O tom, jaké utrpení může způsobovat úporná bolest zubů umocněná marností při hledání dostupné stomatologické ordinace, se nedávno osobně přesvědčil i autor těchto řádků. S podobně frustrující realitou se u nás setkává stále více lidí starších pětapadesáti let.

Webové stránky některých zubařů okamžitě odradí závratně vysokou cenou účtovanou za většinu zákroků, a pokud se vám přece jen podaří narazit na ordinaci s cenami sice vysokými, ale relativně přijatelnými, můžete vzít jed na to, že buď už má plno a nové pacienty nepřijímá, anebo – máte-li velkou kliku – objedná vás nejdříve až za několik týdnů.

Do té doby vám nezbývá než tlumit palčivou bolest, která postupně vystřeluje až do hlavy, silnými prášky. To je ovšem řešení přinejmenším polovičaté a dočasné, protože dříve či později dosáhne bolest takové intenzity, že po bezesné a protrpěné noci si nad ránem zavoláte taxíka a vyrazíte na některou ze zubních pohotovostí.

Dům bolesti a utrpení

Lidé žijící ve velkých městech mají v tomto smyslu značnou výhodu, protože se většinou dostanou na pohotovost za celkem krátkou dobu. Ti, kdo žijí v odlehlejších okresech, malých měs- tech a na venkově, jsou na tom o poznání hůř.

Ovšem ani na známé zubní pohotovosti ve Spálené ulici v centru Prahy nemáte ještě zdaleka vyhráno. Pokud nemáte z pekla štěstí, vlní se dlouhý had sténajících a opuchlých pacientů po strmém schodišti i několik pater, přičemž si zpravidla ani není kam sednout. „Dům bolesti“ je jedna z přezdívek, kterou si zdejší ordinace vysloužila.

Aby nedošlo k omylu, nejde rozhodně o kritiku mířenou proti zubařům a sestřičkám, kteří tu pracují. Ti jsou doslova v jednom kole a mají práce nad hlavu, přesto je jejich přístup podle mínění většiny ošetřených pacientů, s nimiž na schodišti rozmlouval autor těchto řádků, skutečně profesionální a jsou ti poslední, jimž by bylo možné cokoli vyčítat. Za nedůstojnou situaci a špatnou dostupnost stomatologických ordinací, respektive jejich absolutní nedostupnost pro stále více lidí, zejména z řad členů nízkopříjmových domácností, lidí žijících na hranici hmotné nouze, osamělých seniorů nebo matek samoživitelek, je zodpovědný špatně nastavený systém hrazení zubařské péče zdravotními pojišťovnami.

Najděte si zubaře

Přeplněnost kapacit zubních pohotovostí je způsobena také tím, že zde zdaleka nečekají pouze akutní pacienti, kteří to už nemohou vydržet a potřebují rychle ulevit od bolesti. Asi třetina z dotázaných čekajících redaktorovi Květů řekla, že chodí na pohotovost prostě proto, že na „normálního zubaře“ nemají peníze.

Pohotovost tak vlastně v rozporu se svým původním posláním musí činit i zákroky, které by se mohly v klidu a pohodě zvládnout v běžné ordinaci, což ji dále zatěžuje a přetěžuje.

Dozvíte-li se od pohotovostního stomatologa, že příčinou bolesti vašeho zubu jsou například ucpané kanálky, jediné, co může udělat, je, že vám dá injekci, pár prášků proti bolesti a doporučení najít si co nejdříve svého zubaře. Ďábelský kolotoč se znovu rozjíždí, začarovaný kruh se uzavírá a vám se v hlavě neodbytně ozývá cynická, leč neúprosná mantra naší doby: kdo nemá peníze, má smůlu.

Zubaři většinou ovšem oprávněně poukazují i na to, že až neuvěřitelné procento jejich pacientů si do značné míry může za své problémy samo podceněním prevence a dentální hygieny. Hodně Čechů, a to zejména starší ročníky, si podle nich nečistí zuby ani kartáčkem, podceňují stav svých dásní i chrupu a požár bolesti se snaží hasit až na poslední chvíli.

Bezzubí senioři

Ať už je to jakkoli, současná situace pro české zdravotnictví příliš lichotivá není. Ačkoli v počtu zubařů na tisíc obyvatel nijak výrazně nezaostáváme za ostatními členskými státy Evropské unie, jejich reálná dostupnost odpovídá spíše Slovensku, Maďarsku nebo Polsku. Zdaleka se tedy nepřibližuje skandinávským státům, kde si může bez problému najít svého stomatologa opravdu každý, a to bez ohledu na sociální postavení.

V České republice je podle loňské zprávy Státního zdravotního ústavu bezzubý každý pátý senior a jen čtvrtina z nich má v ústech alespoň posledních dvacet zubů ze dvaatřiceti. Ve věku mezi pětašedesáti a čtyřiasedmdesáti lety má vlastní chrup necelá polovina, 19 procent z nich by potřebovalo extrakci a 32 procent nemá přístup ke stomatologickému ošetření.

Smutným zjištěním je zejména fakt, že bezzubých je mnohem více mezi seniory žijícími v domovech důchodců a léčebnách dlouhodobě nemocných než mezi těmi, kteří žijí ve vlastní domácnosti. Zcela zvláštní alarmující kapitolou je absolutní nedostatek ordinací s bezbariérovým přístupem, o němž by mohli lidé s pohybovým omezením a vozíčkáři dlouze vyprávět.

Ještě není tak zle…

Nepoměr mezi skvělou kvalitou práce a moderním vybavením a nedostatečnou dostupností pro celé spektrum veřejnosti sice bije do očí, na druhé straně statistická data ukazují, že stav dentálního zdraví české populace napříč věkovými skupinami se za posledních třicet let výrazně zlepšil, nikoli zhoršil. Nemluvě o srovnání s rozvojovými zeměmi, kde je většinou ošetření u zubaře přepychem, který je k dispozici pouze pro ty nejúspěšnější.

Pro zajímavost, jednou ze zemí s nejhůře dostupnou stomatologickou péčí, je Írán. Tam je zcela bezzubých pětašedesát procent lidí starších pětašedesáti let a mladí mezi dvaceti a třiceti lety už postrádají v průměru od dvanácti do patnácti zubů.

Bezzubí jsou krasavci

Ve většině zemí světa se lidé snaží zachovat si chrup v co nejlepším stavu co možná nejdelší dobu. Úsměvnou výjimkou jsou v tomto kontextu obyvatelé předměstí Kapského města Cape Flats. Tam jsou bezzubá ústa naopak považována za známku krásy a sexuální atraktivity, a to jak u mužů, tak u žen. Ten, kdo si po pubertě nechá dobrovolně vytrhnout několik předních zubů, je v této komunitě podle zpravodajského serveru France info považován za dospělého a přitažlivého.

„Nechala jsem si na střední škole vytrhnout přední zuby, a hned šest najednou. Bylo mi šestnáct let. Je to zkrátka nedílná součást naší specifické kultury a životního stylu, je to tu ve velké módě. Cítíme se bez zubů dospělejší, krásnější a svůdnější. Na to byste se ale měli zeptat spíš mého partnera, který se do mě zamiloval,“ říká v rozhovoru pro francouzské rádio mladá žena Wedaad, která na převážně černošském předměstí Cape Flats žije.

Jak je vidět, lidé jsou různí. Možná by návštěva Cape Flats byla šancí pro české bezzubé seniory, jak si na stará kolena trochu zvednout sebedůvěru i bez zubů. Jenomže kdo z těch, kteří nemají na zubaře, si může dovolit koupit letenku do Jižní Afriky…

Kolik zaplatíte?

