Intuice je skvělá věc. Zaměřila naši pozornost na něco úplně jiného než stávající emoce, čímž alespoň na chvíli snížila stres… 

Není tak obtížné pochopit, proč některé onkologické kliniky mívají vedle operačních sálů, ozařoven s lineárními urychlovači či ambulancí „druhého čtení“ také třeba výtvarnou dílnu.

Mnohé studie totiž ověřily pozitivní dopad malování na přijetí diagnózy, uvolnění úzkosti i zmírnění bolesti. Terapie pomocí vytváření obrazů a dalších výtvarných aktivit má už proto své pevné místo v mnoha oblastech života.

Pohlcení mysli, stejně jako prstů

Jeden z nejstarších způsobů komunikace sahá až ke starověkým jeskynním malbám a nástěnným rytinám. A postupem času se stalo zřejmým, že pokud člověk není schopen mluvit o svých problémech a břemenech, bývá pro něj snazší vyjádřit to „uměním“.

Přesto obor arteterapie vznikl relativně nedávno, tvář i jméno jí dal v roce 1942 britský malíř a pedagog Adrian Hill. Během první světové války byl oficiálním válečným umělcem; mnoho z jeho obrazů a náčrtů na téma západní fronta je dnes ve sbírce londýnského Imperial War Museum. Po válce vyučoval malbu na vysoké škole.

Když se nakazil tuberkulózou, zachycování dění kolem jeho nemocničního lůžka na obrazy mu při zotavování pomáhalo nejvíce. Jakmile se uzdravil, opustil sanatorium, ale ne nadlouho. S přesvědčením, že malování dokáže uzdravovat nejen malíře z povolání, ho přivedlo zpět mezi pacienty, z nichž mnozí patřili k prvním zraněným druhé světové války.

Adrian Hill se záhy utvrdil v tom, že výtvarná činnost nejen pomáhá zapomenout nemocným na jejich zdravotní problémy, ale také uvolňuje posttraumatický stres a úzkost z toho, čeho byli během bojů svědky. Následně napsal, že hodnota arteterapie spočívá především v „úplném pohlcení mysli, stejně jako prstů a uvolnění tvůrčí energie často inhibovaného pacienta, což mu pomáhá vybudovat si silnou obranu proti jeho neštěstí“.

Nemocnice v Evropě i Spojených státech tak začaly zkoumat vliv umění na péči o nemocné a postupně zjišťovaly, že pacienti zapojení do výtvarných programů mají nejen lepší životní funkce, ale i příznivější odezvu na léčbu, včetně rychlejšího hojení. A do hry začaly vstupovat další výzkumy.

Posilte mozek, hoďte stres za paletu

Zajímavou studii zveřejnil například Journal of the American Art Therapy Association. Vědci odebrali vzorky slin několika desítkám zdravých jedinců, aby vyhodnotili hladinu kortizolu, tzv. hormonu stresu, a to před a po 45 minutách malování.

Výsledky ukázaly, že kreativní třičtvrtěhodinka hladiny kortizolu významně snížila a účastníci se po uměleckém sezení cítili mnohem uvolněněji. Odborníci mají za to, že když člověk promítá své emoce na plátno, soustředí se především na uvolnění těch negativních, což je dokonalý způsob, jak si vyčistit mysl.

Další výzkumy se zase zaměřily na to, jak malování zvyšuje aktivitu mozku. U lidí, kteří se pravidelně věnují uměleckým koníčkům, prokázaly nárůst šedé hmoty mozkové. Malování, případně další výtvarné aktivity mohou pomoci zlepšit paměťové schopnosti, což se na základě výzkumů ukázalo jako užitečné i v případě pacientů s Alzheimerovou chorobou.

Tyto činnosti totiž vyžadují dostatek vizuálně prostorového vnímání. Když člověk kreslí, mozek se sice zaměřuje na detaily práce, ale zároveň koordinuje jemné motorické pohyby rukou, zápěstí a prstů, což vše dohromady posiluje kognitivní schopnosti, mozkovou plasticitu i přizpůsobivost novým situacím a zkušenostem.

V roce 2019 Světová zdravotnická organizace (WHO) oficiálně prohlásila, že aktivity založené na umění, bez ohledu na jejich konkrétní charakteristiky, mají mj. slibné zdra- votní přínosy. Hrají klíčovou roli v prevenci a podpoře zdraví, nezastupitelné místo mají zejména s ohledem na propuknutí duševních onemocnění a fyzického úpadku souvisejícího s věkem.

Tři obrázky k pohodě

Vědeckých výzkumů dokládajících konkrétní benefity malování v případě jednotlivých problémů a diagnóz zatím není mnoho, ale pomalu jich přibývá. Nedávná studie z Drexel University College of Nursing and Health Professions se zaměřila na nový způsob, jak usnadnit ženský přechod pomocí arteterapie a jak ji přizpůsobit řešení zdravotních potřeb žen po menopauze trpících nadváhou.

