Proč kolena bolí
Kolenní kloub je vůbec tím nejsložitějším v lidském těle. Patří k mimořádně namáhaným strukturám a je využíván při jakémkoli pohybu. Bolest kolena je tak nikterak výjimečným stavem, a nevyhýbá se dokonce ani mladším věkovým kategoriím.
Obecně představuje bolest faktor, který bychom ignorovat neměli. Jedná se o signál těla, který souvisí s možným nebo aktuálním poškozením tkáně. Bolest má tedy za úkol nás varovat. A platí to i v případě bolestí kolen při cvičení.
V těchto případech může pramenit hlavně z příliš vysoké zátěže kolene nebo z přetížení ze zátěže jednostranné. To bývá způsobeno hlavně špatnou technikou provádění cviků. Při dřepu tak typicky dochází k neoptimálnímu rozložení váhy na chodidle a tím způsobené valgozitě kotníku, vtočení kolen a kyčlí do vnitřní rotace. Při přetížení se doporučuje především klidový režim.
Samostatnou kapitolu představuje při přetěžování kolenních, ale i kyčelních kloubů nadváha a obezita. Udržování zdravé hmotnosti je jednoznačnou prevencí proti rozvoji nejrůznějších bolestí. Ženám s nadváhou přitom hrozí až 4x vyšší riziko rozvoje artrózy, u mužů se riziko zvyšuje dokonce 5x.
Jaká onemocnění hrozí našim kolenům
Další možnost představuje poškození kloubních struktur nebo různá onemocnění. Typickým příkladem posledního zmíněného stavu je onemocnění chrupavky pod čéškou, známé jako chondropatie nebo chondromalacie čéšky. Ohybem dochází ke stlačení chrupavky, což je vnímáno coby bolestivý podnět. Nemocný nejčastěji pociťuje bolest při chůzi ze schodů nebo při jakémkoli výpadu vpřed.
Podobně mnoho lidí trpí tzv. skokanským kolenem. Odborně se tento stav označuje jako patelární tendinopatie. Dochází při něm k přetížení šlachy čtyřhlavého svalu stehenního (kvadricepsu). Projevuje se bolestí pod čéškou, v prvotní fázi také otokem a zarudnutím.
Naše kolena však mohou trápit i další četná onemocnění, jako je osteoartritida, poranění vazů a menisků, patelofemorální syndrom, ale také Osgood-Schaterova nemoc, syndrom iliotibiálního traktu a Bakerova cysta.
V těchto případech už by měl pacienta vyšetřit lékař, který dokáže jednak určit správnou diagnózu a také navrhne adekvátní možnosti léčby, případně doporučí vhodný sport, který můžete provozovat. Jak poznáte, jestli jsou vaše kolena jen přetížená anebo jde o něco vážnějšího? Obecně se doporučuje jít k lékaři tehdy, pokud bolesti nejsou úrazového charakteru, přetrvávají déle než dva týdny a doprovází je otok.
Jak se řeší bolest kolene
Znamená to tedy, že pokud jsme v naprostém pořádku, pohyb nás nebolí? Do jisté míry ano. Nicméně zůstat zcela pasivní nemůžeme ani tehdy, když už bolesti máme. Absence pohybu vede ke ztuhnutí a v konečném důsledku i ke zhoršené pohyblivosti kolenního kloubu. Fyzická aktivita nám navíc pomáhá udržet zdravou tělesnou hmotnost. A ta je pro udržení kolen bez bolesti, jak už bylo řečeno, zcela stěžejní.
Jednou z klíčových metod, které pomohou při bolestech, je tak i rehabilitace pod vedením zkušeného fyzioterapeuta. Ta napomůže k žádoucímu posílení, protažení a zpevnění kolenních kloubů. Pomoci od bolestí mohou i masáže a tejpování.
V případě onemocnění a úrazů lze navrhnout také artroskopii, což je endoskopická diagnostická a současně terapeutická metoda, která umožňuje ošetřování nitrokloubních struktur kolenního kloubu, tedy například odstranění poraněné části menisku, jeho sešití nebo také odstranění volných zbytků vazů při poškození zkřížených vazů.
V krajním případě je pak nutné nahradit poškozený kloub implantátem a provést tzv. totální endoprotézu kolene. Během operace se může nahradit celý kloub nebo jeho část. Cílem výkonu je obnovit anatomickou osu dolní končetiny, zajistit stabilitu kloubu, zlepšit funkci končetiny, ale především odstranit bolest. Operace se považuje za poměrně efektivní řešení problému.
Jak je to se zátěží při dřepu
Dřepování s činkou připadá laické veřejnosti jako poměrně riziková aktivita z hlediska zdraví kolen. Proti jsou i někteří trenéři, fyzioterapeuté, lékaři nebo učitelé tělocviku. Dřep se zátěží však rizikový být nemusí.
Dřep jako takový lze totiž považovat za přirozený pohyb. A na zátěž je možné, zjednodušeně řečeno, kolena adaptovat. Což nám může být spíše ku prospěchu. Nejen naše kolena, ale i jiné tkáně se musejí neustále vyrovnávat s různými formami mechanického stresu, a jsou tak na takový stav poměrně dobře připraveny.
Dobře zvládnutý dřep představuje základní vzorec pro jiné pohyby. Dřepování tak může být součástí i zmíněné rehabilitace, která napomůže v plné míře obnovit původní funkci kolena. Hluboký dřep u vzpěračů vede podle soudobých poznatků k posílení vazů, které pak budou schopny snášet větší zátěž a stanou se tím odolnější i vůči poranění.
Zdroje:
https://www.wikiskripta.eu/w/Biomechanika_kolenn%C3%ADho_kloubu
https://www.pilulka.cz/bolest-kolene-priciny-rizika-a-lecba
https://www.wikiskripta.eu/w/Biomechanika_kolenn%C3%ADho_kloubu
https://www.bupa.co.uk/health-information/knee-pain/patellar-tendinopathy
Sledujte nás v Google Zprávách