Břišní diastáza? Neutíkejte hned za doktorem

Při problémech s břišní diastázou navštivte nejdříve fyzioterapeuta.
Otázka ,Jé, kdy to čekáte?‘ adresovaná ženě, jejíž pupek se ,podezřele‘ vydouvá, může vést k pěknému trapasu. Zdánlivě těhotenské bříško totiž může být pozůstatkem po předešlém těhotenství a znakem břišní diastázy. Tak se říká rozestupu přímého břišního svalu, když se svaly ne a ne vrátit k sobě. Čtěte dál a poradíme vám, co s tím. 

V těhotenství je diastáza přirozená. Jak rostoucí plod tlačí na bříško, svaly se rozestoupí, aby mu udělaly místo. Pokud je vše v pořádku, svaly se během šestinedělí, popřípadě po pár dalších týdnech vrátí do původní pozice. V opačném případě zůstávají od sebe, na centimetr, ale třeba i deset. Ani to ale není důvod k zoufání. Pomoci může rehabilitace pod dohledem specialisty, v nejzazším případě operace.


Jak zjistíte, jestli je diastáza i váš problém? Lehněte si na záda, pokrčte nohy a prsty jemně zatlačte do břicha zhruba centimetr nad pupíkem. Pak zvedněte hlavu a ramena od země. Máte-li diastázu, ucítíte vně prstů tvrdší okraj rozestoupených svalů a mezi nimi měkkou prohlubeň. Rozestup může být nad pupíkem, pod ním nebo se i táhnout od žeber až ke stydké kosti. 

Nejen po porodu


Symptomatická diastáza, tedy ta, která se sama nezatáhne, zůstává zhruba dvěma nebo třem ženám po porodu z deseti. Obecně mají k diastáze větší sklon drobné ženy, vícenásobné maminky, ženy s vícečetným těhotenstvím, obezitou a ženy po 35. roce. Ovšem pozor, diastáza není výhradou matek! Objevuje se i u novorozenců, dětí, mužů po čtyřicítce a obecně u lidí z posiloven, kteří přetěžují přímý břišní sval a zanedbávají spodní svalové vrstvy.


Jenže kdo vám poporodní břicho vyšetří? V ideálním případě gynekolog při prohlídce po šestinedělí. Čeští gynekologové to ale nedělají, kontrolují většinou jen stav porodních cest a ti osvícenější i pánevní dno. Fyzioterapeutka Tětková radí obrátit se na rehabilitačního lékaře. Ten také může stejně jako gynekolog, praktický lékař a neurolog předepsat rehabilitaci ,na pojišťovnu‘. „Ne všichni fyzioterapeuti ale mají s pojišťovnami smlouvy, navíc lze těžko odhadnout, kdo se na problematiku diastázy a pánevního dna specializuje. Vycvičení slabého hlubokého stabilizační systému a práce s diastázou je běh na delší trať a je škoda ztrácet čas u někoho, kdo neví, co s vámi,“ upozorňuje.


„Diastázu je vhodné začít řešit po šestinedělí, i když prací s dechem, který ji pomáhá stáhnout, lze začít hned po porodu,“ říká fyzioterapeutka Zuzana Tětková. V tom případě je ale potřeba, aby maminka uměla vnímat své pánevní dno a příliš ho nezatěžovala. „Pánevní dno, bránice a hluboký stabilizační systém, tvořený mimo jiné šikmým a příčným břišním svalem, jsou totiž spojené nádoby a aktivita jednoho ovlivňuje aktivitu ostatních.“

Co necvičit 

„Z mé zkušenosti se dá diastáza správným dýcháním a posilováním zcela stáhnout zpátky. Ale samozřejmě to je individuální záležitost,“ uklidňuje ženy trenérka časopisu Kondice Lucie ,Lu‘ Gregorová. „Stačí vám správná dechová cvičení a správné cviky na posílení břišních a zádových svalů,“ říká. Zároveň ale maminky s břišním rozestupem varuje před vyloženě nevhodnými cviky jako zvedání těžkých břemen (mrtvé tahy, těžké dřepy) a doporučuje rovnou zapomenout na zkracovačky, klasické sed-lehy, různé typy ,leg raises‘, prkno a podobné cviky. „Ty vám diastázu mohou spíše zhoršit,“ upozorňuje trenérka. Posilování rozestoupeného svalu totiž diastázu zafixuje, upevní, místo aby napomáhalo návratu svalu do původní pozice.


Nejčastější chybou udržující diastázu a přetěžující páteř je takzvané uzamčení kolen, kdy jsou propnutá dozadu. „To ostře prohlubuje bederní lordózu, břišní svaly se ,vypínají‘ a postavení bránice a pánevního dna přestává být vůči sobě v paralelním postavení, ale zaujímají postavení rozevřených nůžek,“ upozorňuje fyzioterapeutka Tětková. Místo podsazování pánve, které nedělá dobře plotýnkám, je lepší kolena odemknout – zlehka posunout z propnuté pozice směrem dopředu. „Lépe se tak aktivují svaly nohou, klenby, pánevního dna, dolního břicha i hýždí,“ vysvětluje fyzioterapeutka.

