Důsledkem může být frustrace, depresivita, úzkosti, nespavost a ztráta koncentrace. „Pomůže, když své tělo začneme respektovat,“ říká Jitka Malá, fyzioterapeutka, která se v rámci svého oboru snaží projevy tinnitu zmírňovat.

Pískání v uších zažívá občas většina z nás. Nedovedu si ale představit, že je takové pískání nepřetržité… V čem tinnitus spočívá?

S pískáním v uších jsme se setkali v dětství nebo v rané dospělosti téměř všichni, případně nás tento jev ještě potká. Nicméně se jednalo nebo jedná o několikasekundovou ataku, která přejde, a to není tinnitus v pravém slova smyslu. Pravý tinnitus, to jsou různé projevy od nesnesitelného pískání, cinkání přes zvuky připomínající morseovku až po takové jemné hučení v uších, které neustává. Pacient se s těmito zvuky budí a usíná. Provází ho po celý den. Tinnitus je charakterizovaný jako zvuk, který ve většině případů reálně vůbec neexistuje, je fantomový, ale my ho kvůli percepčním změnám vnímáme. Navíc je až v 80 procentech spojený s poruchami sluchu.

Osobně tinnitus vnímám jako projev vyčerpání, únavy nebo poruchy vnitřního ucha, zkrátka jako projev něčeho, k čemu člověk došel v průběhu svého života a téměř vždy má nějakou příčinu.

Čím je tedy způsobený?

Ze statistik vyplývá, že z 20 procent je způsoben akustickým traumatem, což může být jednorázová hlasitá hudba, například koncert, nebo dlouhodobý poslech hlasité hudby či jiná expozice hluku (práce v hlučném prostředí nebo výstřel z pistole ve vaší bezprostřední blízkosti…). Z devíti procent je jeho příčinou nějaké kranio trauma čili úraz hlavy nebo ucha, ze sedmi procent Menierova choroba a ze dvou procent za jeho rozvojem stojí užívání ototoxických léků, mezi které patří například antibiotika, diuretika, nesteroidní antirevmatika nebo aspirin. Nejčastějším vypozorovaným lékem, který způsobuje poruchu celiárních buněk a následné vnímání tinnitu, je Cisplatin.

Bohužel tinnitus často způsobují léky, které se užívají na podporu spánku. Pacienti s tinnitem totiž příliš nespí, protože svoje onemocnění vnímají zejména v noci, kdy je úplné ticho a klid. Přes den zvuky v uších některé vjemy zastřou, ale v noci se to neděje. Proto tito lidé potřebují léky na spaní, které jim ale paradoxně tinnitus mohou udržovat. Je to začarovaný kruh.

No, a u většinových 60 procent případů tinnitus nemá žádnou příčinu, respektive není nikdy objasněna.

Jak jste se k léčbě tinnitu jako fyzioterapeutka dostala vy?

Při běžném fyzioterapeutickém vyšetření jsem dotazováním zjistila, že tinnitus je přítomný u každého 5. až 10. pacienta, který navštíví moji ordinaci, což je poměrně velká skupina lidí. To mě přivedlo na myšlenku se tímto onemocněním začít zaobírat podrobněji, a to přesto, že fyzioterapie není obor, který se tinnitem zabývá primárně. Je pravda, že velká spousta lidí tinnitus vůbec neřeší. V minulosti navštívili lékaře, který jim řekl, že se s tímto typem onemocnění stejně nedá nic moc dělat a že je třeba se s ním naučit žít, zvyknout si na něj.

Tito lidé jsou ale nešťastní. Jejich problémy jsou natolik tíživé, že obcházejí kdejakého lékaře, který by byl schopný jim jakkoli pomoci. Ve finále tito pacienti užívají velké množství léků, ať už je to na činnost nervové soustavy, na spánek, nebo někdy i na hormonální změny.

