Na otázku, zda se i tentokrát vrátila o deset kilo lehčí, odpovídá se smíchem, že bohužel ne. „Jednak je mi o deset let víc než tehdy, jednak jsem se poučila a vezla si z domu jídlo, které mi pomohlo ten nápor zvládnout,“ prozradila. Do kufru si tak kromě běžných nezbytností balila i konzervy tuňáka, proteinové tyčinky a další nouzové svačiny. Ačkoliv si veřejnost nejspíš představuje, že o televizní hvězdy je vždy postaráno, realita je v tomto ohledu docela krutá: nabitý program nedovoluje moderátorům opouštět olympijské studio na příliš dlouho a přes den jsou odkázaní na rychlé snacky.
„Navíc když už jsem se dostala někam na jídlo, pak do Českého domu, kde se pro české sportovce pekly výborné chleby,“ dodává s tím, že po téměř měsíci takového režimu jí neskutečně chybí ovoce a zelenina. Že by tip pro odbory zaměstnanců televize?
Za Paříž jsem vděčná
I tak si Barbora Černošková čas pod Eiffelovou věží užila: „Bylo to krásné a pro mě zase úžasný zážitek, protože jsem na takové velké akci venku v centru dění byla od Ruska poprvé. Jsem za to moc vděčná.“ Ačkoliv všechny sportovní výkony viděla stejně jako většina českých diváků jen na obrazovce, užívala si možnost popovídat si s českými medailisty o výkonech i pocitech. „Mám ráda příběhy schované za sportovními výkony a bezprostřední emoce. To byl také důvod, proč jsem si tuhle práci zvolila.“
Ráda proto vzpomíná na své začátky, kdy do televize nastupovala jako reportérka v terénu. Být na místě jí občas chybí, ale bere to jako součást své současné pozice. „Každý ve štábu má svou roli. I když mi terén docela chybí, Paříž byla rozhodně jedním z vrcholů mé kariéry,“ říká.
Touha stát se sportovní komentátorkou není zrovna obvyklým dívčím snem a znamená to fungovat v převážně mužském kolektivu. Nebo je to už dnes jinak? „Lepší se to. Určitě je víc žen než dřív a myslím, že k tomu přispěla právě i moje generace – dnes jsme holky kolem čtyřicítky a starší, Ivanka Chvátalová Bednaříková, Katka Nekolná, Darina Vymětalíková, Jana Niklová, Žaneta Peřinová, a troufám si říct, že jsme mladším ženám ukázaly, že i tohle může být cesta. Ale není to jednoduché ani pro dnešní mladé ženy. Ta branže je opravdu stále hodně mužská a hodně výborných žen odejde, když založí rodinu,“ uvažuje jedna z nejvýraznějších tváří České televize.
Proč se ženám nedaří kloubit rodinu a práci ve sportovním zpravodajství, má podle Černoškové zcela praktický důvod: „Důležité sportovní akce se konají o víkendu a po večerech tak, aby přitáhly co nejvíc diváků na stadiony. Nikdo nebude dělat úžasný fotbalový nebo hokejový zápas dopoledne, když jsou děti ve škole.“ Bez podpory rodiny nebo partnera či partnerky se proto v téhle profesi neobejdete. „A já mám to štěstí, že jsem narazila na skvělého chlapa,“ usmívá se moderátorka.
V roce 2007 se vdala za bývalého profesionálního basketbalistu Jiřího Černoška, s nímž má dvě dcery a syna. Své děti do vrcholového sportu nijak netlačí, ale snaží se, aby pohyb vnímaly jako důležitou součást svého života. „Míra nemocnosti a obezity, kterou v České republice máme, by byla daleko snáz zvládnutelná, kdybychom pohyb brali jako jako lék a předepisovali ho na všechno a všude,“ uzavírá bývalá akvabela a několikanásobná mistryně republiky v synchronizovaném plavání.
Zdroj: rozhovor Kondice, autorský text
Barbora Černošková
