Podle statistik každý rok onemocní rakovinou plic 6000 tisíc lidí, z toho jich přes 5000 ročně zemře. Lékaři mají naději, že se díky novým postupům mohou tato čísla změnit.

Podle Martina Svatoně už nemusí být plicním karcinom takový strašák jako byl řadou let. Před samotnou operací nádoru, se nasazuje nový typ léčby.

 „Největší novinkou je chemoimunoterapie…chemoterapie, to jsou ty klasické kapačky a imunoterapie potom umí způsobit v nádoru odumření a když se operuje, tak operatér už ve třetině případů nenajde nádor, ale jen vazivo. Což je obrovský pokrok,“ vysvětluje Svatoň. S tím, že pacienti jsou lépe připraveni na operaci, a ještě se může operovat mini invazivně, což znamená menší bolesti a kratší dobu rekonvalescence.

Zdroj: Youtube

Největší mortalitu má rakovina slinivky. Jak je na tom ta rakovina plic?

O něco lépe. Nicméně je pravda, že bohužel, pokud pacient přijde s již metastázemi, tak vyhlídky úplně dobré nejsou. Byť my už dnes máme řadu nových možností, které mohou nádor stabilizovat a převést nemoc alespoň do chronického stádia.  Jako se někdo dlouhodobě léčí s cukrovkou, tak někteří naši pacienti se můžou léčit řadu let podobným způsobem s celkově dobrou kvalitou života, ale bohužel se to rozhodně netýká všech.

 Důležité je včasné zachycení. Existují statistiky, které by ukázaly, když pacient přijde včas a nemoc se rozpozná v prvním stádiu, jaké má šance na vyléčení oproti těm ve třetím nebo čtvrtém stádiu?

U včasného zachycení se uvádí pětileté přežití okolo 80 procent. Těch zbývajících 20 procent nemusí pak nutně umřít na nádor, jsou to většinou pacienti kuřáci, takže často umírají na infarkt nebo komplikace s průduškami.

A jak jsou na tom ta pozdější stádia?

Tam to klesá výrazně, přežívá někde okolo 15 procent.

V současné době se nabízejí nové možnosti léčby, o co se jedná?

Máme možnosti cílené léčby, to znamená, že je pacientovi „šitá na míru“ a k chemoterapii se nově přidává imunoterapie. Ta výrazně zvyšuje pravděpodobnost, že se pacientovi už nádor nevrátí. Existuje řada nových léků, ale stále je klíčové, aby se pacient dostal k lékaři včas.

Dnes existuje řada screeningových programů, přestože to mají lidé zdarma, tak minimálně polovina lidí preventivní vyšetření odmítá. Proč se to děje?

Může mít vliv to, aby se člověk mohl zapojit do programu, tak by měl alespoň přislíbit, že přestane kouřit. To se řadě lidem nechce. Aby to nebyl bianco šek, že bude kouřit dál, neříkám ale že musí přestat, ale měli vstoupit do programu odvykání kouření a projevit tak nějakou snahu.

A co strach, hraje nějakou roli, kdy si lidé řeknou „nepůjdu k lékaři, ještě mi tam něco najde.“

Pravdou je, že část našich kuřáků je takových specifických a nechodí k lékařům rádi ani často. Může to hrát roli, oproti takovému sreeningu rakoviny prsu, tam budou ženy odpovědnější než naši kuřáci.

Muži umírají na rakovinu plic než ženy?

Ano, je mezi nimi více kuřáků. I když ženy je už dotahují. A i když to není dramatické číslo, tak muži mají trochu horší prognózy než ženy nemocné rakovinou plic a trpí jinými druhy nádorů.

Kouření je nejspíš hlavní faktor u rakoviny plic.

Je to tak, sice se objevují případy, kdy onemocní rakovinou plic i nekuřák, ale nepochybně, pokud člověk kouří více jak 20 let nebo deset let více jak 20 cigaret denně, to riziko strmě stoupá, a právě ti by se měli účastnit preventivních programů.

Program včasného záchytu karcinomu plic je určený pro všechny ve věku 55-74 let, kteří jsou kuřáci nebo dříve kouřili. Prognóza úplného vyléčení je vysoká, pokud je rakovina plic zachycena včas. Nemoc nemá v raných stádiích žádné příznaky a může ji odhalit jen screening. Do programu jsou zapojení praktičtí lékaři, které by měli pacientům poskytnout veškeré potřebné informace.

Zdroj: redakce