Diastáza může za vypouklé bříško i bolesti zad a migrénu

Rozhovor s fyzioterapeutkou Pavlou Filipovou.
Jak poznáme, že je střed těla oslabený, jak s tím souvisejí svaly pánevního dna a co vás může potkat, pokud je budete nadále ignorovat? Na to odpovídá brněnská fyzioterapeutka a autorka blogu Fyziofemina.cz Pavla Filipová.

Jako až příliš časté řešení diastázy nabízejí čeští lékaři abdominoplastiku – rozsáhlou operaci břišní dutiny. Tomuto radikálnímu kroku se ale lze vyhnout důsledným cvičením pod dohledem zkušeného fyzioterapeuta. Ten vás navíc naučí, jak správně zapojovat svůj ,core‘, jinak vám ani operace nepomůže.

Udělá se diastáza v těhotenství automaticky každé ženě?

Ano. V těhotenství je to do určité míry žádoucí. Díky hormonům se mimo jiné uvolňují vazy, aby došlo k rozestupování pánevních kostí a udělal se tak postupně prostor pro průchod miminka. A stejně tak reagují i svaly. Diastáza je rozestup svalů v oblasti vazivového spojení přímého břišního svalu, ale rozestupují se i další břišní svaly. Spíše než diastáza je u těhotné ženy důležité, jak drží a používá těhotenstvím změněné tělo, jak je na tom miminko, jaké je napětí měkkých tkání a tvar bříška. Zda žena trpí inkontinencí, bolestmi zad, chodidel nebo kloubů, jestli má neurologické problémy, například v oblasti karpálního tunelu. Zkrátka přistupovat k těle ženy jako k celku.

Mají k rozestupu přímého břišního svalu některé ženy větší předpoklady než jiné?

Predispozice se může objevit u žen, které mají poruchu elasticity tkání, například se jim dělají strie. Vliv na to může mít i hormonální terapie nebo antikoncepce a roli hraje samozřejmě i věk. Vyšší riziko diastázy hrozí dále u žen, které ji měly už před těhotenstvím, cvičí nevhodné cviky, mají vadné držení těla, sedavé zaměstnání a celkově jim chybí pohyb. Rozestup se objevuje častěji při dalších nebo vícečetných těhotenstvích a u žen, kterým bříško v těhotenství hodně naroste, mají oslabenou břišní stěnu a hluboký stabilizační systém. Zrovna tak, pokud trpíte bolestmi zad, poruchami funkce pánevního dna, inkontinencí nebo máte vystouplá dolní žebra směrem dopředu, diastáza vás nejspíš nemine.

Co přesně je hluboký stabilizační systém (HSS)?

Je to systém v hloubce uložených svalů. Patří sem hluboké vrstvy pánevního dna, příčný břišní sval, bránice a krátké svaly mezi obratli páteře. Tyto svaly se aktivují dříve než povrchové, tedy ještě před samotným provedením pohybu. Pokud je HSS oslaben, přebírají za něj funkci povrchové svaly. Ty ale na takovou zátěž nejsou stavěny, a tak se brzy unaví, jsou přetěžovány klouby a vazy a vzniká vadné držení těla, bolesti zad, diastáza a další potíže.

A jak poznáme, že je HSS oslabený?

Můžete si třeba doma stoupnout před zrcadlo, postavit se na jednu nohu a sledovat, zda dokážete udržet tuto posturu bez většího vyrovnávání. Zkusit zkrátka nějakou pozici, která prověří vaši stabilitu. Fyzioterapeut by u toho navíc sledoval, jak se v této poloze zapojují zádové svaly nebo přímý břišní sval, zda je aktivní bránice, pánevní dno a transverzální břišní sval, jak pracují klenby nožní.

Co prevence? Lze patologické diastáze, tedy té, která se po porodu nestáhne sama, zabránit nebo ji aspoň zmírnit?

Ideální je začít to řešit ještě před těhotenstvím, které stávající potíže dál znásobí. Pro všechny, a těhotné a ženy po porodu obzvlášť, platí hlídat si držení těla a vyladit pohybové stereotypy, tedy ekonomické a ergonomické používání těla při pohybu. Zásadní je mít dostatek přirozeného pohybu i odpočinku a nosit kvalitní obuv, ve které má noha dostatečný prostor a pohyb v plném rozsahu, podrážka tedy není příliš tvrdá. Je vhodné se vyhýbat jednostranné zátěži, jako je kabelka přes rameno. V některých případech mohou v pokročilejším těhotenství pomoci úvazy bříška pomocí rebozo šátku (tradiční mexický šátek pro těhotné a ženy po porodu – pozn. red.). Po porodu je důležité zaujímat vhodnou polohu při kojení, správně držet tělo při manipulaci s miminkem, tlačení kočárku nebo nošení dítěte v šátku či nosítku.

