Záškrt, černý kašel, tuberkulóza… Není den, abychom se nedočetli o tom, jak u nás přibývají choroby, jimž jsme kdysi už vítězně mávali na rozloučenou. Nejsme v tom sami. Pokud jde o nemoci, současný svět tak trochu obchází duch středověku.

Kurděje, křivice, seznamte se!

Doktorka Clare Gerada, bývalá prezidentka britské organizace sdružující praktické lékaře Royal College of General Practitioners, nedávno vystoupila s tím, že Spojené království je v nebezpečí „návratu do viktoriánské éry“. Nyní tam bojují s přibývajícími případy svrabu, stoupá výskyt černého kašle či záškrtu, došlo k oživení spalniček. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se jen počet případů onemocnění spalniček v celé Evropě v roce 2023 oproti předchozímu roku zvýšil 45krát.

To ale není vše. Loni bylo do britských nemocnic přijato 423 pacientů s křivicí a takřka 200 trpících kurdějemi. Sir Michael Marmot, ředitel Institute of Health Equity na University College London, říká: „Představa, že začínáme čelit stejným nemocem, kterými ve viktoriánské době trpěli lidé na dlouhých zaoceánských plavbách kvůli nedostatku citrusových plodů, je prostě strašná.“

Kurděje, tedy chronický nedostatek vitaminu C projevující se širokou škálou příznaků, slabostí počínaje a srdečním selháním či fatální infekcí konče, bývají těmito rozsáhlými klinickými rysy navíc ideální kandidáti na pozdní diagnózu, takže léčba může být z tohoto hlediska složitější. Podle odborníků se nyní choroba nejvíce týká nejen lidí ze sociálně slabých skupin, ale stává se i důsledkem „vybíravosti“ či nejrůznějších neuvážených diet.

Nárůst křivice zase mnozí odborníci spojují s dlouhým „výhradním“ kojením bez dostatečného příjmu vitaminu D a také s často až panickým strachem současníků vystavit se slunečním paprskům. Magazín New Scientist nedávno popsal situaci v Austrálii, kde lidé beze zbytku vyslyšeli nabádání odborníků k co největší ochraně kůže jako prevenci před melanomem. Výskyt zhoubného onemocnění kůže zejména mezi jedinci do 40 let opravdu klesá. Jenže zadarmo to není.

„Nejen v Austrálii, ale na celém světě je lidí trpících nedostatkem vitaminu D stále více, a velkou část viny nese opalovací krém,“ uvádí zdroj. „Nízká hladina déčka je spojována se slabšími kostmi a zuby, infekcemi, kardiovaskulárními, autoimunitními a zánětlivými onemocněními, včetně roztroušené sklerózy. A přestože byly doplňky vitaminu D nabízeny jako řešení, zatím se zdá, že nemají očekávaný účinek. Hromadí se důkazy, že vystavování se slunci má výhody nad rámec vitaminu D,“ upřesňuje magazín.

Syfilis opět zpátky

Nové údaje z března 2024 zveřejněné Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ukazují alarmující nárůst sexuálně přenosných infekcí na celém kontinentu. Pokud jste se domnívali, že nemoci jako syfilis či kapavka už nemohou současníky příliš překvapit, pak jste se mýlili.

Epidemiologické zprávy ECDC ukazují, že například případy kapavky v zemích Evropské unie vzrostly ve srovnání s předchozím rokem o 48 procent, syfilis o 34 procent a případy chlamydií o 16 procent. Podobně varující nárůst zažívá i Velká Británie. Počet onemocnění kapavkou vzrostl z 54 961 případů v roce 2021 na 82 592 v roce 2022, což je údajně nejvyšší číslo od začátku sledování v roce 1918.

A výskyt syfilidy, nejstarší známé pohlavní nemoci vůbec, byl v roce 2022 nejvyšší od roku 1948. Evropští odborníci zároveň varovali před nárůstem případů vrozené syfilidy přenášené z matek na děti v děloze. V roce 2022 bylo v zemích EU zaznamenáno 69 případů. Ačkoliv jde o relativně vysoké číslo, stále je na hony vzdálené situaci v USA, kde se v roce 2022 narodilo přes 3700 dětí se syfilidou, tedy více než desetinásobek počtu v roce 2012.

Proč se pohlavní nemoci opět ve velkém vracejí? Dr. Lina Nerlanderová, hlavní expertka ECDC na pohlavně přenosné choroby, míní, že jde o více důvodů. Jedním z nich je například dostupnost preexpoziční profylaxe HIV, tedy preventivního léku chránícího před touto nákazou. Mnoho homosexuálních mužů ho upřednostňuje před kondomem, takže jsou vystaveni dalším pohlavně přenosným chorobám.

Ve hře samozřejmě může být i antimikrobiální rezistence, tedy situace, kdy bakterie, viry nebo jiné mikroby již nereagují na léky. Podle vyjádření Liny Nerlanderové pro Euronews je takových případů zatím málo, nicméně na místě je ostražitost. „Už jsme zaznamenali případy vysoce odolné kapavky, kde nebyla téměř žádná možnost léčby,“ konstatovala.

Sbohem úspěchy minulých let

Poté, co byla syfilis takřka potlačena, vítězně se vrací i do Švýcarska, které za poslední desetiletí zaznamenalo téměř dvojnásobný počet případů. Odborníci z nemocnice v Curychu podle Swissinfo.ch soudí, že důvodem může být i nedostatek informací mezi mladšími dospělými, kteří nezažili první kampaně prevence HIV.

