Albert Cashier (1843–1915)

Existuje více než 400 dokumentovaných případů, kdy se ženy během Americké občanské války převlékaly za muže a bojovaly za vojáky na obou stranách. Příběh Alberta Cashiera, který se narodil jako Jennie Hodgers, je jedním z nejznámějších, protože Albert žil po válce nadále jako muž a jeho identita byla odhalena až na sklonku jeho života. 

V roce 1862 se Albert Cashier přihlásil k 95. pěchotnímu pluku Illinois. Ačkoliv byl z vojáků nejnižší, byl považován za velmi dobrého vojáka a muže. Po válce se Cashier vrátil do Illinois, kde předtím žil, a pokračoval ve své identitě muže. Vykonával mnohá „mužská“ zaměstnání jako například farmáře, hrobníka, zapalovače pouličních lamp nebo kostelního vrátného. Albert Cashier dokonce volil v době, kdy ženy ještě neměly volební právo. Mimo jiné také pobíral veteránský důchod. 

V roce 1910 Alberta srazilo auto a zlomil si nohu. V nemocnici byla odhalena jeho pravá identita, místní nemocnice se však rozhodla, že ji neprozradí. Pak byla ovšem Albertovi diagnostikována demence a byl přesunut do státní nemocnice pro duševně choré. Zde byla jeho identita odhalena znovu, přijata pozitivně ovšem nebyla – sestry nutily Alberta nosit ženské šaty. Proti tomu protestovali Albertovi bývalí spolubojovníci, kteří byli jeho pravou identitou sice překvapeni, nic to ale pro ně neměnilo. Albert Cashier byl nakonec v roce 1915 pohřben ve své plné uniformě, na jeho náhrobek bylo vyryto jeho mužské jméno a vojenská hodnost. 

Dora Richter (1891–1933)

Dora Richter patří mezi nejdůležitější transgender ženy na světě. Byla totiž s největší pravděpodobností prvním člověkem, který podstoupil chirurgickou změnu pohlaví. 

Dora Richter se narodila v roce 1891 na farmě v Krušných horách, někde na hranici mezi Německem a Českou republikou. Od svého dětství trvala na své ženské identitě tak intenzivně, že jí rodiče dovolili žít jako dívka. Podle lékařských záznamů se pokusila odstranit svůj penis škrtidlem už v dětství. 

V dospělosti se Dora Richter odstěhovala do Berlína, kde pracovala sezonně jako muž, číšník v luxusních hotelech, a mimo sezonu pak žila jako žena. To se tehdy nevyhnulo následkům a Dora byla opakovaně zatýkána za nošení ženských šatů na veřejnosti. 

Při jednom takovém zatčení narazila Dora na chápavého soudce, který ji poslal do péče doktora Magnuse Hirschfelda, homosexuálního židovského lékaře, který Doře slíbil zaměstnání v Institutu pro sexuální vědu (Institut für Sexualwissenchaft). Jednalo se o první moderní institut pro homosexuály a transgender osoby. Dora zde dostala oficiální povolení působit na veřejnosti jako žena, ale tím to neskončilo. V roce 1922 podstoupila orchiektomii neboli odstranění varlat. Později prošla také operací vaginoplastiky, prováděnou doktorem Hirschfeldem, a stala se tak jedním z prvních lidí na světě, kteří takovou operaci podstoupili. 

Pak ovšem k moci přišel Hitler. Hirschfelda označil za „nejnebezpečnějšího Žida v Německu“ a Institut byl odsouzen k zániku. 6. května 1933 se na Tiergarten sjeli nacističtí útočníci a gangy nacionalistických studentů a zpustošili institut, vytáhli obyvatele budovy na ulici, aby byli zastřeleni, a zničili knihy a soubory uvnitř. Tam končí i veškeré stopy po Dořině životě. 

Lili Elbe (1882–1931)

Lili Elbe je známá hlavně díky knize „Dánská dívka“ a stejnojmennému filmovému zpracování. Pod svým původním jménem, Einar Magnus Andreas Wegener, se proslavila jako úspěšný malíř. Lilina proměna je úzce spjata s její manželkou Gerdou Gottlieb, která působila jako ilustrátorka módních časopisů. Do dámských šatů se Lili Elbe poprvé oblékla, když ji o to požádala její žena – poprosila Lili, jestli by si nevzala punčochy a boty na podpatku, aby zastoupila chybějící modelku. Lili se v ženském oblečení cítila tak skvěle, že začala vidět samu sebe jako ženu. 

V roce 1930 podstoupila sérii experimentálních operací vedených zmíněným doktorem Magnusem Hirschfeldem a jeho týmem. Tyto operace zahrnovaly odstranění varlat, vytvoření vagíny a transplantaci dělohy, která však nebyla úspěšná. Lili Elbe zemřela v roce 1931 na komplikace po operaci.

Marsha P. Johnson (1945–1992)

Marsha P. Johnson byla významnou aktivistkou v boji za práva LGBTQ+ komunity. Narodila se v roce 1945 jako Malcolm Michaels Jr. a později si zvolila jméno Marsha P. Johnson. Stala se velmi zásadní postavou ve stonewallských nepokojích v roce 1969, které se staly zlomovým bodem v hnutí za práva LGBTQ+ lidí.

Marsha spolu se Sylvií Riverou založila organizaci STAR (Street Transvestite Action Revolutionaries), která poskytovala podporu a útočiště pro mladé transgender lidi a další členy LGBTQ+ komunity. Marsha P. Johnson byla známá svou odvahou, radostí ze života a neúnavným bojem za rovnost a práva pro všechny. Považovala se za gay osobu, transvestitu, drag queen a označovala se jako „ona” – slovo transgender se totiž začalo používat až do její smrti. 

Její smrt v roce 1992 byla obklopena kontroverzemi a dodnes zůstává nevyřešenou záhadou. Její tělo bylo nalezeno v řece Hudson a policisté případ nejdříve uzavřeli jako sebevraždu. Tomu ovšem nechtěli věřit Marshini přátelé, v roce 2002 byl případ ze „sebevraždy“ přesunut do složky „neurčito“. Přesto její odkaz a přínos pro LGBTQ+ komunitu zůstávají nesmírně významné.

Zdroje: https://www.them.us/story/dora-richter-first-trans-woman-to-receive-gender-affirming-surgery https://www.battlefields.org/learn/biographies/albert-cashier https://magnus-hirschfeld.de/ausstellungen/institute/ https://www.womenshistory.org/education-resources/biographies/marsha-p-johnson