Pomoc hledejte i na Facebooku

Spoustu užitečných informací včetně kontaktů na prověřené odborníky najdete ve facebookové skupině Diastáza a přidružené potíže. Tam ženám radí, aby problém nejprve řešily u fyzioterapeuta, až poté hledali pomoc u lékařů. Ti umějí diastázu sešít, ale nebývají proškolení v tom, jak ji řešit neinvazivně. Navíc samotné sešití neřeší nefunkční svaly břišní stěny a kromě toho je abdominoplastika jednou z nejrizikovějších operací estetické chirurgie. Naštěstí se i v tomto oboru najdou osvícení jedinci. „I když tím přicházíme o práci, všechny pacienty, kteří ke mně přijdou s problémem břišní diastázy, posílám na rehabilitaci. Pokud není přítomná kýla nebo velký nadbytek kožního krytu, je to ta nejlepší volba. Ušetří se tím velkého a zbytečného operačního zákroku, který vede nejen k velmi velké jizvě v oblasti podbřišku (až 40 cm), ale často také k tvarové deformitě břišní stěny,“ uvedl v časopise Miminko chirurg Ondřej Měšťák z kliniky Esthé. 

S rozsáhlou abdominoplastikou má zkušenosti trojnásobná máma Simona Vlašimská. „Po druhém těhotenství s dvojčaty byla diastáza obrovská, deset centimetrů. Přes břišní stěnu byl vidět i posun tráveniny ve střevě,“ popisuje. „Změnilo se mi dýchání, občas jsem pociťovala bolest v bedrech. Ale nejvíce mě obtěžovaly žaludeční problémy, hlavně po zátěži. Třeba po delším běhání jsem pak celý den prozvracela a před operací jsem se jen zřídka dostala do komfortní zóny, stále mi bylo zle,“ vzpomíná.

Lékař Simoně doporučil rovnou operaci. Vzhledem k tomu, že se jedná o výrazný invazivní zákrok v dutině břišní, je rekonvalescence zdlouhavá a bolestivá. „Nesnesitelná bolest přišla s každým kýchnutím či zakašláním, to jsem skutečně trpěla. Poměrně dlouho jsem se nemohla smát. Ještě víc jsem však trpěla se zády. Musela jsem spát v polosedě s nohama podepřenýma polštářem a zákazem přetočit se na bok,“ vzpomíná Simona. Základní rekonvalescence trvala tři měsíce, kdy nosila podpůrný pás. Šest měsíců musela vstávat z lehu přes bok a rok se vyhýbat cvikům na přímé břišní svaly. S plaváním a během začala postupně po pěti měsících. Do práce k počítači se nicméně vrátila už dva týdny po operaci. „Osm měsíců po zákroku jsem už fungovala bez omezení,“ pochvaluje si Simona. Dlouhá, pěkně zahojená jizva vede od boků po spodní část břicha a je skryta pod lemem vyššího spodního prádla nebo plavek. 

Břišní a pupeční kýla


Další zdravotní problém, který může nastat v oblasti břicha u žen po porodu, je kýla, otvor, který se tvoří ve slabších místech dutiny břišní při zvyšujícím se nitrobřišním tlaku. „Ten stoupá při činnostech, jako je kýchání, kašel, tlačení, a to se pak otvorem vyklenují tkáně ven a tvoří se vystupující boulička,“ vysvětluje fyzioterapeutka Tětková. Kýlu je možné mírnit lepším zapojením hlubokého stabilizační systému, ale uzavřít otvor lze pouze operací.

Na kýlu i diastázu dobře funguje tejpování. Lepicí páska je nalepena tak, aby napomáhala břišnímu svalstvu dostat se do původního stavu. „Při pupeční kýle se tejp lepí přes pupek ,do kříže‘ tak, aby ho tlakem zatlačoval zpátky,“ vysvětluje porodní asistentka a autorka e-booku o tejpování v těhotenství a po porodu Daniela Martiníková Drobíková. V místě aplikace tejpu se zvýší krevní a mízní cirkulace, lépe se odplavují odpadní látky a svaly jsou lépe okysličovány. „Tejp ve spolupráci s vaším pohybem působí rovněž jako pumpa, díky které ještě více podporujete látkovou výměnu dané oblasti,“ tvrdí porodní asistentka.

Aktivujte si
14 dní zdarma
Stovky hodin cvičebních videí a meditací na jednom místě.
Přístup ke speciálům Kondice. Žádné závazky.
Ale ne! Používáte zastaralou verzi prohlížeče, kterou náš videoportál Kondice nepodporuje!
Pro sledování cvičebních videí, poslouchání meditací a čtení nejnovějších článků, receptů i speciálů Kondice si prosím aktualizujte svůj prohlížeč.