Pilotní studie publikovaná v Art Therapy ukázala, že šestnáctitýdenní výtvarný projekt garantovaný nutričním specialistou a dvěma kreativními terapeuty byl prospěšný pro psychosociální pohodu účastníků s významným zlepšením v oblastech kvality života, stresu i úzkosti. Ženy také vykazovaly pokles indexu tělesné hmotnosti (BMI) a krevního tlaku.

„Dnes už existuje soubor skutečně pádných důkazů, které naznačují, že kreativní činnost prospívá duševnímu zdraví,“ prohlásila zase v jiné souvislosti Jill Sonke, ředitelka výzkumu Centra umění v lékařství University of Florida. Jak, co a v jaké kvalitě malujeme, přitom vůbec není důležité.

Doktor James S. Gordon, psychiatr, zakladatel The Center for Mind-Body Medicine a autor knihy Jak nás umění transformuje, v rámci svých terapií propaguje postup, který nazývá „technikou tří obrázků“. „Nemusíte být vůbec dobří v kreslení, triviální panáčci bohatě stačí,“ konstatuje.

„Začněte tím, že rychle nakreslíte sami sebe, nepřemýšlejte o tom, veďte ruku intuitivně. V druhém nákresu stejným způsobem zpodobněte váš největší problém. A v tom třetím možný způsob řešení,“ radí doktor Gordon, podle něhož má toto cvičení podnítit sebeobjevování a přínosné by mělo být i v rámci léčebných postupů.

Omalovánky jako dovolená

Pokud patříte mezi ty, kteří se nechali strhnout omalovánkami pro dospělé, asi vás nepřekvapí, že výzkumy existující už i v této oblasti naznačují, že tato aktivita významně pomáhá zmírnit úzkost. Jako obzvláště účinné se jeví vybarvování složitých vzorů.

Journal of the American Art Therapy Association zveřejnil výzkum, podle něhož 20 minut strávených vybarvováním složité geometrické mandaly bylo pro snížení úzkosti nejideálnější a mnohem užitečnější než kolorování jednodušších obrazců.

Susan Albersová, klinická psycholožka na klinice v Clevelandu a autorka knihy 50 způsobů, jak se uklidnit bez jídla, popisuje vybarvování jako „malou dovolenou“.

„Když se zaměříme na motivy na papíru a vybíráme barvy, které se nám líbí, nevnímáme rušivé vlivy a problémy jdou stranou. Omalovánky jsou skvělou formou meditace pro lidi, kteří tu klasickou nemají rádi, nebo jim z nějakého důvodu nevyhovuje,“ tvrdí.

Ať již sami vytváříte celé obrazy, či jim jen dáváte barvu, výhodou je, že vaše malířské vlohy jsou nepodstatné. Význam této činnosti spočívá v něčem mnohem důležitějším než namalovat krásný obraz. A stále více lidí ve světě si to uvědomuje. Ve Spojených státech nyní například artererapeuti pomáhají ve školách při řešení sociálních a emočních potíží, poruch chování, ADHD, nízkého sebevědomí i dalších problémů studentů.

Jiní se zaměřují na dospělé s posttraumatickým syndromem, pacienty s rakovinou, seniory, lidi trpící poruchami příjmu potravy, vězně… Nabízejí léčbu ve skupinách, nebo individuálně a samotná terapie mívá mnoho podob – od nestrukturovaného čmárání po konkrétnější výzvy a aktivity, které mají jejich klientům pomoci pochopit vlastní emoce.

Malování jako zážitek

Vedle toho však po celém světě přibývá zážitkových výtvarných programů, kde se lidé třeba jen na jediný večer mohou pod vedením lektorů či umělců stát „malířem“ a domů odejít nejen s vlastním, mnohdy neočekávaně vyvedeným obrazem, ale i lehčí hlavou, vnitřním klidem a znatelnou úlevou od stresu. První vlaštovky máme už i v naší zemi.

„Koncept zážitkového malování není nová věc, na západě funguje již dlouhá léta,“ vysvětluje Egor Nefedov, jeden ze zakladatelů zážitkového malování u nás. „Když jsme začínali, v Česku nic podobného nebylo a my chtěli vymyslet něco, co by se i nám osobně líbilo. Naše zakladatelské trio (tehdejší studenti VŠE Polina Burková, Jaroslav Kevin Peterka a Egor Nefedov – pozn. red.) ujíždí na kreativitě. Zároveň milujeme gastronomii a kvalitní servis, a tak jsme se rozhodli, že zajímavý koncept ze zahraničí přeneseme do českého prostředí.“

Vypadá to, že se chytil, za čtyři roky jím prošlo již více než deset tisíc lidí…

Zdroje: Květy 16/24 https://www.researchgate.net/publication/374495211_Art_Therapy_as_an_Effective_Means_of_Overcoming_Stress_Neurophysiological_Features https://arttherapy.org/publications/ https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/37317815/