Gastritida je zánět sliznice žaludku. Tento stav může být buď akutní (náhlý a krátkodobý), nebo chronický (dlouhodobý). Ke vzniku tohoto onemocnění obvykle stačí, aby došlo k narušení ochranné hlenové vrstvy žaludku. Akutní zánět trávicího ústrojí můžeme většinou léčit sami klidovým režimem, dietou a pitím velkého množství tekutin, příznaky obvykle po jednom až dvou dnech ustoupí. Při dlouhodobých problémech je ale nutné nasadit léčbu.
Proč vzniká zánět žaludku a jaké jsou příznaky?
Žaludek je potažený slabou hlenovou vrstvou. Tato bariéra slouží k tomu, aby žaludeční sliznici chránila před agresivními žaludečními šťávami, jejichž součástí je i kyselina chlorovodíková. Akutní gastritida může být důsledkem snížené sekrece žaludečního hlenu, porušení slizniční bariéry nebo sníženého průtoku krve sliznicí. K tomu může dojít různými způsoby, například kvůli infekci, autoimunitní reakci, nadměrné konzumaci alkoholu, dlouhodobému užívání nesteroidních protizánětlivých léků, vystavení stresu nebo v důsledku konzumace příliš tučných potravin. Mezi hlavní příznaky žaludečního zánětu patří bolest v nadbřišku, nevolnost nebo zvracení, ztráta chuti k jídlu, průjem, nadýmání a pocit nepříjemné plnosti po jídle.
Zánět žaludku způsobuje bakterie, která může i za rakovinu
U chronických gastritid je prokázána úzká souvislost s bakterií Helicobacter pylori, která je schopna přežívat v kyselém prostředí žaludku. Jak uvádí prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc., místopředseda České gastroenterologické společnosti (ČGS), asi u dvou třetin „nakažených“ se H. pylori nijak neprojevuje a s bakterií normálně žijí. U jedné třetiny však způsobuje potíže, zpočátku například v podobě nepříjemných bolestí v břiše, nadýmání, průjmů, říhání, pálení žáhy či nevolnosti. „U některých se promítne na kůži jako ekzém, zarudnutí či akné,“ doplňuje prof. Lukáš. Lékaři obvykle H. pylori léčí nasazením dvou typů antibiotik a tzv. inhibitorů protonové pumpy. Tato bakterie, která napadá sliznici žaludku, může nicméně u některých lidí způsobit rakovinu žaludku. Helicobacter pylori má v sobě podle posledních zjištění asi 25 % české populace. U většiny svých nositelů „nezlobí“, ale u části lidí způsobuje zažívací problémy, vředy a někdy rakovinu žaludku.
Léčba zánětu žaludku
Pokud se u vás objeví příznaky jako pálivá bolest v nadbřišku, nadýmání, plynatost a průjmy, navštivte gastroenterologa. Ten vám odebere krev a pošle vás na ultrazvuk. Jednou z možností, jak diagnostikovat chronickou gastritidu, je obávané endoskopické vyšetření. To umožňuje lékařům přímý pohled do jícnu, žaludku i dvanácterníku, umožní odebrat vzorky na histologii a v případě komplikací je možné okamžité ošetření poškozené sliznice, například pokud vřed krvácí.
Pokud se u vás projeví gastritida, nasadí vám lékaři vhodné léky. Mezi ně patří zejména antibiotika, léky na ochranu sliznice, antacida, která pomáhají neutralizovat žaludeční kyselinu a zmírnit bolest, nebo H2-blokátory, které rovněž snižují produkci žaludeční kyseliny. Nezbytná je samozřejmě úprava stravování, především vysazení potravin a nápojů, které dráždí žaludek, jako jsou kořeněná jídla, alkohol, káva a limonády. Doporučuje se jíst menší jídla častěji během dne, což znamená menší zátěž pro žaludek.
Pokud má pacient i jiné zdravotní problémy, jako je třeba refluxní choroba jícnu nebo autoimunitní onemocnění, je důležité tyto stavy také léčit, protože mohou přispívat k rozvoji nebo zhoršení gastritidy.
Zdroje:
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK544250/
https://www.cpzp.cz/clanek/4497-0-Nevitany-navstevnik-v-nasem-zaludku.html
https://www.nzip.cz/clanek/510-dietni-postupy-pri-akutni-ci-chronicke-gastritide