Ceny ošetření záleží na mnoha faktorech, zatímco někde budete platit v řádech stokorun, jinde za stejný zákrok budete muset vytáhnout několik tisíc. Nahlédli jsme do ceníků několika stomatologických pracovišť:

■ Vstupní vyšetření: 0 až 3500 Kč

■ Čištění kořenového kanálku: 6500 až 10 000 Kč

■ Extrakce zubu moudrosti: 0 až 5500 Kč

■ Celokeramická korunka: 8000 až 25 000 Kč

■ Částečná zubní skeletová náhrada: 15 000 až 18 000 Kč

■ Implantát s celokeramickou korunkou: 20 000 až 35 000 Kč

■ Ztráta všech zubů v dolní čelisti a náhrada pevným můstkem (5 implantátů + 12 zubů): od 130 000 Kč

NEČEKEJTE A JEDNEJTE

Jak v Česku sehnat zubaře

Co dělat, když se přestěhujete do jiného města a kraje, nebo váš ošetřující stomatolog, k němuž jste chodili celý život, odejde do důchodu? Ze zkušeností oslovených pacientů shánějících zubaře vyplývá, že je to většinou takřka nadlidský úkol.

Lékaři i zástupci zdravotních pojišťoven ovšem trvají na tom, že při troše trpělivosti to možné je. Nejlepší pomůckou je seznam zubařů z celé republiky, jejichž ordinace nemají plnou kapacitu a přijímají nové pacienty do trvalé péče, který je pravidelně aktualizován na webových stránkách Dent.cz.

Ošetřující stomatolog, jehož ordinace je na seznamu, by vás podle zákona neměl odmítnout akutně ošetřit a zbavit bolesti. Pokud k tomu přece jen dojde, měli byste si od něj vyžádat písemné odůvodnění odmítnutí ošetření a poskytnutí péče. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) ve svých instrukcích uvádí, že v tomto případě bude její pracovník lékaře kontaktovat a situaci napraví, případně vám nabídne alternativní řešení.

Podle nařízení vlády o místní a časové dostupnosti zdravotních služeb by měla být služba zubního lékaře pro pacienty dostupná v rámci dojezdové doby do pětatřiceti minut, skutečnost je ovšem často úplně jiná.

Poskytnutí neodkladné péče a podání léků tišících bolest podle VZP nemůže být pacientu odmítnuto a pojišťovna tuto péči proplatí i za neregistrovaného pacienta. To platí i v případě, že jde o zubaře, který s ní nemá smlouvu. Pokud vás tedy začnou bolet zuby nebo dásně, zbytečně nečekejte a neprohlubujte své utrpení.

Dlouhodobé odkládání zákroků v ústní dutině a trvající zánět dásní totiž může vést až k zánětu okostice, který je nejčastější příčinou vypadnutí zubu, ale i mnoha závažnějších chronických onemocnění.

TURECKÉ ZUBY: KORUNKY NA PAHÝLY

RUB A LÍC DENTÁLNÍ TURISTIKY

V poslední době je stále oblíbenější takzvaná dentální turistika lákající klienty na mnohem výhodnější poměr cen a výkonů zubařských zákroků, přičemž zubní implantáty lze v některých zemích získat až za poloviční cenu.

Nejčastějším cílem dentálních turistů, kteří často svou dovolenou „obohatí“ předem naplánovanou návštěvou tamního stomatologa, jsou pro nás Maďarsko, Rumunsko, Albánie nebo Turecko.

Jenomže snaha ušetřit na implantátech a plombách s sebou nese mnohá rizika.

Z dentální turistiky se stal výnosný byznys, ovšem hygienické podmínky ani odborná kvalita lékařské péče se té české většinou nevyrovnají. Nikdy si tak nemůžete být úplně jisti, jestli vám nepřinese více škody než užitku.

Britská média nedávno zveřejnila doporučení ministerstva zahraničí občanům, aby se měli na pozoru před zubařskými zákroky v Turecku. Po stomatologických zákrocích, které tam ročně přijíždí podstoupit více než čtvrt milionu turistů, totiž jen v minulém roce zemřelo na infekční choroby dvaadvacet Britů.

Zubům opraveným za levný peníz začali britští lékaři říkat „turecké zuby“ – vzniknou obroušením zubů na malé pahýly, na které se nasadí korunky. To už je možná lepší zatnout zuby a strávit pár hodin na pohotovosti v rodné zemi.

Zdroje: Autorský text, Květy 11/24 https://www.webmd.com/oral-health/dental-care-seniors