Mnozí pacienti, kteří si vyslechnou onkologickou diagnózu, zamíří za Mgr. Věrou Andráškovou, vedoucí nutriční terapeutkou Masarykova onkologického ústavu, předsedkyní Sekce nutričních terapeutů při České asociaci sester a členkou výboru Pracovní skupiny nutriční péče v onkologii při České onkologické společnosti JEP. Podle této odbornice je správná strava nedílnou a důležitou součástí podpůrné terapie.

Rakovina je opředena mnoha mýty a „zaručenými“ doporučeními, takže pacienti se jen obtížně orientují, co by vlastně pro sebe vedle standardní léčby měli udělat. Co jim radíte vy?

Jako nutriční terapeut se v praxi setkávám s různými doporučeními ohledně výživy, která pacienti nebo jejich rodiny nacházejí na sociálních sítích a webových stránkách. Jde o zdroje neověřené odborníky, rady zde poskytují jedinci bez zdravotnického vzdělání v dané problematice. Jedním ze zásadních omylů je záměna nutričních doporučení pro prevenci a při léčbě onemocnění. Vzhledem ke změnám metabolismu je zřejmé, že nároky na pokrytí nutriční potřeby onkologického pacienta budou odlišné od zdravého jedince. Není neobvyklé, že pacient přijde do nutriční ambulance s informací, že změnil jídelníček, že konečně zařadil víc zeleniny a ovoce a v případě, že má nadváhu, s potěšením oznámí, že zhubnul.

To není dobře?

Bohužel, v tuto chvíli, kdy je v aktivní léčbě, toto není ta správná cesta. Pro pacienta je důležité udržet dobrý stav výživy. To znamená dodávat tělu všechny potřebné látky, aby se mohlo regenerovat a dobře fungovat. Často nám, nutričním terapeutům, pacienti kladou dotazy na různé doplňky výživy. Je to pochopitelné, protože člověk, který onemocní, chce pro sebe udělat maximum. Všechny prvky výživy je však nejvhodnější přijímat v běžné stravě. Pouze v případě, kdy dochází k patologiím v důsledku maldigesce (porucha trávení) nebo malabsorpce (porucha vstřebávání) živin, je žádoucí využití vitaminových a minerálních doplňků, a to na základě klinického vyšetření lékařem nebo nutričním terapeutem. Užívání doplňků stravy bez indikace na podkladě klinického vyšetření a zhodnocení zdravotního stavu nemá pravděpodobně vliv na zlepšení prognózy ani prevenci relapsu onemocnění.

Ani třeba vitamin C?

To je docela častý dotaz. Vitamin C má stejně jako ostatní antioxidanty vliv na produkci reaktivní formy kyslíku (patologicky působící), čímž je dána jeho kritická role v zánětu podporující nádorová onemocnění. Z některých studií vyplynulo zjištění, že pacienti s nádorovým onemocněním mají sníženou hladinu vitaminu C v plazmě, což vyvolalo značný zájem právě o možnosti vlivu substituce tohoto vitaminu a jeho případný účinek. Některé studie zmiňují i možné pozitivní výsledky, jiné pravděpodobný negativní efekt vysokých dávek kvůli jejich prooxidativnímu (negativnímu) působení. V současné době zůstává využívání vysokodávkovaného vitaminu C pro účely léčby, případně podpůrné terapie v onkologii kontroverzním tématem. Spíše se stále přikláníme k tomu, že nadužívání nemá žádný vliv na výskyt a podporu uzdravení nádorových onemocnění, a naopak upozorňujeme na možné nebezpečí při podávání vysokých dávek kvůli větší možnosti vzniku ledvinových kamenů. Obdobný přístup máme k užívání dalších vitaminů, jako jsou v tucích rozpustný vitamin D nebo vitamin E.

Které z mýtů, s nimiž se setkáváte, považujete za nebezpečné?

Za nejnebezpečnější mýtus považuji záměnu stravy v období prevence a léčby a vyloučení cukrů ze stravy. Existuje ale také množství různých a pro onkologického pacienta velmi rizikových diet. Jednou z nich je, z hlediska malnutrice nebezpečná, Breußova dieta založená na konzumaci zeleninových šťáv, ideálně po 42 dní. Cíleně bývá doporučována dokonce pro léčbu onkologických onemocnění, přičemž je často zmiňován termín detoxikace organismu. Výběr potravin v této dietě je tedy prostý: všechny druhy zeleniny, nejlépe kořenové. Z uvedeného je jasné, že tento druh stravování představuje pro onkologické pacienty minimální přívod bílkovin, biologicky kvalitní bílkoviny zcela chybějí. Stejně jako je zřejmá deficience celkové energie a další složky stravy – tuků.

Jaká by měla být strava během onkologické terapie?

V optimálním případě, pokud nemocný netrpí výrazným nechutenstvím, nemá potíže s polykáním apod., je živinou číslo jedna bílkovina. Její potřeba je vyšší než u zdravé populace. Záleží také na zdroji bílkovin ve stravě. Zásadní je nevynechat živočišné bílkoviny a zařazovat do jídelníčku zejména ryby, ale i zakysané mléčné výrobky, vejce a různé druhy masa. Pokud pacient hubne a má potíže sníst svoji obvyklou porci, může zařadit i tučnější mléčné výrobky, třeba zakysanou smetanu. Ta má výhodu právě ve vyšším obsahu tuku a tím i vyšší energetické hodnotě v malém množství. Vhodné je živočišné bílkoviny doplnit rostlinnými – luštěninami, ořechy, semeny. Potraviny s vyšším obsahem tuků jsou obzvlášť výhodné u pacientů se ztrátou hmotnosti a nižším příjmem stravy. Velmi silný konsenzus je také pro příjem n-3 nenasycených mastných kyselin, které najdeme v rybách, rybím tuku nebo ve lněném oleji.

Co sacharidy, které někteří považují za „oblíbenou potravu rakoviny“?

Tahle tvrzení často vedou onkologicky nemocného ke snížení množství sacharidů v jídelníčku na minimum prostřednictvím různých forem nízkosacharidových až ketogenních diet. I přestože nejsou sacharidy ve výživě esenciální živinou, tedy nejsou nezbytné, protože tělo si je umí vytvořit, je nutné je ve výživě přijímat, aby se zabránilo katabolismu vlastních bílkovin. Podle EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) činí minimální přívod sacharidů nezbytný pro funkci mozku 130 g denně. Nádorové buňky obvykle rychle rostou a rychle se dělí, což vyžaduje velké množství energie v podobě glukózy, ale i dalších živin, jako jsou aminokyseliny a tuky. Není to tedy jen glukóza, po které touží. Zde ale došlo pravděpodobně ke vzniku mýtu, že jestliže cukr podporuje nádorové bujení, pak jeho vyřazení z jídelníčku pomůže zastavit progresi nádoru. Glukózu ovšem potřebují jak nádorové, tak i všechny zdravé buňky organismu a neexistuje způsob, jak zařídit, aby glukózu využívaly pouze zdravé buňky, a nádorové nikoli. Omezení sacharidů ve stravě způsobuje nedostatečný přívod vlákniny a dalších důležitých složek výživy.

Zdroje: Autorský text, Květy 14/24
https://www.nzip.cz/clanek/23-ceska-onkologicka-spolecnost-cls-jep
https://www.cnna.cz/ 
https://www.mou.cz/mgr-vera-andraskova/per1586 
Nutriční terapeutka Věra Andrášková