Problém je, že je na první pohled nemusíme rozeznat, leckdy se totiž tváří zdravě.

Sušenky, omáčky, dresinky, trvanlivé pečivo, chipsy, zmražené polotovary, instantní polévky, snídaňové cereálie… Seznam ultrazpracovaných potravin je dlouhý a košatý. Vznikly sice s dobrým úmyslem nakrmit lidstvo a usnadnit lidem vaření, ale další spoustu problémů přinesly. Podle Petera Atii, amerického lékaře zabývajícího se dlouhověkostí, nás hlavně nutí jíst víc, než potřebujeme. V důsledku toho máme k dispozici více energie, než jsme schopni reálně ‚utratit‘. Ve své knize Přežít Attia upozorňuje na fakt, že ultrazpracované potraviny z našich jídelníčků vytlačují ty zdraví prospěšné, jako jsou luštěniny, ovoce, zelenina nebo potraviny bohaté na kvalitní bílkoviny.

Není tedy divu, že jejich nadměrná konzumace v dlouhodobém horizontu ústí v celou řadu zdravotních obtíží. Na vrub se ultrazpracovaným potravinám připisuje nadváha, obezita a civilizační nemoci, jako jsou cukrovka 2. typu a kardiovaskulární a metabolická onemocnění. Má se také za to, že jejich nadměrný příjem zvyšuje riziko rakoviny. Většina odborníků na výživu se také shoduje, že chcete-li svůj jídelníček ozdravit, vyplatí se začít právě výrazným omezením ultrazpracovaných potravin. Mnozí z nás jich totiž v jídelníčku mají mnohem víc, než si myslí. Podle dat odborného časopisu Výživa a potraviny jich v Česku na hlavu za rok připadá 109,3 kilogramu, ultrazpracovaných nápojů, kam se řadí hlavně ty sycené oxidem uhličitým, pak 161,6 litru. A prodeje těchto potravin každým rokem rostou – nejen u nás v Česku, ale i ve světě.

Co by řekla vaše babička

Jak tedy ultrazpracované potraviny poznat? Odborná definice říká, že jde o průmyslově vyráběné produkty s malým nebo žádným množstvím přirozených potravin. Ultrazpracované potraviny jsou také charakteristické všemožnými ‚kosmetickými‘ úpravami a přísadami, které vylepšují jejich chuť a senzorické vlastnosti. „Pokud by nějakou potravinu nepoznala vaše prababička, bude lepší ji nejíst,“ dává Attia jednoduchou radu, jak poznat ultrazpracovanou potravinu, a doporučuje zaměřovat se při nákupu na ty základní. To znamená na vše, co vyrostlo na poli, zahrádce nebo v přírodě, a na živočišné produkty v podobě masa, ryb, vajec, mléka nebo třeba i medu. Základní potraviny buď nejsou průmyslově zpracované vůbec, nebo jen minimálně. Určitým zpracováním totiž prochází téměř vše, co jíme, snad kromě čerstvé zeleniny a ovoce. Z toho plyne, že ne všechny zpracované potraviny jsou automaticky špatné. Kromě ultrazpracovaných potravin, o kterých už byla řeč, se totiž dají rozdělit ještě na primárně a sekundárně zpracované. Tyto dvě kategorie jsou v pořádku a našemu jídelníčku by spolu se základními potravinami měly dominovat.

Zdroj: Youtube

Primárně jídlo zpracovávaly i naše prababičky například vařením, pečením, dušením, sušením nebo fermentováním. Jedná se o klasické procesy, které nám umožňují připravit si ze základních potravin jídlo – třeba vařené brambory nebo upečené maso. Mezi ty sekundárně zpracované pak patří třeba sýry a neochucené jogurty (zpracované mléko), kvasový chléb (zpracované obilí), mražená zelenina (zpracovaná zelenina), kompoty a některé marmelády (zpracované ovoce), máslo, sádlo nebo ghí (zpracované tuky). I tyto postupy byste doma s trochou snahy zvládli sami.

V případě ultrazpracovaných potravin je to jiné. Ty se totiž vyznačují použitím postupů, které byste v domácích podmínkách určitě nedokázali (natož vaše babička). Patří mezi ně třeba hydrogenace, hydrolýza, extruze či pufování, pomocí nichž se základní suroviny komplexně upravují nebo rozkládají tak, že ve výsledku zcela změní svoji podobu a strukturu. Současně s tím také bohužel ztratí většinu výživných látek. To je důvod, proč se na každodenní bázi vzdát například i opravdu zdravě vyhlížejících potravin, jako jsou například neslazené instantní kaše. Více živin do sebe totiž dostanete, když si takovou kaši připravíte klasicky ze základních surovin.

Obal jako lákadlo

Ultrazpracované potraviny mají zpravidla hezký obal a někdy i na první pohled normální nutriční složení, ale ve skutečnosti často obsahují přidaný cukr (kečupy, sušenky), rafinované sacharidy s nízkým obsahem vlákniny (glukózo-fruktózový sirup v nápojích, sladkostech a snídaňových cereáliích), vyšší obsah soli, nevhodné tuky (transmastné kyseliny například v chipsech) a k tomu ještě velké množství aditiv. Ta mají za cíl zlepšit a zvýraznit chuť, prodloužit trvanlivost a napomoci lepšímu vzhledu, barvě či konzistenci.

Dalším typickým znakem těchto potravin je vysoká energetická hodnota. Pokud nejsme schopni energii z vysoce kalorických ultrazpracovaných potravin spálit, pravděpodobně se nám začne ukládat do břicha ve formě viscerálního neboli útrobního tuku, který pak tvoří zánětlivé cytokiny. Ty jsou spouštěčem mnoha onemocnění, které jsme zmínili hned v úvodu.

Problémová je z tohoto pohledu zejména nadměrná konzumace glukózo- -fruktózového sirupu, kterého ultrazpracované potraviny obvykle obsahují velké množství. Bývá běžnou složkou sladkých nápojů, sladkostí, sušenek, cereálií, džusů, jogurtů, marmelád a zavařenin, pečiva, zmrzlin, müsli tyčinek, ale i potravin, ve kterých byste ho vůbec nečekali, jako jsou například dresinky, kečupy a masné výrobky. Glukózovo-fruktózový sirup má vysoký obsah fruktózy (více než 40 procent), která se v našem těle chová jinak než klasický cukr. Její přebytky se odsouvají do jater, což může ve výsledku vést až k jejich ztučnění, nebo se mohou ukládat ve formě viscerálního tuku, jenž pak obaluje naše orgány.

Čtěte etikety

Abyste ultrazpracované potraviny bezpečně rozpoznali, budete se muset naučit porozumět etiketám a údajům uvedeným na obalech. Studujte především seznam ingrediencí a hledejte látky, jako jsou rafinované cukry (glukózový sirup, glukózo-fruktózový sirup, sacharóza…), rafinované oleje (palmový, hydrogenové oleje…) a chemické látky (konzervační látky, umělá sladidla a barviva). Zásadní je také obsah přidaných cukrů, které se mohou skrývat pod různými názvy. Pozornost věnujte také obsahu sodíku – u ultrazpracovaných potravin bývá často vysoký. Zkontrolujte i nutriční a energetickou hodnotu. Ultrazpracované potraviny bývají bohaté na kalorie, zato chudé na živiny, jako jsou vitaminy, minerály a vláknina. A v neposlední řadě berte s velkou rezervou výrazy jako ‚fit‘ nebo třeba ‚zdravá svačinka‘. Některá tvrzení mohou být přehnaná a fungovat jen jako lákadlo.

Raději omezte:

chlazené trvanlivé dezerty, ochucené jogurty, ochucené kondenzované mléko, ochucené tvarohové sýry, tavené sýry, margaríny a některé druhy pomazánek zmrzlina, mražené dezerty a mražený jogurt zmrazené a zpracované brambory (hranolky, americké brambory…) zmražené polotovary (kuřecí nugety, hamburgery, smažený sýr…) instantní nudle náhražky masa trvanlivé zpracované maso hotové pokrmy (zmražená pizza, sušené nebo trvanlivé hotové produkty) instantní omáčky, dresinky a ochucovadla balený chléb a pečivo slané pochutiny (popcorn, chipsy…) sladkosti (sušenky, bonbony, energetické a fit tyčinky, čokoláda…) většina klasických snídaňových cereálií suché směsi na koláče a dorty sycené nápoje koncentráty k přípravě nápojů doslazované mléčné nápoje a jejich rostlinné alternativy džusy a ochucená balená voda instantní káva a čaj, energetické nápoje prášky a koktejly nahrazující jídlo

ČEMU SE VYHNOUT:

umělá sladidla, jako jsou aspartam, sacharin, sukralóza, acesulfam draselný konzervační látky jako benzoan sodný, dusitan sodný umělá barviva tartrazin (E102), azorubin (E122) a chinolinová žluť (E104) monosodný glutamát (MSG), používaný k zvýšení chuti potravin transtuky, které zlepšují chuť a především prodlužují trvanlivost umělé aromatické látky a dochucovadla

 Zdroje: