Co nepoužíváte, s tím se rozlučte

Na svět přicházíme s 25 miliardami nervových buněk. Podle posledních údajů přijdete za celý dospělý život zhruba od 20 do 99 let, při normálním průběhu stárnutí přibližně o 10-15 procent neuronů.

To, co určuje naše schopnosti, duševní vlastnosti, ale není počet neuronů, nýbrž počet a způsob jejich spojení nazývaných synapse. Větší nebo menší duševní kapacita, vaše inteligence a intelekt, to vše je určováno právě počtem synapsí.

Čím více mozek užíváme, tím více spojů se vytváří - a naopak. „Co nepoužíváte, s tím se rovnou rozlučte," varují neuropsychologové. Na udržování nečinných nervových spojů totiž mozek energii neplýtvá.

Přibližně do třiceti let věku pracuje váš mozek za vás. Buňky sice ubývají, ale počet a uspořádání jejich spojení neustále roste, a to je i vysvětlení zvyšování hmotnosti mozku. V dalším údobí života nejenže ztrácíme mozkové neurony, ale začínají se vytrácet rovněž synapse. V jejich případě ovšem nejde o proces neměnný, takže záleží skutečně na každém z nás, jaký postoj zaujme ke stárnutí svého mozku. Ubývání synapsí vede k tomu, že řešíme problémy stále stejným způsobem, hůře si pamatujeme a využíváme jen nepatrný zlomek našich možností.

Vědci měli dřív za to, že nejsme schopni si tvořit nové a další desetiletí v našem životě se nesou ve znamení stárnutí mozku, které v závěru mohou končit i stařeckou demencí. Naštěstí to tak úplně není. Řešením není luštění křížovek nebo sudoku, ale pohyb, který nejen zmírňuje stres a zlepšuje náladu, ale také zlepšuje kognitivní funkce. Poslední výzkumy ukazují, že mozkové buňky mohou dozrávat i v dospělosti, dokonce mohou vznikat i nové.

Zdroj: Youtube

Jak cvičení ovlivňuje mozek

V rámci nové spolupráce vedené Stanfordskou lékařskou fakultou vědci zkoumali základní mechanismy, jejichž prostřednictvím cvičení podporuje celkové zdraví, zejména zdraví mozku.

Studie – jejíž výsledky se objevily v časopise Nature zahrnovala téměř 10 000 měření v téměř 20 typech tkání, která zkoumala vliv 8 týdnů vytrvalostního cvičení u laboratorních potkanů vycvičených k běhu na malých běžeckých pásech.

Jeho závěry odhalují pozoruhodné účinky cvičení na imunitní systém, reakci na stres, produkci energie a metabolismus.

Výzkumníci zjistili významné souvislosti mezi cvičením a molekulami a geny, o nichž je již známo, že se podílejí na mnoha lidských onemocněních a obnově tkání. Výzkumníci provedli analýzy různých tkání potkanů trénovaných k běhu na stále větší vzdálenosti a porovnali je s tkáněmi sedavých potkanů.

Zaměřili se na mitochondrie ve svalech nohou, v srdci, játrech, ledvinách, bílé tukové tkáni - která se hromadí jako tělesný tuk - a také v plicích, mozku a hnědé tukové tkáni - metabolicky aktivním tuku, který spaluje kalorie.

Ukázalo se, že vytrvalostní trénink může pomoci zlepšit svalové funkce u diabetiků a také posílit zdraví jater.

Další studie prokázala, jak může cvičení zabránit nebo zpomalit úbytek kognitivních funkcí s věkem. Tedy jak můžeme zpomalit stárnutí mozku.

Tato studie také odhalila, že poskytnutí přístupu k běžeckému kolu myším zabránilo nebo snížilo přítomnost T-buněk v hipokampu s jejich stárnutím. Tyto imunitní buňky se v mladém mozku obvykle nevyskytují, ale s věkem jich přibývá. Cvičení vrací genový profil našich buněk zpět do mladistvého stavu.

Pochopení toho, jak cvičení podporuje zdraví mozku, „je klíčovou otázkou pro mnoho vědců na celém světě,“ poznamenala doktorka Jana Vukovicová a dodala, že ona a její kolegové „navrhují, že cvičení mění imunitní prostředí ve stárnoucím mozku, a proto umožňuje imunitním buňkám nadále podporovat funkci nervových buněk“.

Jaké cvičení je nejlepší pro mozek?

Verdikt ohledně ideální „dávky“ cvičení pro zdraví mozku stále není vynesen, protože je to zkrátka složité. Ne každé cvičení je stejné a samozřejmě nakonec záleží na tom, kdo jsme, protože každý jsme jiný.

Obecně se má za to, že ideální je aerobní aktivita, jako je běh, jízda na kole nebo rychlá chůze, kdy se celé tělo včetně mozku prokrvuje.

Na druhé straně bylo v posledních letech prokázáno zlepšení kognitivních funkcí i u jiných forem cvičení, jako jsou například nízko intenzivní cvičení mysli a těla jako je jóga nebo tai chi a i silový trénink.

Doporučuje se cvičit spíš častěji v kratším čase. Ideálem je pětkrát týdně po 30 minutách. A fyzické aktivity by se měly různě střídat. Je lépe se zkombinovat například jógu, běh a plavání, než být každý den v posilovně s činkami.

Zdroj: CPZP, Výzkum, Harvard Health, Studie, Studie2, Medicalnewstoday