Krevní skupiny a jejich rozšíření u nás
Všichni víme, že existují různé krevní skupiny. Mezi ty základní patří tyto čtyři – A, B, AB a 0. Víte jaké je u nás zastoupení jednotlivých typů? Největší počet obyvatel má krevní skupinu A. Ta se vyskytuje u 42 % naší populace. Těsně v závěsu je krevní skupina 0, kterou nalezneme u 39 % obyvatel, na třetí místo zaujímá skupina B, kterou má 15 % obyvatel a nejmenší zastoupení má krevní skupina AB. Tu mají pouhá 4 % populace.
K jakým chorobám inklinují jednotlivé krevní skupiny?
Každá krevní skupina má sklony k některým onemocněním. Tady jsou některé příklady:
Onemocnění srdce – co se týká ischemické choroby srdeční, tak skupina 0 by mohla být celkem v klidu, neboť má k této chorobě menší sklony. Odborníci však přesně nedokáží říci, proč tomu tak je. Ostatní krevní skupiny by si měly dát pozor na hladinu cholesterolu nebo vetší množství bílkovin. Lidé s krevní skupinou 0 mají také nižší riziko výskytu infarktu nebo krevních sraženin.
Rakovina žaludku – tady si musejí dát pozor především krevní skupiny A, AB a B. Ty jsou touto zákeřnou nemocí ohrožené ve větší míře. Důvodem je častější výskyt infekce H. pylori. Jedná se o druh bakterie nacházející se v žaludku. Tato bakterie může být příčinou zánětů nebo vředů.
Potíže s pamětí – ty se častěji vyskytují u lidí s krevní skupinou AB.
Stres – pokud jsme ve stresu, dochází v našem těle ke zvýšení hladiny stresového hormonu kortizolu. Větší množství tohoto hormonu se častěji vyskytuje u lidí s krevní skupinou A. Mohou se tedy hůře vypořádávat se vzniklými stresovými situacemi.
Peptické vředy – objevují se nejčastěji v žaludeční sliznici nebo v horní části střev. Častěji se s nimi setkáme u krevní skupiny 0.
Diabetes 2. typu – objevuje se častěji u osob, které mají krevní skupiny A nebo B. Odborníci zkoumají důvody.
Zdroje: