Jak tedy najít rovnováhu mezi potřebným množstvím soli a nebezpečným nadbytkem? Pojďme se podívat blíže na to, kolik soli je pro nás ideální, odkud ji získáváme a jaké jsou nejlepší způsoby, jak omezit její příjem.
Proč je pro organismus důležitá sůl
Surovina, kterou běžně známe jako kuchyňskou sůl, je z hlediska chemického látkou, která se správně nazývá chlorid sodný. Ten je utvářen hmotnostně přibližně ze 40 % sodíku a z 60 % chloridu, často s 2 až 3 % příměsí chloridů a síranů.
Z toho pak vyplývá jednoduchý vzorec pro přepočet obsahu sodíku a soli v potravinách:
sůl = sodík x 2,5
Sledovat podíl soli v potravinách je zcela zásadní. Ionty sodíku a chlóru jsou nezbytné pro správné fungování řady dějů v našem organismu.
Sůl se tak například podílí na udržování rovnováhy tekutin uvnitř buněk, stejně jako na jejich správné funkci. Důležitá je i pro regulaci výše krevního tlaku. Přispívá též ke zdárnému fungování srdce, nervů i svalů a ke vstřebávání živin ve střevech, ale i dalších látek v ledvinách.
Roztok chloridu sodného také představuje jednu z nejdůležitějších iontových složek krve. Proto se v medicíně naředěný jako fyziologický roztok používá i v infuzích při podávání léků.
Kolik soli je příliš a z jakých zdrojů ji získáváme
Sůl má zkrátka z hlediska zdraví člověka nezastupitelnou úlohu. Problém nastává, pokud je jí příliš. Dnes se za nadměrný přísun soli považuje množství převyšující 5 až 6 g na den, což si můžeme představit asi jako jednu čajovou lžičku. Podle oficiálního webu Harvardské univerzity činí optimální přísun sodíku konkrétně 1 500 mg denně, což odpovídá zhruba 1,5 g soli.
Prakticky to ale při současné skladbě jídelníčku znamená, že řada z nás solí nadměrně, což dokládají i statistiky, podle nichž každý Čech zkonzumuje za rok přesně 6 kg soli. Což odpovídá při přepočtu na den rovnou 16,5 g. Jak je to možné?
Přibližně 75 % konzumovaného chloridu sodného pochází z průmyslově zpracovaných potravin, asi 15 % je přidáváno do pokrmů během jejich přípravy a ochucování během jídla, jen cca 10 % soli je obsaženo v přírodních surovinách a potravinách.
Průmyslově zpracovaných potravin tedy jíme zkrátka příliš. Některé přitom obsahují množství soli, které může být až nebezpečné. Patří sem zejména uzené maso, kupované dresinky a instantní polévky a omáčky. Vydatným zdrojem soli jsou rovněž tvrdé sýry, slané pochutiny, solené oříšky nebo pokrmy z fast foodů.
Co všechno může způsobit nadměrný přísun soli
Sůl ovlivňuje mozek, působí v něm prakticky podobně jako droga. Potvrdil to výzkum realizovaný v roce 2009 na University of Iowa. Důsledkem tohoto stavu je skutečnost, že nám slaná jídla subjektivně velmi chutnají.
Odborníci přitom soudí, že sůl na lidské zdraví může mít dokonce fatálnější dopady než cukr. Jeho negativní účinek na náš organismus přitom dnes již žádným zdrojem prakticky nebývá zpochybňován. Stejně tak bychom si proto měli uvědomit stinnou stránku solení. Právě to je podle expertů dokonce jedním ze dvou nejvýraznějších stravovacích rizik vedoucí k úmrtí a invaliditě.
Nadměrný přísun soli totiž především zvyšuje krevní tlak, což vede k potížím s kardiovaskulární soustavou. Nejzávažnějšími komplikacemi jsou zejména infarkt a cévní mozková příhoda. Jedná se tak i o jeden z rizikových faktorů předčasného úmrtí.
Sůl podle odborníků rovněž působí na střevní mikrobiom, což může ohrozit imunitní systém a zároveň vést i k poškození malých krevních cév. A tento stav může dále vyústit v problémy s ledvinami (ledvinové kameny) či demenci.
K dalším potížím způsobeným nadměrným konzumováním soli se řadí i řídnutí kostí, podráždění žaludku, nárůst tělesné hmotnosti, otoky, astma nebo v krajním případě i rakovina žaludku.
Jak podíl soli v jídelníčku snížit
V obchodech lze narazit na různé druhy solí. Ta mořská obsahuje i prospěšné látky, jako je jód, vápník, sodík, hořčík nebo železo. Z tohoto pohledu je tedy zdravější. V obsahu chloridu sodného se však, jednotlivé typy neliší. Omezit bychom tedy přísun soli měli, ať už se jedná o jakoukoli z prodávaných možností.
Asi nejjednodušším způsobem, jak přísun soli eliminovat, je odvyknout si na dosolování pokrmů. Slánku je tedy vhodné umístit z dosahu strávníků. Mnozí totiž solí své jídlo už ze zvyku, aniž by vůbec ochutnali první sousto.
Sůl je vhodné jednoduše nahradit jiným kořením. Vynikající volbou mohou být zejména bylinky, jako je bazalka, oregano, sušený česnek, tymián nebo koriandr. Do jídel můžete rovněž přidávat citron. Tato dochucovadla vaše pokrmy nejen ochutí, aniž by poškozovala organismus, ale naopak dodají tělu i prospěšné látky.
Na místě je také zvýšit přísun čerstvé ovoce a zeleniny. Stejně tak používejte čerstvé suroviny k vaření. Jedním ze strůjců nadměrného přísunu soli jsou rozhodně i zpracované potraviny. Ty je dobré nekupovat a nahradit je doma připravenou stravou. Budete mít lepší kontrolu nad tím, kolik a čeho do pokrmu vlastně dáváte. Pokud už něco kupujete, čtěte pečlivě složení uvedené na obalu.
Zdroje:
https://www.health.harvard.edu/newsletter_article/sodium-salt-and-you
https://www.cpzp.cz/clanek/3017-0-Hlidejte-si-prijem-soli.html
https://www.benu.cz/nadmerne-soleni-a-jeho-rizika-znate-zdravou-denni-davku-soli
https://www.vitalia.cz/tiskove-zpravy/sul-a-jeji-vliv-na-lidske-zdravi/
https://www.vyzivaspol.cz/wp-content/uploads/2015/09/001228.pdf