Válku proti narkotikům a drogovým kartelům, které se zabývají jejich pašováním a prodejem, vyhlásila mexická vláda společně s americkými tajnými službami už takřka před čtvrtstoletím, na jaře roku 2000.

Výraznější úspěchy se ovšem nedostavily, a tak stále větší množství marihuany, kokainu a v poslední době i syntetického metamfetaminu (odborný název pro pervitin – pozn. red.) proniká přes jižní hranici USA a odtud do celého světa, včetně Evropy. Upozornila na to ve své lednové zprávě mezinárodní nevládní analytická organizace International Crisis Group.

Zároveň poukázala na to, že Mexičanky v nebývalém počtu vstupují do kriminálních gangů pašujících drogy, stávají se jejich plnoprávnými členkami a zaujímají stále vyšší posty v jejich hierarchii.

Krásné a ukrutné

„Už dávno neplatí, že se pašeráci organizovaní v ganzích zajímají o ženy pouze jako o sexuální objekty nebo strážkyně rodinného krbu. Něžné pohlaví prokazuje tolik rafinovanosti a krutosti, že si mezi kriminálníky vydobylo patřičnou úctu a respekt,“ píše se ve zprávě, podle níž každý rok vstupuje do drogových kartelů více než 7000 lidí. Mezi nimi 500 až 800 žen a dívek.

Podmínkou pro jejich přijetí je slib věrnosti kartelu, souhlas s podstoupením bojového výcviku a v neposlední řadě i atraktivita. „Krásné, mladé, často vzdělané a prudce inteligentní dívky s rozkazem manipulovat, zastírat, podvádět, vydírat a vraždit,“ výstižně charakterizoval členky gangů mexický etnograf José Carlos Cisneros Guzmán. Pořídil více než šedesát dokumentačních interview se ženami, jež v minulosti pracovaly pro drogové kartely v oblasti Sinaloa.

V Mexiku samotném se podle něj prudký nárůst angažovanosti žen v organizované drogové kriminalitě projevil v rostoucím procentu počtu těch, které byly za tyto delikty odsouzeny a skončily ve vězení. Od roku 2002 do roku 2020 vzrostl počet žen vězněných za zločiny spojené s drogami o 73,2 procenta. Zatímco v roce 2000 bylo takto odsouzeno 6813 žen, v roce 2018 už jich bylo 10 591, v roce 2022 dokonce 13 806.

„Ženy dříve téměř výhradně využívaly peníze, které pašováním a prodejem drog nelegálně získávali jejich milenci a manželé, teď jsou do nich zapojené se vším všudy. Dokonce mnohdy dokázaly úplně zvrátit logiku kriminálního světa ovládaného muži, a potvrdit tak svou novou, byť přinejmenším rozporuplnou identitu,“ uvádí například italská kulturní antropoložka Luisa Olivi ve své studii s názvem Narcas: nadvláda žen v mexickém pašování drog.

Emancipace po mexicku

Obyvatelé Mexika a dalších středoamerických států v posledních letech čelí stále větší bídě a existenční nouzi, počet nezaměstnaných se každým rokem nezadržitelně zvyšuje, což drogovým kartelům značně usnadňuje nábor nových členů. Zvláště v situaci, kdy jim pašování zajišťuje daleko vyšší životní úroveň než obyčejná práce.

Zatímco mladí muži vstupují do kartelů většinou výhradně kvůli zisku, mladé ženy mají kromě toho ještě další důležitou motivaci: členství v gangu jim totiž zaručuje, že se nestanou obětí násilníků a lupičů. Každý moc dobře ví, že kdyby se jim pokusil ublížit, brzy by špatně skončil, protože by ji ostatní členové pomstili.

„Už v dětství jsem pochopila, že v této zbídačelé a kriminalitou sužované zemi, kde není bezpečno ani za bílého dne, mám jako žena dvě možnosti. Buď se stanu kabronou (španělsky cabróna – čubka, banditka a pašeračka), takže budu pod ochranou klanu, nikdo si na mě netroufne a přežiju. Jinak to mám spočítané,“ říká asi nejznámější šéfka jednoho z drogových kartelů Sandra Ávila Beltránová, přezdívaná Královna Pacifiku v rozhovoru pro britský deník The Guardian.

