Zásluhu na tomto počinu, od něhož 4. listopadu uplyne 42 let, měl brněnský gynekolog profesor Ladislav Pilka, tehdy vedoucí Centra asistované reprodukce ve Fakultní porodnici Brno na Obilním trhu. „V 80. letech minulého století se díky reprodukční medicíně rodilo jen několik dětí za rok, nyní jsme na tisících. Toto číslo stále roste, přibližně o 10 % za rok,“ říká MUDr. Štelcl, Ph.D., člen Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP, který s profesorem Pilkou několik let pracoval. Zatímco zrození prvního českého dítěte ze zkumavky probíhalo kvůli nedostatku potřebného vybavení takřka na koleni, dnes je asistovaná reprodukce u nás na vysoké úrovni.

Zdroj: Youtube

Ročně se v Česku narodí 5 000 dětí „ze zkumavky“

Za 20 let to ale může být podle lékařů klidně dvakrát tolik. Data zdravotních pojišťoven ukazují každoroční růst nákladů i počtu pojištěnců, kteří umělé oplodnění podstupují. Největší česká zdravotní pojišťovna například v roce 2021 zaplatila přes 310 milionů korun za asistovanou reprodukci pro více než 7 400 pojištěnců. To je přibližně o 100 milionů korun a téměř 2 700 osob více než v roce 2016. „Metody odběru a oplodnění ženských vajíček se neustále zlepšují. Současná embrya mají výrazně lepší šanci na to, aby se uhnízdila v těle matky. Úspěšnost umělého oplodnění v této době se s počátkem IVF v České republice vůbec nedá srovnávat. Obrovsky také poskočily možnosti genetického testování, díky nimž můžeme eliminovat riziko genetické zátěže potomstva v rodinách s dědičnou nemocí. Navíc na dveře klepe umělá inteligence, která se sice reprodukční medicínu teprve ‚učí‘, ale v nedaleké budoucnosti bude umět lépe než člověk vybrat nejlepší spermii nebo určit, které embryo má největší šanci na uchycení v děloze,“ popisuje vedoucí lékař z kliniky ReproGenesis.

Co je nejčastější příčinou poruch plodnosti?

Aktuálně jde podle odborníků o stále se zvyšující věk matek, prvorodiček. Na rozdíl od minulosti, kdy ve statistikách vedla neprůchodnost vejcovodů následovaná mužským faktorem. Nejčastějším důvodem pozdních příchodů jsou podle reprodukčních specialistů partnerské vztahy. Čekání na „toho pravého“, vhodného otce dítěte, se protahuje za biologickou hranici, kdy může žena počít snadno a přirozeně. „Tolik propíraná kariéra nestojí v cestě za potomkem zdaleka tak jako čekání na ‚správného‘ partnera. Žena často stráví s mužem několik let, než nazná, že není vhodným otcem jejich potenciálního potomka. Nebo se partneři rozejdou z jiných důvodů. Než se znovu seznámí a zjistí, zda je nový vztah pro založení rodiny vhodný, může uplynout řada – bohužel plodných – let,“ vysvětluje MUDr. Štěpán Machač, Ph.D., předseda výboru Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP. Schopnost ženy přirozeně otěhotnět přitom výrazně klesá po 30. roce života.

40letá žena má jen 10% šanci otěhotnět

Do 30 let věku ženy se v průměru uchytí každé druhé embryo. Od 40. roku se pak šance na těhotenství výrazně snižuje, asi na 10 %, a od 45. roku je to pak jen 1 %. „Přestože medicína pokročila a řadě párů umíme pomoci, nestihnou mít tolik dětí, kolik by si přály. Umělé oplodnění tak populační křivku zásadním způsobem nezvrátí, jen ji zpomalí,“ říká MUDr. Pavel Otevřel, vedoucí lékař Reprofitu a vědecký sekretář výboru Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP. Žena může v Česku podstoupit umělé oplodnění nejpozději ve 49 letech, do 40 let hradí až čtyři cykly zdravotní pojišťovny.

Zdroje:

MUDr. Pavel Otevřel, vedoucí lékař Reprofitu a vědecký sekretář výboru Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP


MUDr. Štěpán Machač, Ph.D., předseda výboru Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP
MUDr. Štelcl, Ph.D., člen Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP a vedoucí lékař kliniky ReproGenesis