací až po pěti letech marného snažení,“ doplňuje IVF specialistka. Jednou z cest k úspěšnému založení rodiny v pozdějším věku může být i zmrazení vajíček či spermií, tzv. social freezing – u žen ideálně do 30 let věku.

Kromě porodnosti v České republice dlouhodobě klesá také úhrnná plodnost – počet narozených dětí připadajících na jednu ženu. Podobný trend je patrný ve většině vyspělých států světa.

„Pro přirozenou obnovu populace je potřeba reprodukční číslo 2,1. U nás se ale v současné době pohybujeme okolo hodnoty 1,66. Za dvě až tři generace to bude obrovská komplikace, protože ve světě nebude dostatek mladých lidí na uživení těch starších,“ uzavírá MUDr. Otevřel.

Zdroj: Redakce, Czso, Kurzy, Novinky