Včely žihadlo použijí jen na obranu
Včelu, vosu i sršeň příroda vybavila žihadlem, tím ale jejich podobnost končí. Zatímco včela své žihadlo proti člověku použije pouze v případě ohrožení života, vosy a sršně často útočí i při pouhém vyrušení či kvůli ochraně svého úlu.
Vosy a sršně jsou nebezpečnější
Ačkoli včela při bodnutí vypustí do lidského těla značně větší množství jedu, než vosy a sršně, ty jsou považovány za nebezpečnější. Nejenže na rozdíl od včely mohou bodnout opakovaně, ale především jejich jed obsahuje složitější směs toxinů. A právě ty mohou vyvolat silnější a prudší alergické reakce. Vědci v jedné ze studií https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC10954242/ například zjistili, že lidé s těžkou alergickou reakcí na evropského sršně, jsou stejně ohroženi i po vosím bodnutí a měli by absolvovat imunoterapii vosím jedem.
Většinou stačí obklad a gel
Ať už jde o bodnutí včelou, vosou nebo sršní, většina lidí to zvládne pouze nevelkou místní reakcí na těle. Ta se projeví vznikem malého, svědivého pupenu, bolestí, otokem a začervenáním v okolí vpichu s velikosti maximálně do 10 centimetrů. „Pro zmírnění příznaků postačí přiložení ledového obkladu na postižené místo. V případě včelího bodnutí je ještě před samotným ošetřením nutno co nejrychleji vyjmout z rány žihadlo. Pupen je možné potřít protisvědivým gelem,“ popisuje alergoložka Radka Šedivá z ambulance Synlab.
Alergik by si měl dát lék
Problém ovšem nastává u alergiků. Podle různých odhadů je 9 – 26 % dospělé populace alergických na hmyzí jed. Reakce pak může být od mírné, lokalizované na místo vpichu, až po život ohrožující. Při lokální reakci se objevuje bolestivý rudý otok, který se může šířit i mimo místo vpichu a přetrvávat několik dní. „Jako první pomoc u osoby alergické na hmyzí bodnutí při mírné alergické reakci je kromě odstranění žihadla a chlazení místa vpichu vhodné podat i tabletu antihistaminika a jednu až dvě tablety kortikoidu, které by měl mít alergik vždy u sebe. Pro lepší účinek je vhodné léky nikoliv spolknout v celku, ale rozkousat,“ popisuje doktorka Šedivá.
Anafylaktický šok nejčastěji způsobuje vosa
Odborný článek publikovaný v National Library of Medicine https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4075276/, definuje anafylaxi, tedy nejzávažnější projev alergie, jako akutní systémová reakce s příznaky okamžité alergické reakce, která může postihnout celý organismus a je potenciálně život ohrožující. Právě hmyzí jed je společně s léky a potravinami nejčastějším spouštěčem anafylaktického šoku. „Porovnáme-li včelu, vosu a sršeň, až 70 % anafylaktických reakcí hlášených v Evropě způsobuje jed vosy. Včelí má na svědomí přibližně 23 % a za 4 % stojí sršně,“ upřesňuje imunoalergoložka Veronika Mundoková Csibová z laboratoře Synlab Bratislava.
Sípání i ztráta vědomí
Anafylaxe většinou nastupuje do několika desítek minut od bodnutí. Dostavit se může i s větším časovým odstupem, vždy však do 24 hodin. Alergika je proto v případě bodnutí hmyzem vhodné minimálně po tuto dobu od bodnutí pozorovat. Kromě kůže zasahuje anafylaktický šok také kardiovaskulární, dýchací či trávicí systém. „Mezi příznaky anafylaxe patří ztížené dýchání až sípání, kopřivka, otoky, neklid, úzkost, nevolnost, prudký pokles krevního tlaku, závratě, mdloby až porucha vědomí. Bez včasné lékařské pomoci může být alergik ohrožen na životě, proto je při těchto projevech vždy nutné přivolat záchrannou službu a poskytnout postiženému první pomoc,“ zdůrazňuje doktorka Šedivá.
První pomoc při anafylaxi
Při anafylaktickém šoku je zásadní zajistit u alergika zachování základních životních funkcí, tedy dýchání a krevního oběhu. Po přivolání záchranné služby je tedy nejprve nutné uvolnit dýchací cesty. Pokud je třeba, postiženému povolte oblečení, aby se mu lépe dýchalo. Pakliže komunikuje, opřete ho do sedu, je-li v bezvědomí, položte ho na záda.
Každý alergik by s sebou pro případ anafylaxe měl mít vždy také takzvaný balíček první pomoci, který obsahuje:
Adrenalin v injekčním peru – působí proti poklesu krevního tlaku, posiluje srdce a rozšiřuje průdušky. Užívá se při nástupu příznaků celotělové alergické reakce a jeho včasné podání zachraňuje život.
Antihistaminikum – blokuje účinek histaminu (látky, která se uvolňuje z buněk při alergické reakci), a tím reakci tlumí. V akutním případě je možné spolknout jednorázově dvě tablety, které je pro rychlejší účinek vhodné rozkousat.
Kortikosteroid – potlačuje alergický zánět. Doporučené množství tablet je i zde lepší rozkousat a teprve poté spolknout.
Inhalační léky – uvolňují průdušky zúžené při astmatických záchvatech. V případě dušnosti se aplikují dva vdechy.
O tom, jakou kombinaci léků v konkrétní situaci použít, se poraďte po telefonu s pracovníkem záchranné služby. Aplikací adrenalinového pera však postiženému nikdy neublížíte, a jeho podání tak v případě vážných potíží neodkládejte.
Zdroje:
Tisková zpráva společnosti Synlab