Čeští lékaři většinou ženy s diastázou posílají rovnou na operaci. Rozestup lze ale ovlivnit i neinvazivními metodami, tedy rehabilitací. Jaké přináší výsledky?

Diastázu lze správným cvičením stáhnout minimálně na 1 cm. Výsledek záleží nejen na vedení fyzioterapeuta, ale především na ženě. Je zapotřebí naučit se vnímat své tělo, jeho potřeby, umět rozeznat, zda a kde jsme stažené či oslabené. Zkušený fyzioterapeut navrhne cvičení zaměřené na všechny vrstvy HSS. Já nejdříve klientky učím zapojovat tyto svaly izolovaně, později nacvičují jejich vzájemnou souhru. Nejdůležitější je, aby si zapojení HSS osvojily tak, že ho budou automaticky používat v běžném životě.

Po jaké době můžeme očekávat viditelné výsledky?

Do tří až šesti měsíců. Je to individuální a velice záleží na tom, jak je žena důsledná. Je potřeba dostatek trpělivosti, protože cviky jsou ze začátku jemné, v hloubce těla, nejsou nijak zvlášť dynamické a pro mnoho žen ani zábavné. Ideální je cvičit každý den alespoň chvilku, ,zvědomit‘ si své tělo, jak se v něm cítíme, co potřebuje, zaměřit se na to, jak dýcháme, jak tělo držíme v různých situacích a činnostech.

Jaké komplikace může neléčená diastáza způsobit?

Ženu k fyzioterapeutovi většinou přivede povislé bříško, které je večer ještě vypouklejší než ráno. Žena tak vypadá jako těhotná, i když není. Dále to jsou bolesti zad a kýla. Diastáza je jedním z projevů dysfunkce HSS. Tu mohou provázet nejen potíže s pohybovým aparátem, ale také poruchy funkce vnitřních orgánů. Diastázu můžeme pocítit i tam, kde bychom to neřekli, třeba jako migrénu nebo vbočený palec. U některých žen se diastáza plně nestáhne, a přesto nemusí žádné potíže způsobovat, protože HSS je opět plně funkční, ale elasticita tkání už není na takové úrovni, aby se měkké tkáně vrátily do původního stavu.

Poslední dobou se hodně mluví o svalech pánevního dna. Proč jsou tak důležité?

Mají mnoho důležitých funkcí. Podílí se na stabilitě pánve a páteře a jsou součástí HSS. Svaly pánevního dna musí dobře spolupracovat s hlubokými svaly břicha, bránicí, svaly páteře, chodidly, ústy. Pokud je na některé úrovni spolupráce narušena, vznikají funkční problémy s projevy bolestí zad, diastázou, inkontinencí, bolestmi hlavy, artrózou kyčelních kloubů nebo třeba plochonožím. Tyto svaly také udržují orgány malé pánve a břicha ve správné pozici, což je důležité pro jejich funkci. Poruchy na této úrovni se mohou projevit zácpou, nefyziologickou polohou dělohy, častými záněty močového měchýře a podobně. U žen se hluboké svaly pánevního dna podílejí na orgasmu i na porodu. Kromě těchto řekněme tělesných funkcí jsou svaly pánevního dna svaly stresové, podobně jako trapézové či žvýkací svaly.

Co to znamená?
Když jsme ve stresu, svaly se stáhnou, jsou přetížené a z toho pak mohou bolet bedra, vzniknout funkční poruchy plodnosti nebo stresová inkontinence. Mnohé ženy, které prožily náročné situace spojené s intimní oblastí, nepříjemná gynekologická vyšetření či zákroky, těžké porody či traumatické sexuální zkušenosti, mají svaly pánevního dna stažené nebo je naopak vůbec nevnímají. Zde je pak namístě jak fyzioterapeutická, tak psychoterapeutická intervence.

Jak se o své pánevní dno správně starat, a to i mimo těhotenství a dobu po porodu?

Vzhledem k tomu, že v našich podmínkách si nepředáváme péči o pánevní dno z generace na generaci, z matky na dceru tak, jak je v některých kulturách běžné, doporučuju zajít na kurz vedený odborníkem. Je důležité si existenci pánevního dna a jeho funkce uvědomovat, umět ho aktivovat různou silou a to všechny jeho vrstvy – ne jen svěrače, jak se učívalo dříve – a také se naučit aktivovat jednotlivé, hlavně ty hluboké vrstvy pánevního dna a nepomáhat si svaly hýždí, břicha či stehen. Jiná práce s pánevním dnem je v těhotenství, při a po porodu, jiná při menstruaci. A samozřejmě je stejně tak důležitá vědomá relaxace. K té je bezvadná vaginální napářka, která svaly pánevního dna prohřeje, uvolní, natonizuje. Kromě toho funguje jako prevence gynekologických potíží, je skvělá před porodem i po šestinedělí.

