Péči o svaly pánevního dna ženy často podceňují

Češky ale často nemají ponětí, co pánevní dno vlastně je a jaké jsou jeho funkce. V lepším případě se o něm dozvědí během těhotenství - období, kdy dostává pánevní dno pořádně zabrat.
Pánevní dno považuje východní medicína za podstatu ženy, za zdroj její životní síly a emoční barometr. I zdejší fyzioterapeuti souhlasí, že to je velmi důležitá a také velmi namáhaná oblast ženského těla. Češky ale často nemají ponětí, co pánevní dno vlastně je a jaké jsou jeho funkce. V lepším případě se o něm dozvědí během těhotenství – období, kdy dostává pánevní dno pořádně zabrat.

Pánevní dno je skupina svalů, která vystýlá dno pánve a svým tvarem připomíná misku. Důležité je hned z několika důvodů. Zespodu podpírá orgány malé pánve, tedy močový měchýř, pohlavní orgány a konečník. Dále svěrače, které patří mezi pánevní svaly, slouží k ovládání močové trubice a konečníku. Pánevní svaly se také významně podílejí na stabilizaci páteře a správném postavení těla, tvoří součást takzvaného ,core‘, hlubokého svalového stabilizačního systému.

Po těhotenství, při kterém pánevní dno podpírá váhu dítěte, placenty a plodové vody, a především po vaginálním porodu je pánevní dno rozvolněné a pokleslé. „Ženy tuto situaci často popisují jako pocit přílišné otevřenosti nebo pocit, že jim orgány vypadnou ven z pánve,“ vysvětluje ve svém e-booku lektorka Školy pánevního dna Petra Levá. Tento stav může doprovázet nekontrolovaný únik moči při zasmátí, kýchnutí či poskočení, inkontinence stolice a plynů, zhoršený sexuální prožitek, povolené břicho a bolesti zad. Těmito problémy trpí až třetina rodiček. „Postupně se to zlepší, ale je ideální regeneraci podpořit vhodnou aktivací pánevního dna a ostatních hlubokých svalů břicha, zad a bránice,“ povzbuzuje ženy Levá. Cvičení pánevního dna byste měla v ideálním případě provádět pod dohledem odborníka, specializovaného fyzioterapeuta.

Péče po francouzsku

Že fyzioterapie dokáže s tělem ženy po porodu divy, dobře vědí ve Francii. Rodičky si mohou nechat předepsat takzvanou reedukaci pánevního dna u porodní asistentky nebo fyzioterapeuta. Z veřejného zdravotního pojištění se většinou hradí deset sezení. Kromě toho existují i veřejné kurzy zaměřené na posilování břišních a pánevních svalů po porodu.

Individuální návštěvy v ordinaci jsou šité pacientce na míru. Fyzioterapeut nejprve pohmatem zevnitř zjistí stav pánevního dna a podle něj určí cviky. Správnost jejich provádění kontroluje vaginální (popřípadě anální) sondou, kterou pacientka podle instrukcí tiskne. Stahy se přenášejí do grafu na obrazovce počítače. Pacientka tak vidí výsledky svého snažení, což jí umožňuje práci se svaly lépe korigovat.

O vaginální gymnastice, přesněji posilování svalů pánevního dna, však v české nemocnici nebo od svého gynekologa slyšela málokterá. V České republice ji lékaři předepisují zatím jen těm, které trpí problémy déle než půl roku po porodu, do té doby prý potíže většinou samy vymizí. Primář gynekologicko-porodnické kliniky ve FN Plzeň Vladimír Kališ, který se na problematiku pánevního dna specializuje, je nicméně přesvědčený o tom, že si péči ,à la française‘ zaslouží i české ženy. Přesvědčit o tom lékaře a zdravotní pojišťovny je však běh na dlouhou trať. „Situace se vyvíjí mnohem pomaleji, než jsem čekal. Je to hlavně v režii fyzioterapeutů, kterých je nadále naprosto nedostatečné množství, a jsou tedy plně vytíženi nikoli preventivní, ale terapeutickou medicínou,“ vyjádřil se Kališ pro Kondici.

Jedním z předních odborníků na pánevní dno je Ingrid Palaščáková Špringrová, zakladatelka fyzioterapeutického centra Rehaspring. „Nejprve odeberu pečlivou anamnézu, kdy se ženy ptám na porody, velikost dítěte, vyprazdňování, únik moči při různých činnostech, především při kašli a kýchání, na pohlavní styk, gynekologické infekce, případné operace a úrazy, bolesti zad, pitný režim, sportovní aktivity a podobně,“ popisuje průběh vyšetření ve své ambulanci v Čelákovicích.

Aktivovat i relaxovat

Následuje vyšetření ultrazvukem přiloženým na spodní část břicha. Pacientka na obrazovce vidí močový měchýř a také, kde leží svaly pánevního dna a jak reagují na stažení a uvolnění v různých pozicích – vleže, vsedě, vestoje. Následuje manuální vyšetření svalů pánevního dna přes vaginu. Fyzioterapeutka stlačuje jednotlivá svalová vlákna a dává ženě instrukce, jak je aktivovat. „Základním povelem je stah a vtah: vtáhnout a udržet svaly pánevního dna několik sekund nebo minut. Tím se ukáže jejich vytrvalost. Dalším povelem je vtahovat rychle a na maximum a následně povolit. To je test rychlosti jejich reakce,“ vysvětluje Palaščáková Špringrová. Také zjišťuje, jak svaly reagují při kašlání, kýchání, smrkání a smíchu. „Opak stahu a vtahu je relaxace svalů. A často je pro některé ženy velmi těžké ji provést,“ všímá si. Relaxace se trénuje vleže, jemným tlačením směrem ven, na konečník, pocitově jako když lehce tlačíme na toaletě.

Výsledky vyšetření fyzioterapeutka zaznamenává do protokolu a podle výsledných dat pro pacientku stanoví individuální léčebný plán a doporučí pomůcku. „Žena se díky ultrazvukovému zobrazení naučí své svaly ovládat a pak je procvičuje doma při běžných činnostech, jako je úklid či vaření, nebo klidně i v metru, na zastávce, v bazénu, v práci, v autě...“ říká Palaščáková Špringrová. Pak stačí další tři návštěvy v průběhu následujících čtyř až šesti měsíců, kdy fyzioterapeutka zkontroluje správné používání svalů a doplní je o speciální rehabilitační cviky.

Za důležitější než aktivní cvičení považuje fyzioterapeutka správné zapojování pánevního dna – jeho vtažení dovnitř a nahoru k pupíku – při běžných každodenních činnostech: vstávání, lehání, chůze, běh, nošení tašek/mimina (pánevní dno by mělo být vtaženo na 50 procent), kašlání, kýchání, smrkání (rychlé vtáhnutí svalů maximální silou). Výbornou činností na udržení kondice pánevního dna je aktivní sexuální život. „Partnerův penis lze používat jako sondu – žena penis stáhne a následně vtáhne do pochvy, pak povolí stah a několikrát opakuje,“ radí odbornice na pánevní dno. Orgasmus pak bezpečně zapojí všechny pánevní svaly.

Přestože je procvičování svalů pánevního dna nenáročnou aktivitou, která dokáže zlepšit mnohé zdravotní nešvary (únik moči, stolice, pokles močového měchýře, dělohy, zácpu...), Palaščáková Špringrová si všímá, že ženy tuto oblast přehlížejí. „Chodí sem velmi pěstěné, udržované ženy, únik moči ale dlouho neřeší. Berou to tak, že to patří k věku, vezmou si vložku a nechávají to být.“ S tím souhlasí i další specialistka na pánevní dno, Jiřina Breznenová. Na vině je podle ní stále nedostatečná osvěta, a to nejen u veřejnosti, ale i mezi lékaři.

Nefunkční pánevní dno přitom může vedle už zmiňovaných problémů vést i k infekcím močových cest, a dokonce i k problémům s pohybovým aparátem, k bolestem zad, vbočeným palcům u nohy a podobně. „Návštěvu specializovaného fyzioterapeuta bych doporučila každé rodičce po šestinedělí. Ideální by bylo, kdyby se jí někdo preventivně věnoval ještě před porodem, aby věděla, jak správně zapojovat chodidla, jak mít nastavenou pánev, což má vliv i na pozici dělohy,“ míní Breznenová.

Posilovat s Venušinými kuličkami

Terapeutických přístupů je hned několik. Kromě zmiňovaného Rehaspring konceptu je v Česku populární metoda Ludmily Mojžíšové, která staví kromě jiného na uvolnění svalů kolem kostrče. Další přístup vychází z vývojové kineziologie a je celostní – pánevní dno se aktivuje spolu s ostatními svaly v pozicích, které zapojují celé tělo. „A pro ženy, které mají svalstvo totálně ochablé a nejsou schopny ho nijak kontrolovat, se nabízí elektrostimulace, kdy sonda vysílá do svalu elektronický impuls a ten vyvolá kontrakci,“ doplňuje fyzioterapeutka Breznenová.

Existují i pomůcky na domácí cvičení, takzvané edukátory. Sem patří například Kegel8, Aquaform nebo Educator, sady tonizérů a závažíček, která se zavádějí do vaginy a používají ke cvičení nebo při běžných činnostech. Svaly pánevního dna se je snaží udržet vevnitř a tak se přirozeně posilují.

Na podobném principu fungují i Venušiny kuličky, které jako rehabilitační pomůcku doporučují i obě fyzioterapeutky. „Nejprve by se ale žena měla nechat vyšetřit, popřípadě znormalizovat tonus pánevního dna, teprve potom jí může odborník doporučit pomůcky na doma,“ upozorňuje Breznenová. Její klientky mají dobré zkušenosti i s dilatačními balonky na roztažení a tonizaci pánevního dna před porodem, ale i po něm. „Neměly nástřih, věděly, jak tlačit, a obecně lze říct, že sval reaguje lépe na dlouhé pomalé protažení než na rychlý zápřah s velkým tlakem, ke kterému dochází při porodu,“ dodává k tomu fyzioterapeutka. Kontroverze panuje ohledně používání menstruačních kalíšků. Zdá se, že přispívají k přílišnému stažení pánevního dna a k problémům s tím spojeným, jako je například funkční neplodnost. Pro jasný verdikt ale zatím chybějí data.

Ale ne! Používáte zastaralou verzi prohlížeče, kterou náš videoportál Kondice nepodporuje!
Pro sledování cvičebních videí, poslouchání meditací a čtení nejnovějších článků, receptů i speciálů Kondice si prosím aktualizujte svůj prohlížeč.