Záleží na tom, jak silný tinnitus je. Slabý tinnitus bývá často nepřetržitý a tito lidé si na něj opravdu zvyknou. Ale pokud vnímáte neustálé pískání v uších včetně noci, nespíte. A nejste-li vyspalí, jste protivní, nesoustředíte se, nemáte zájem o práci, unikáte do depresivity a frustrace. Razím teorii, že pokud jde o tinnitus, a nejen o něj, je velmi důležité, aby se člověk dobře vyspal. Pokud se totiž nevyspíte, nemáte energii vůbec na nic. Ale jak to vyřešit, když léky na spaní mohou tinnitus ještě zhoršit?

Rozumím. Jestliže zaznamenám dlouhodobé pískání v uších, za jakým lékařem bych měla nejdřív jít?

Myslím si, že jedna z prvních cest by měla vést k neurologovi, který by měl provést základní rozlišení, jestli se jedná o poruchu nervové soustavy nebo poruchu behaviorální, která pak spadá do odbornosti psychologa. Spolu s tím by mělo proběhnout audiometrické vyšetření u ORL lékaře. A pokud tento specialista určí, že nedošlo k poškození celiárních buněk vnitřního ucha, je jasné, že je příčina somatosenzorická, to znamená, že bude pravděpobně v okolních strukturách, jako jsou temporomandibulární kloub, krční páteř či svaly krční páteře a krku. Tam pak řešení může přinést fyzioterapie. Měli bychom ale říci, že v závislosti na druhu tinnitu je toto onemocnění spíš pouze léčitelné než vyléčitelné a některé druhy nejsou řešitelné vůbec.

Jak pracujete s pacienty s tinnitem vy?

Snažím se soustředit na lidi, kteří jak jsem uvedla na začátku, tvoří právě těch 60 procent, u nichž není jasný původ vzniku tohoto onemocnění. Zjišťuju, jestli příčina tinnitu není somatosenzorická, to znamená v oblasti krční páteře, pohybové soustavy, temperomandibulárního kloubu, nebo v životním stylu. Pokud tomu tak je, existuje velká šance, že těmto pacientům dokážeme pomoci. Fyzioterapie má v této oblasti co nabídnout. Můžeme aplikovat techniky měkkých tkání, mobilizační techniky, korekci postury, práci s myofasciálními retězci, korekci dechových technik, pohybu i postavení temperomandibulárního kloubu. Jedním z fyzioterapeutických přístupů je také fyzikální terapie, konkrétně aplikace nízkovýkonného a vysokovýkonného laseru.

Jak může laser pomoci?

Zkoušeli jsme léčbu pomocí vysokovýkonného laseru. Do oblasti zevního zvukovodu a do krční páteře jsme aplikovali poměrně vysoké dávky tohoto laseru. Pokud dodáme do systému středního a vnitřního ucha určité množství energie, dojde ke zvýšení prokrvení této oblasti. Ze statistik tohoto výzkumu vyplývá, že se těmto pacientům zvýšila kvalita života, zmírnilo vnímání tinnitu a také se snížila hyperakusie. Hyperakusie znamená, že všechny zevní vjemy vnímáte citlivěji než většina lidí, a právě její utlumení je u pacientů s tinnitem žádoucí. Z dotazníků jsme pak zjistili, že se těmto pacientům o dost zvýšila kvalita života, a to nás velmi potěšilo.

Samozřejmě pouze využití laseru nestačí, je potřeba přijmout i určitá režimová opatření spojená se změnou životního stylu. Zde můžeme pacienty do jisté míry instruovat, ale na nich pak je, do jaké míry jsou schopni a ochotni tato opatření dodržovat. Za mě tvoří základ léčby kognitivně-behaviorální terapie. Člověk by se měl zaměřit co nejvíce na svoje vlastní vnímání a prožívání a nastavit si životní styl, který bude dlouhodobě dodržovat.

Vím, že ve své praxi hodně využíváte i poznatky z čínské medicíny. Aplikujete něco z čínské medicíny i na léčbu tinnitu?

V mém terapeutickém profilu k léčbě tinnitu je čínská medicína hodně promítnutá. Ačkoli chápu, že řada lidí může mít na čínskou medicínu jiný názor než já, důvěřuju jí a ve své praxi ji často využívám. Z pohledu čínské medicíny se tinintus dělí na dva základní typy: tinnitus s vysokým tónem a tinintus s hlubokým, šumivým tónem.

Vysoký tinnitus často v příčinách směřuje k játrům a ten hluboký k ledvinám. Zajímavé je, že vysokým tinnitem trpí spíš mladší populace. Viděla jsem například mnoho IT specialistů, kteří mají na uších neustále sluchátka, ve kterých poslouchají hudbu na plné pecky. Ale pak přijdou s tím, že sluchátka nemohou sundat, protože je trápí tinnitus a bez nich se to nedá vydržet. Nebo jsou to workoholici, přepracovaní, unavení lidé často s bouřlivým nočním životem. Jen pro zajímavost, uvádí se, že tinnitem trpí více jižanské země než severské. Vysvětluju si to tím, že vedou náročný noční život a na spánek jim nezbývá mnoho času…

A co tinnitus s hlubokým tónem ?

Ten pacienti vnímají jako šumivý vodopád. Většinou jsou to lidé mezi 60 a 70 lety a starší. Z pohledu čínské medicíny u nich onemocnění vnímám jako dlouhodobé vyčerpání. Čínská medicína uvádí, že každý máme určitou energii, kterou si na tento svět přinášíme a s níž musíme hospodařit tak, aby nám vystačila po celý život. A pokud si ji, jak se říká, vyplácám předčasně, tak se to samozřejmě někde projeví. Ledviny se promítají do oblasti uší, a to je právě ten hluboký tón tinnitu. Za mě je tento druh tinnitu velmi špatně řešitelný, protože už je těžké obnovit energii ztracenou v průběhu života.

Oproti tomu ‚jaterní‘ – vysoký tinnitus se regulovat dá. Takže pokud je člověk schopný svůj životní styl změnit, přestat hýřit s životem, tak existuje jistá šance na úspěch, a to považuju za zásadní.

Pokud mám lehčí formu tinnitu, mohu kromě těchto režimových opatření zkusit ještě něco dalšího, aniž bych musela navštívit lékaře?

Ano. Jak už jsem uvedla, za lehčí formu se považuje, když pacienti přes den v některých situacích tinnitus nevnímají, protože okolní zvuky ho dokážou zastřít. Pokud je člověk v této fázi, lze vyzkoušet léčbu v podobě jemné hudby, dnes populární retraining therapy, kdy si do sluchátek pouštíte bílé nebo růžové šumy. Existují i nejrůznější programy, které můžeme mít v chytrých mobilech. Tyto programy vlastně rozruší vnímání tinnitu, takže člověk si jeho přítomnost tolik neuvědomuje a lépe ho snáší. Výsledky jsou ale spíše terapeutické než stoprocentní.

Jaká je prevence? Co dělat, abych se s tinnitem vůbec nepotkala? Tedy kromě toho, že se budu vyhýbat hlasité hudbě.

Prevenci vidím právě v přístupu z pohledu čínské medicíny. Jestliže vím, že mám určité množství energie, které mi musí stačit po celý život, tak se také musím podle toho ke svému tělu náležitě chovat. Takže ho nebudu zbytečně vyčerpávat ponocováním pětkrát týdně. Stačí mi večírek jednou za měsíc. Nebudu chodit zbytečně bosa, protože vím, že se tím vyčerpávají ledviny. Nebudu každý den pracovat do tří do rána. Budu respektovat svoje tělo tím, že mu dopřeju pravidelný spánek, teplo a odpočinek, abychom našli určitou vnitřní rovnováhu.

A to si myslím, že je společně s vyváženou stravou, pracovní a rodinnou pohodou základní předpoklad k tomu, aby nedocházelo k tinnitu. A pokud vezmu ten mechanický vstup, je prevencí nevystavovat se v rámci možností nadměrným hlukům.

Zdroj:
autorský podcast časopisu Kondice
časopis Kondice