Je všeobecně známo, že s přibývajícím věkem se naše tělo přirozeně zpomaluje, jak procesy v něm, tak náš pohyb samotný. Vysvětlením bývá pomalejší metabolismus, úbytek svalové hmoty a snižování aktivity v procesu stárnutí.
Nově vědci přišli na to, že se starší lidé pohybují pomaleji částečně proto, že je to stojí více energie než mladé.
„Proč se pohybujeme tak, jak se pohybujeme, od pohybů očí po natahování, chůzi a mluvení, je oknem do stárnutí a Parkinsonovy choroby,“ řekl Ahmed, profesor na katedře strojního inženýrství Paula M. Radyho. „Snažíme se porozumět nervovému základu tohoto jevu.“
V rámci studie skupina požádala subjekty ve věku 18 až 35 let a 66 až 87 let, aby splnily klamně jednoduchý úkol: dosáhnout na cíl na obrazovce, což trochu připomíná hraní videohry na Nintendu Wii. Analýzou vzorců těchto dotyků vědci zjistili, že starší dospělí zřejmě za určitých okolností modifikují své pohyby, aby šetřili své omezenější zásoby energie.
„Všichni, ať už mladí nebo staří, jsme ze své podstaty vedeni snahou získat co největší odměnu z prostředí a zároveň minimalizovat množství úsilí, které k tomu potřebujeme,“ uvedl Erik Summerside, spoluautor nové studie.
S věkem se učíme šetřit energií
Podle jedné hypotézy mohou svaly starších dospělých pracovat méně efektivně, což znamená, že při plnění stejných úkolů jako mladší dospělí - jako je běh maratonu nebo vstávání, aby si vzali z lednice limonádu - spálí více kalorií.
Ve studii vědci požádali více než 80 lidí, aby se posadili a uchopili rukojeť robotické ruky, která následně ovládala kurzor na obrazovce počítače. Účastníci se natáhli dopředu a pohybovali kurzorem směrem k cíli. Pokud se jim to podařilo, dostali odměnu – ne velkou, ale přesto dostatečnou, aby jejich mozky měly radost.
Stárnutí může také změnit obvody odměňování v lidském mozku. Ahmed vysvětlil, že s přibývajícím věkem produkuje tělo méně dopaminu, chemické látky v mozku, která je zodpovědná za pocit uspokojení po dobře vykonané práci. Pokud tuto odměnu nepociťujete tak silně, může být méně pravděpodobné, že se pro ni pohnete. U lidí s Parkinsonovou chorobou dochází k ještě výraznějšímu poklesu produkce dopaminu.
Zdá se, že mozek je schopen detekovat velmi malé změny v tom, kolik energie tělo spotřebovává, a podle toho upravuje naše pohyby. Starší lidé byli v experimentu sice pomalejší, zároveň se ale uměli pohybovat chytřeji a efektivněji, aby dosáhli svého cíle.
Zdroj: Studie, Medicalnewstoday, Colorado.edu
