Světlo řídí přirozené rytmy v organismu, nastavuje délku spánku, ovlivňuje fyzickou kondici i psychické rozpoložení. V zimním období je ale denního světla tak málo, že musíme svítit už ráno, když vstáváme, i odpoledne, po návratu domů z práce. Dost často nás zachmuřený oblačný den přinutí pracovat za umělého osvětlení třeba i v poledne. Co to udělá nejen s našima očima, ale také náladou?

Přirozené světlo a umělé osvětlení se zásadně liší

Rozdíl mezi denním a umělým světlem spočívá především v jeho spektrálním složení. Obsahuje spektrum barev od červené po fialovou, přičemž vlnová délka denního světla se pohybuje v rozmezí od 380 do 750 nanometrů (nm).

-          Červené a oranžové světlo s vlnovou délkou 600 – 750 nm vytváří teplé odstíny a navozuje pocit harmonie.

-          Žluté a zelené světlo vlnové délky 500 – 600 nm přispívá k přirozenému vnímání barev, zlepšuje kontrastní vnímání.

-          Modré a fialové světlo kratších vlnových délek od 380 do 500 nm pozitivně ovlivňuje koncentraci a reguluje přirozené rytmy organismu.

Zdroj: Youtube

Světelné spektrum se v průběhu dne mění a tím pozitivně přispívá průběhu biologických procesů. Ráno a večer je světlo zbarveno červenými odstíny, v poledne modrými. Svítání a západ Slunce zcela samozřejmě očekáváme v měkkých, uklidňujících tónech, zatímco během dne je světlo jasnější a pobízí nás k aktivitě. Tato změna je velmi dobře patrná na fotografiích – zatímco se nám zdá, že fotíme ještě za plného světla, v pozdním odpoledni je celá fotka zbarvena do teplého žlutého či oranžového odstínu.

Žárovka, zářivka nebo LEDka? Ideální není ani jedna.

Zdroje umělého světla mají omezené složení barevného spektra, což potvrzují i vědecké studie (https://www.researchgate.net/publication/308842201_Comparison_of_LED_properties_compact_fluorescent_bulbs_and_bulbs_in_residential_areas), navíc se barevné složení v průběhu dne nemění. Pokud pracujeme po celý den u jednoho světelného zdroje, jsou naše oči neustále vystaveny světlu stejné vlnové délky. Přitom spektrální složení světla z umělých zdrojů výrazně snižuje možnosti napodobení denního světla.

-          Žárovky mají dominantní červenou a oranžovou složku, takže jsou sice teplejší, ale zase zkreslují barvy.

-          Světlo zářivky má hlavní složky zelené a žluté, a pro dlouhodobé použití je příliš ostré.

-          Nevýhodou LED světla je zase jeho modrá složka, která může narušit spánkový rytmus.

Bolesti hlavy a špatné spaní

Umělé světlo lidskému zraku příliš neprospívá, ovlivňuje i náladu. Bolí nás oči a jejich únava vede i k bolestem hlavy. Šero nebo nekvalitní osvětlení tlumí aktivitu, přemíra červených tónů způsobuje podráždění. Modré světlo negativně ovlivňuje usínání a kvalitu spánku. „Přemíra modrého světla, které vydávají zejména LCD displeje či zářivky, může zapříčinit nespavost, únavu, pomalejší či nedostatečné zaostřování či zarudnutí očí. Je to dáno tím, že modré světlo blokuje přirozené uvolňování melatoninu – hormonu spánku. Ten má vliv nejen na jeho kvalitu, ale i na krevní oběh, imunitu, psychiku či dokonce stárnutí. Zářivky jsou nevhodně zvoleným zdrojem světla pro kanceláře, protože vyzařují příliš ostré světlo. To způsobuje podráždění očí,“ vysvětluje Petra Uhlářová, lékařka z oční kliniky Gemini.

Děti potřebují hlavně denní světlo

Nedostatek denního světla a vysoký podíl umělého osvětlení může mít nepříjemné následky i na vývoj zraku u dětí. Podle systematické metaanalýzy, v nichž byla zpracována data více než 15 000 dětí, snižuje dostatečný pobyt venku na denním světle riziko krátkozrakosti až o 50 % (https://www.mdpi.com/1660-4601/16/14/2595), studie potvrzují efekt snížení rizika krátkozrakosti i bez ohledu na to, jaké jsou k tomu u dítěte genetické dispozice (https://jamanetwork.com/journals/jamanetworkopen/fullarticle/2822298).      

Střídejte zdroje, nesviťte nadměrně

Ačkoliv v zimě světla ubývá, nemusíme vždycky svítit po celý den. Někdy si v práci rozsvítíme ráno po příchodu a necháváme světlo zapnuté, i když se venku světelné podmínky zlepšily. Pomůže i lepší využívání bodových světel, případně zdrojů, u nichž se dá regulovat intenzita svícení. Při výběru svítidel je vhodné volit plnospektrální zdroje, které pokrývají širší spektrum světla, a obsahují i složky běžně neviditelného ultrafialového a infračerveného záření. Díky tomu prospívají zraku, nenarušují biorytmy, ale také zlepšují vnímání barev a povzbuzují dobrou náladu (https://www.healthdesign.org/chd/research/impact-light-outcomes-healthcare-settings).

Text: Romana Černá

Zdroj: https://hygiena.szu.cz/pdfs/hyg/2013/04/12.pdf, https://www.celostnimedicina.cz/vliv-svetla-na-lidske-zdravi/,