Čím si pánevní dno naopak huntujeme?

Nedělá mu dobře sezení, a to především s vyhrbenou bederní páteří, kdy sedíme ,na kostrči‘ a ne na sedacích hrbolech a dochází tak k dráždění svalů pánevního dna, které se brání stažením a později oslabením z vyčerpání. Ublížit mu může porod vedený vleže na zádech, tedy v antigravitační poloze, kdy dojde k obrovskému tlaku na měkké tkáně a jejich poranění. Stejně tak porody klešťové či vakuumextraktorem, roztahování oblasti pochvy a hráze mohou poškodit povrchovější vrstvy pánevního dna, a samozřejmě nástřih či samovolné ruptury hráze. Naopak dobře se pánevní dno zapojuje při rovnovážných cvicích, na labilních plochách, v hlubokém dřepu s patami na zemi nebo při chůzi. A samozřejmě při pohlavním styku.

Jak poznat, v jaké kondici je mé pánevní dno, tedy jestli je povolené nebo naopak stažené?

Pokud neumíme vnímat své pánevní dno, sami to nepoznáme tak snadno. Jestli nás ale trápí následující potíže, může se jednat o porušenou funkci pánevního dna: bolesti zad, migrény, bolesti v oblasti pánve, zácpa, menstruační bolesti, nepříjemná silná menstruace, intenzivnější premenstruační syndrom, anovulace (absence ovulace – pozn. red.), vynechání až úplná ztráta menstruace, vaginální záněty či záněty močových cest, potíže s otěhotněním či udržením těhotenství, diastáza, sestup dělohy, v těhotenství rozestup stydkých kostí, bolesti zad, kostrče, inkontinence moči, stolice či kombinace, potíže při pohlavním styku, jako je snížené libido, nedostatečná lubrikace, bolest při styku nebo neschopnost orgasmu. Samozřejmě za těmito potížemi nemusí stát jen svalovina pánevního dna. Obvykle jde o celostnější problém, ale pánevní dno zde může hrát zásadní roli. 

Dost často prozradí stav PD nějaká aktivita, kterou neděláme běžně. Nejčastěji to bývají trampolínky, poskoky, kašel, kýchání, kdy se zvýší nitrobřišní tlak a dojde k úniku moči, či dokonce plynů a stolice. To už vypovídá o tom, že pánevní dno, bránice a jejich souhra nejsou v pořádku. Ani kapička moči není v pořádku, a to ani v těhotenství či po porodu. Doporučuju už i takovéto ,náznaky‘ řešit a nenechat to dojít do extrému, který poznamená sebevědomí ženy a mnohdy i partnerský vztah.

Je rehabilitace břicha a pánevního dna hrazena ze zdravotního pojištění?

Ano. Je zapotřebí zajít ke gynekologovi, urologovi či praktickému lékaři, kteří předepíší žádanku k vyšetření rehabilitačním lékařem. Ten pak stanoví konkrétní fyzioterapeutické postupy. Obvykle ale fyzioterapeuti se specializací na práci s pánevním dnem nespolupracují s pojišťovnami. Doporučuji vyhledat opravdu specialistu. Ne všichni mají dostatečné zkušenosti a informace o tom, jak pracovat se ženami a pánevním dnem. Je to dáno tím, že je hodně směrů, technik a metod a není v moci žádného fyzioterapeuta toto všechno ovládat a jít do hloubky v tolika tématech a terapiích.

Pavla Filipová
Původní profesí zdravotní sestra, poté vystudovala bakalářský stupeň v oboru fyzioterapie na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Navazující magisterské vzdělání si doplnila na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde žije a pracuje. Zaměřuje se na péči o ženy v době těhotenství a po porodu. Specializuje se na ženy s endometriózou a poruchami plodnosti. Přistupuje ke zdraví celostním způsobem, a tak kombinuje přístupy, jako je kraniosakrální terapie, symptotermální metoda, naturopatie a aromaterapie, psychosomatika a výživa. Píše blog Fyziofemina.cz.

Ale ne! Používáte zastaralou verzi prohlížeče, kterou náš videoportál Kondice nepodporuje!
Pro sledování cvičebních videí, poslouchání meditací a čtení nejnovějších článků, receptů i speciálů Kondice si prosím aktualizujte svůj prohlížeč.