Na rakovinu slinivky umírá 95 procent nemocných. Je nejhorší
Existují druhy rakoviny, které se dají celkem dobře léčit a bohužel na opačném konci spektra jsou ty, co mají vysokou úmrtnost. Vždycky záleží na tom, jak brzy se podaří nádor zachytit.
Lékaři mývají smutnou zkušenost s tím, že lidé chodí do jejich ordinací pozdě. Většinou říkají, že se báli, že by se něco našlo. Ano se vskutku něco najde, ale už pozdě. A u rakoviny není nic důležitějšího než včasný záchyt, který znásobuje šance na přežití.
Rakovina slinivky patří mezi ty nejvíce nebezpečné
Mezi nejvíce nebezpečné druhy rakoviny patří rakovina plic – ta je zodpovědná za nejvíce úmrtí. Potom je to rakovina tlustého střeva konečníku a třetí nejnebezpečnější rakovinou je rakovin slinivky břišní.
Rakovina slinivky břišní je mezi nádorovými onemocněními třetí nejčastější příčinou úmrtí, ročně ji lékaři diagnostikují v ČR 2 400 osobám a téměř 2 200 pacientů na ni umírá. Počet případů navíc podle expertů setrvale roste a do roku 2050 předpokládají jejich zdvojnásobení.
Pokud se nezachytí včas, tak není umírá 95 procent lidí. A jedinou šancí, jak ji odhalit, je preventivní screening.
Zpočátku totiž člověk nemá žádné potíže a netuší, že se mu v tě šíří smrtící buňky. Rakovina slinivky břišní zpočátku nemá žádné symptomy, a lékaři ji tak v naprosté většině odhalí až v pokročilém stadiu. To se již projevuje hubnutím, nechutenstvím, bolestmi břicha a zad nebo žloutnutím kůže. „V této fázi již prognóza léčby pacienta není příznivá, průměrné přežití se pohybuje kolem 8 měsíců. Proto je naprosto klíčové nádory pankreatu odhalit v rané fázi, kdy je ještě možné jejich chirurgické odstranění a další onkologická léčba, čímž se šance na pětileté přežití zvedá na 12 %,“ říká prof. MUDr. Ondřej Urban, Ph.D., přednosta II. interní kliniky – gastroenterologické a geriatrické Fakultní nemocnice Olomouc.
Nový program pro včasné zachycení nemoci
Proto se lékaři rozhodli vytvořit program včasné péče. „Zaměřujeme se na pacienty, u kterých lze nemoc předvídat a riziko výskytu je u nich vysoké. Těch je asi 10 % a jsou to především lidé, u nichž se rakovina vyskytuje v rodině nebo jsou nositeli rizikové genetické mutace. V tuto chvíli již máme do programu vybraných více než 100 pacientů. Doufáme, že vyšetříme řádově stovky pacientů ročně,“ vysvětluje prof. Urban.
Na jaře se podle něj plánuje také spuštění registru těchto pacientů, díky němuž bude možné lépe vyhodnocovat data a sledovat úspěšnost programu. U výběru rizikových případů pak spoléhají na úzkou spolupráci s onkology, genetiky a chirurgy, ale také s praktickými lékaři, kteří pacienty odesílají na vyšetření do tzv. center vysoce specializované péče pro digestivní endoskopii. Těch je nyní v Česku devatenáct a v budoucnu by měl jejich počet vzrůst na třicet.
Nutná je tedy především spolupráce praktických lékařů, aby posílali své pacienty na screening v případě nespecifických potíží. To potvrzuje i pacient, jehož lékařka přihlédla k nespecifickým příznakům: „Své praktické lékařce jsem se svěřil, že mě bolí záda. Okamžitě si mě pozvala do ordinace a pak poslala na všechna vyšetření. To mi zachránilo život,“ svěřil se vyléčený František Světnický.
Příčina vzniku rakoviny slinivky nebyla doposud uspokojivě objasněna. Podle výzkumů se na ní mohou podílet kouření, genetické faktory, obezita, špatná životospráva a jiné nemoci (zánět slinivky, cirhóza jater či diabetes).
Zdroj: Redakce, statistika, statistika 2