„Kdo chce u nás přežít, nesmí být naivní. Musí se umět ubránit a vědět, na jaké straně stojí. Zjišťuje, že jedno souvisí s druhým, a najednou je z něj bandita a pašerák,“ dodala.

Zdroj: Youtube

Zabijačky i řeznice

Kriminální gangy pašeráků drog si vybírají stále více ženských členek hned z několika pragmatických důvodů. Cení si jejich věrnosti nepsaným kriminálním zákonům i dodržování hierarchie.

Také využívají toho, že policie dívkám a ženám v jejich službách nevěnuje takovou pozornost jako mužům. Mladá atraktivní dívka, která jde po ulici, vzbudí většinou daleko menší podezření strážců zákona i veřejnosti. Každý chlap se za ní ohlédne, ale nikoho by většinou ani ve snu nenapadlo, že pracuje pro struktury podsvětí.

„Ještě před takovými dvaceti, třiceti lety byly ženy v kartelech výjimkou. Pak do nich začaly vstupovat, ale dlouho vykonávaly jenom činnosti, které byly nenásilné. V poslední době je ovšem bohužel stále běžnější, že zastávají vlivné funkce a neštítí se ani té nejčernější práce,“ potvrzuje novinářka Deborah Bonello, která se tomuto tématu věnuje už dvě dekády a o ženách v kartelu napsala knihu s názvem Narkobaronky: Odvrácená tvář emancipace naruby.

Zvláště mladé dívky nastupující kriminální generace jsou podle ní často krutější a cyničtější než jejich mužští kumpáni. Pracují jako profesionální zabijačky, často i jako „řeznice“, které se zbavují obětí tak, že je rozřežou na malé kousky a zakopou na odlehlém místě nebo skládce.

„Jsou jako smyslů zbavené a nezastaví se před ničím. Jejich psychika je silně a nenávratně deformovaná a integrovat je do společnosti je takřka nemožné,“ vysvětluje žurnalistka.

Ženy si v prostředí založeném na cynickém násilí a neustálém válčení s konkurenčními kartely podle ní pod tlakem, jemuž jsou vystaveny, musí mnohem více dokazovat, že na to mají. Vzniká tak poněkud hororová situace, že ženy jsou násilnější a krutější než muži, aby je příslušníci silnějšího pohlaví kolem nich respektovali.

POTKAT BYSTE JE NECHTĚLI

Vládkyně drogových kartelů

Královna Pacifiku – šéfka jednoho z kartelů Sandra Ávila Beltránová (63) si svou přezdívku vysloužila ohromnou pašeráckou akcí, která se v kriminálním prostředí stala legendou. Zorganizovala plavbu flotily lodí převážejících oficiálně mražené tuňáky ze severu Mexika oklikou přes Střední Ameriku až do New Yorku. Místo rybího masa každá z lodí převážela deset tun nejčistšího kokainu.

La China – Melissa Margarita Calderónová Ojeda (39) patřila až do svého vyhoštění do USA a nástupu do tamního vězení v roce 2015 k nejkrvavějším drogovým bossům v historii. Její cynickou libůstkou byly únosy nepřátel, jejich zohavené mrtvoly s usekanými končetinami schválně nechávala ležet pohozené před vchody jejich domů s varováním, že kdo se jí znelíbí, skončí stejně.

La China byla tak nesmyslně brutální, že na to nakonec sama doplatila. Poté, co zastřelila hned několik zcela nevinných lidí, trpělivost jejího milence přetekla a udal ji policii.

La Gabi – Ana Gabriela Rubio Zea (33) byla v mexickém i guatemalském podsvětí známá také jako Fešanda Gucci. Proslula jako nejatraktivnější narkobaronka světa, pracovala pro jeden z nejbrutálnějších mexických kartelů El Chapo.

Na pašování drog se podílela od svých sedmnácti let. Loni v létě byla zatčena a předána soudu v USA. Byla odsouzena za mnohonásobné vraždy, mučení a praní špinavých peněz, výrobu metamfetaminu v Guatemale a Mexiku, včetně jeho následného pašování do Spojených států.

Zdroje: Květy 7/24, https://www.researchgate.net/profile/Luisa-Olivi