Po mírné zimě přichází dřívější jaro, které s sebou kromě teplého počasí přináší i dřívější nástup pylové sezóny. Běžný mýtus, který mezi lidmi stále koluje, se pojí s typickými jarními alergiemi. Ty bývají doprovázené sennou rýmou, dýchacími potížemi či záněty spojivek, a řada lidí má za to, že jejich zdrojem jsou květy. Ve skutečnosti je však za většinu alergických reakcí odpovědný pyl. Od února do dubna potrápí alergiky zejména olše a líska, mezi květnem a červencem se přihlásí o slovo trávy a obiloviny a od července do září pak pelyněk nebo ambrozie. Obávané květy obecně produkují spíše těžší, lepkavý pyl, který není zdaleka tak snadno roznášen větrem.
Pylová alergie potrápí v jarních měsících až třetinu dospělé populace, u dětí je alergická reakce dokonce ještě častější. Někdy je ale obtížnější rozpoznat, jestli jde o příznaky alergie na pyl nebo nachlazení. Pylová alergie je příkladem takzvané inhalační alergie, protože pyly se do lidského těla dostávají skrze dýchací cesty.
Alergie versus nachlazení: příznaky
Jak tedy poznat rozdíl? V případě virových onemocnění bývá typická vyšší teplota, pálení očí, celková únava a bolesti kloubů i svalů a celková zchvácenost. Naopak alergické reakce se projevují převážně vodovou rýmou, přičemž zvýšená teplota, celková únava a zchvácenost v tomto případě nepatří mezi typické příznaky. Někdy ale může alergii na pyl provázet i bolest hlavy, oteklé oči, dušnost, poruchy spánku a celkový pocit nemoci. V souvislosti s pylovou alergií se mohou objevit například i další alergie nebo alergické astma.
Zejména pacienti trpící astmatem, kterých je konkrétně v České republice přibližně 500 000, čelí riziku závažnějšího průběhu virových onemocnění. V důsledku toho je pro tuto skupinu jedinců lepší podstoupit očkování proti chřipce a dalším virovým onemocněním, které mohou zhoršit průběh astmatu. Pokud objevíte první příznaky pylové alergie, je tedy nejdřív důležité zjistit, zda se skutečně jedná o alergii nebo o prosté nachlazení. Za tím účelem je nezbytné podstoupit alergologické vyšetření pomocí laboratorních a dalších testů.
Když se tělo záměrně vystaví alergenu
Jednou z možností léčby závažných alergických reakcí je například alergenová imunoterapie. známá také jako desenzibilizace. Je to léčebná metoda navržená ke zmírnění alergických reakcí na specifické alergeny. Její princip spočívá v postupném a kontrolovaném vystavování pacienta malým množstvím alergenu, která jsou postupně zvyšována. Cílem této terapie je dosáhnout tolerance organismu vůči alergenu, což v konečném důsledku vede k redukci nebo eliminaci alergických příznaků. Alergenová imunoterapie může být podávána v tabletách, v kapkách pod jazyk nebo injekcí.
Při alergii se běžně užívají antihistaminika a pomůže i sledování pylových kalendářů a omezení venkovní aktivity v období s vysokým výskytem alergenů. V boji proti alergickým reakcím ale zaujímá klíčovou roli přesná diagnostika a individuální přístup k léčbě, který může pacientům přinést úlevu nejen v jarních měsících.
Máte alergie? Dejte si do pořádku střeva
Jestli trpíte na sezónní alergie, není od věci zaměřit se také na detoxikaci střev. Přibližně 70 % imunitního systému totiž souvisí právě s činností střev a alergie je vlastně nepřiměřená reakce imunitního systému na vnější alergeny. „Pokud tedy chceme obnovit v těle rovnováhu, jsou očista a optimální stav střevní sliznice a jater naprosto zásadní,“ říká Peter Gartner, hlavní lékař rakouského Centra zdraví v Park Igls. Střeva si můžete šetrně očistit třeba pomocí gemmoterapeutiky. Jde o speciální metodu bylinné léčby, která využívá přípravky na bázi semen, pupenů a mladých výhonků rostlin. Pro čištění jater je vhodné gemmoterapeutikum z jalovce, ostropestřece a právenky latnaté. Gemmoterapeutikum z černého rybízu se pak dá použít u všech typů alergických reakcí, díky tonizaci funkce nadledvinek. Kalina zase působí drenážně na plíce. Zlepšuje astmatické dýchání, používá se u chronických alergií a ekzémů jako podpůrná terapie.
Zdroje:
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7017974/