Leč i tato země se potýká, podobně jako celý vyspělý svět, s nárůstem dalších „starých“ chorob. „Kdysi vzácných onemocnění, jako jsou vši, svrab či tuberkulóza, ve Švýcarsku opět přibývá. Existuje podezření na souvislost se zvýšeným cestováním a pohybem uprchlíků,“ napsal například deník Tages Anzeiger.

Problémy berou velmi vážně také v Rakousku a Německu. „Úspěchy minulých desetiletí byly zapomenuty,“ zdůrazňuje naléhavost situace Rudolf Schmitzberger z Rakouské lékařské komory (ÖÄK). V létě 2022 byl u našich jižních sousedů poprvé za více než 20 let hlášen výskyt smrtelného záškrtu a od té doby stále straší obyvatele i odbornou veřejnost.

Profesorka Ursula Wiedermann- -Schmidtová, vedoucí Centra pro patofyziologii, infekčnost a imunologii Lékařské univerzity ve Vídni, přitom poukazuje na to, že k nárůstu případů záškrtu v Evropě dochází zejména v souvislosti s lidmi s uprchlickým původem.

Ani Česká republika není světlou výjimkou. I u nás přibývá tuberkulózy, objevují se první případy úmrtí na záškrt či černý kašel. „Šíření černého kašle má hned několik důvodů. Lidé během covidu omezili setkávání, a nemoc se tak nešířila, poklesla proočkovanost populace, a především nové vakcíny nechrání tak účinně jako ty staré,“ říká prof. Ing. Peter Šebo, CSc., z Mikrobiologického ústavu AV ČR v rozhovoru poskytnutém Akademii věd ČR. Evropské státy přešly na nové vakcíny kvůli jejich šetrnosti, ty ale nedokážou vybudovat slizniční imunitu. Starší děti a adolescenti pak infekci přenášejí.

Rozvojové státy, které stále očkují starou vakcínou, jsou na tom podle odborníka paradoxně lépe než země průmyslové. Problémem také je, že asi desetina rodičů odmítá povinné očkování, čímž se zvyšuje nebezpečí, že se ještě více začnou šířit nebezpečné nemoci jako spalničky nebo záškrt, o nichž jsme si mysleli, že už neexistují.

Úder biblických ran ve 21. století

Jen málokterá nemoc je tak věrným synonymem biblických ran jako malomocenství. Choroba s prastarými kořeny, jejíž nejstarší důkaz pochází z doby před 4000 lety, opět nabývá na síle. Kupříkladu Brazílie, Indie a Indonésie zaznamenaly od roku 2019 podle údajů WHO více než 10 000 nových případů a více než tucet států hlásilo za stejné časové období 1000 až 10 000 výskytů této nemoci.

V rozvojových zemích se choroba čas od času vyskytovala vždy. Znepokojující ovšem je, že nárůst lepry zaznamenalo americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) v poslední době i v USA, zejména na Floridě. „Ačkoli lepra byla a stále je v USA neobvyklá, za poslední desetiletí došlo ke změně v geografii a epidemiologii případů,“ potvrzuje Carrie Kovarik, profesorka dermatologie z Pensylvánské univerzity. „Historicky většina pacientů v USA s leprou v době nákazy žila nebo pracovala mimo zemi v oblastech s endemickým výskytem tohoto onemocnění. Získali ji tak v zahraničí, případně měli dlouhodobý kontakt s imigranty ze zemí s endemickým výskytem lepry. V poslední době se však zdá, že asi třetina lidí s leprou v USA tuto nemoc získala lokálně,“ upřesňuje.

Výhodou je bezesporu poměrně jednoduchá léčba, jež je nyní už k dispozici. Nevýhodou je strašidelná pověst, která ji provází, a tudíž i strach lidí se k chorobě hlásit. A hlavně její velmi dlouhá, i mnoholetá, inkubační doba. Právě její vinou lze jen obtížně vytipovat kontakty, s nimiž byl nemocný v době přenosu ve styku a od nichž se potenciálně mohl nakazit.

Malomocenství, nemoc s prastarými kořeny, jejíž nejstarší důkaz pochází z doby před 4000 lety, opět nabývá na síle.

Floridský dermatolog Rajiv Nathoo pro National Public Radio vysvětlil, proč tomu tak je: „Jedná se o velmi pomalu rostoucí bakterie, které se replikují v průběhu let. Takže nejde o onemocnění, při jehož diagnóze se vás zeptám, kde jste byli před 24 hodinami, když jste se nakazili. Je to stejné, jako bych se zeptal, co jste měli k večeři před sedmi lety. A proto může být sledování kontaktů velmi náročné…“

Malomocenství postihuje především kůži a periferní nervový systém, způsobuje fyzickou deformaci a zamezuje schopnosti cítit bolest v postižené oblasti. Ačkoliv není nijak vysoce nakažlivé, jak se odborníci v minulosti domnívali, pravdou je, že svoji roli může do značné míry hrát genetika. Někteří lidé jsou totiž k nákaze leprou náchylnější, nebo je jejich imunitní systém méně schopný odolávat této nemoci.

Zdroje: Květy 18/24, https://www.ecdc.europa.eu/en/syphilis https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/measles