Zánět průdušek, také známý jako bronchitida, je zánětlivé onemocnění dýchacích cest, které se dělí na dva hlavní tipy: akutní a chronický. Hlavním příznakem je přetrvávající kašel, který může být suchý nebo produktivní s vykašláváním hlenu. Ten může být čirý, bílý, žlutý, nebo dokonce nazelenalý.

Pokud se bavíme o chronickém, tedy dlouhotrvajícím a vracejícím se zánětu průdušek, pro něj jsou typické ještě další signály těla, jako je dušnost, zejména při fyzické námaze, sípot při dýchání, namodralé rty (nedostatečné okysličení krve) a další časté infekce dýchacích cest.

Zdroj: Youtube

Kdo trpí na chronický zánět průdušek?

„Jako recidivující respirační infekce označujeme větší frekvenci různých zánětů horních nebo dolních dýchacích cest a jim příbuzných oblastí. Tato onemocnění se opakovaně vracejí a jejich častý výskyt se objevuje obvykle během sezony, tedy od podzimu do jara. Jedná se zejména o rýmu a záněty dutin, nosohltanu, středního ucha, hrtanu, průdušnice nebo průdušek,“ vysvětluje Kateřina Šédová, zakladatelka neziskové organizace Loono.

Opakující se respirační infekce nejčastěji postihují dvě skupiny pacientů. První jsou děti, a to ve věku 6 až 12 měsíců, kdy se snižuje hladina protilátek přenesených od matky a jejich vlastní tvorba u nich není ještě dostatečná. Další rizikovou etapu představuje období, kdy se děti začínají dostávat do větších kolektivů, tedy zejména při nástupu do školky. Druhou skupinou jsou senioři, u nichž dochází v rámci fyziologického stárnutí k oslabení funkce imunitního systému. „Pak je tady také specifická skupina pacientů, u kterých se jedná buď o vrozenou, nebo o získanou poruchu imunitního systému. Příkladem mohou být pacienti s onkologickým onemocněním podstupující chemoterapii nebo lidé s autoimunitními chorobami, kteří mají imunosupresivní léčbu, která tlumí aktivitu imunitního systému,“ vysvětluje alergolog a klinický imunolog Tomáš Milota. Tyto skupiny jsou podle něj ohroženy více nejen četností těchto infekcí, ale také jejich závažností.

Zánět průdušek se nemusí vždy léčit antibiotiky

Přestože nemají recidivující respirační infekce obvykle závažný průběh, jsou častým důvodem zbytečného předepisování a nadužívání antibiotik. Až 90 % respiračních infekcí horních cest dýchacích je způsobeno viry, tudíž by se antibiotiky ani léčit neměly. „Toto číslo bych opravdu rád zdůraznil s ohledem na rostoucí spotřebu antibiotik. U většiny respiračních infekcí horních cest dýchacích opravdu nejsou antibiotika zapotřebí,“ dodává Milota. Podle lékařky MUDr. Sobotkové je v normě, pokud někdo prodělá dva až tři infekty ročně. Jestliže si ale opakovaně vyžadují dlouhodobou léčbu antibiotiky, je vhodné absolvovat imunologické vyšetření s cílem odhalit, zda není imunita nějakým způsobem narušena. Vyšetření obvykle spočívá v odebrání krve a jejím laboratorním rozboru.

Lékaře vyhledejte, když:

  • kašel trvá déle než tři týdny,
  • máte vysokou horečku (nad 38 °C),
  • máte dušnost nebo potíže s dýcháním,
  • bolí vás na hrudi,
  • vykašláváte krev,
  • máte podezření na chronickou bronchitidu, zejména pokud jste kuřák.

Zánět průdušek bez teploty – jak ho zvládnout?

Jestliže máte mírnější formu bronchitidy, kterou neprovází zvýšená teplota ani horečky, zvládnete ji v klidu vyležet doma. Dopřejte si dostatek odpočinku, aby tělo mělo čas na zotavení. Snažte se vyhnout namáhavým aktivitám (jako je třeba úklid, cvičení, chůze do schodů,) které by mohly zhoršit dýchací potíže. Pijte hodně vody a bylinkových čajů, protože tekutiny pomáhají zředit hlen a usnadňují jeho vykašlávání. Černý čaj s medem a citronem je osvědčený domácí lék, díky kterému tělu dodáte potřebné tekutiny i vitaminy. Inhalace teplé páry zase uvolní dýchací cesty a zklidní podrážděné průdušky. Můžete použít jen horkou vodu nebo přidat esenciální oleje, jako je eukalyptus nebo máta peprná, případně himálajskou sůl. Pokud trpíte na bolest na hrudi nebo v krku, zkuste volně prodejné protizánětlivé léky, například ibuprofen. Na suchý a dráždivý kašel užívejte antitusika (léky proti kašli). Pokud je kašel produktivní, zaberou vám dobře mukolytika, která pomáhají zředit hlen a usnadnit jeho vykašlávání. Vyhněte se i pasivnímu kouření, prachu a jiným dráždivým látkám, které by mohly zhoršit zánět. I když nemáte horečku, sledujte další příznaky, jako je zhoršující se kašel, dušnost nebo vykašlávání krve. Pokud se váš stav zhorší, vyhledejte lékaře. A myslete na to, že váš imunitní systém teď potřebuje „nakopnout“, proto zvažte užívání některých doplňků stravy, jako je vitamin C, zinek, lichořeřišnice nebo echinacea.


Pozor na klimatizaci

V těchto vedrech snad každý používá klimatizaci, ať už v autě, nebo kanceláři. To ale může vytvářet ideální podmínky pro růst a šíření bakterií a plísní. Špatně vyčištěné filtry a vodní zásobníky totiž poskytují vlhké a chladné prostředí, které mikroorganismy potřebují k růstu. „Když se pak tyto bakterie a plísně dostanou do vzduchu, mohou způsobit řadu respiračních problémů včetně alergií, astmatu a zánětu průdušek. Lidé s kardiovaskulárními chorobami mohou být obzvláště citliví na tyto respirační problémy a dýchací obtíže způsobené infekcí nebo alergií mohou způsobit zhoršení příznaků srdečních chorob,“ upřesňuje prof. MUDr. Michal Vrablík, garant projektu Srdce v hlavě.

Zdroje:

Tomáš Milota, alergolog a klinický imunolog

prof. MUDr. Michal Vrablík, kardiolog

https://www.nzip.cz/clanek/1114-chronicky-zanet-prudusek-chronicka-bronchitida