1. Mozek jede jen na 10 procent
Žádný vědecký objev moderní psychologie nedává za pravdu rozšířenému mýtu, podle kterého „průměrný člověk využívá jenom 10% kapacity svého mozku.“ Jak je ale možné, že je tak rozšířený?
Za nejpravděpodobnější kořeny tohoto omylu je považován výrok jednoho z prvních psychologů - Williama Jamese, který se ve svém díle Energie lidí vyjádřil, že lidé za život rozvinou jenom 10% jejich skrytých mentálních schopností. Odkazoval tím na vágní, blíže nespecifikovaný pojem mentální energie. To byly ale neurovědy 30let a dnes už víme, že každá buňka v mozku plní spolu s ostatními určitou funkci.
„Kdybychom 90% mozku nepotřebovali, jakékoliv jeho poškození by se obešlo bez tak závažných následků,“ uvádí psycholožka Katarína Durkáčová. Kdybychom 90 % našeho mozku nepoužívali, evoluce by nedopustila, abychom museli kyslíkem a živinami „krmit“ zbytečný desetinásobek toho, co nám stačí.
2. Levá hemisféra je logická, pravá kreativní
Slyšeli jste někdy někoho, kdo o sobě říká, že je buď levák, nebo pravák? Tato myšlenka vychází z rozšířené představy, že lidé jsou ovládaní buď pravou, nebo levou mozkovou hemisférou. Podle této představy jsou lidé s „pravou mozkovou polovinou“ považováni za kreativnější a expresivnější, zatímco lidé s „levou mozkovou polovinou“ jsou považováni za analytičtější a logičtější.
Odborníci sice uznávají, že existuje lateralizace mozkových funkcí (to znamená, že určité typy úkolů a myšlení bývají více spojeny s určitou oblastí mozku), ale nikdo není plně pravomozkový nebo levomozkový.
Ve skutečnosti máme tendenci plnit úkoly lépe, když zapojíme celý mozek, a to i v případě věcí, které jsou obvykle spojovány s určitou oblastí mozku.
3. Mozek žen a mužů se liší
Ve společnosti, ale i mezi vědci dlouho převažovala představa, že muži a ženy mají od narození odlišnou stavbu mozku, ta se pak odráží v tom, k jakým aktivitám se ve společnosti „hodí“. Ženy bývají popisovány tak, že jsou sice méně inteligentní, ale mají rozvinutější emotivní stránku, empatii a intuici, nad to zvládají větší počet aktivit najednou. Muži jsou naopak více soutěživí, disponují lepšími teoretickými a systematickými schopnostmi či střízlivým úsudkem.
Takovými představami se pak ospravedlňují společenské rozdíly. Třeba to, že ve vědních oborech, politice nebo vysokých funkcích v soukromé sféře dominují muži. Ženy jsou naopak uzpůsobeny k tomu, aby se spíše staraly o děti, chod domácnosti a jiné úkony přenechaly opačnému pohlaví. Společnost pak ve svém uspořádání zrcadlí tento přirozený řád.
V mozku mužů a žen existují rozdíly a odlišná fyziologie může mít za následek rozdíly ve fungování jejich mozků. Žádný výzkum však neprokázal rozdíly mezi pohlavími v tom, jak se sítě neuronů propojují při učení se novým dovednostem. I kdyby se nakonec nějaké rozdíly mezi pohlavími objevily, budou pravděpodobně malé a budou vycházet z průměrů - jinými slovy, nebudou nutně relevantní pro konkrétního jedince. Aktivita, struktura či rozvinutost jednotlivých částí mozku je dle studie u obou pohlaví poměrově stejná.
4. Vzpomínky jsou přesné
Všichni máme vzpomínky, které jsou živé a přesné jako momentka, obvykle na nějakou šokující, dramatickou událost – výbuch raketoplánu Challenger, útoky z 11. září 2001. Lidé si přesně pamatují, kde byli, co dělali, s kým byli, co viděli nebo slyšeli. Několik chytrých experimentů však testovalo paměť lidí bezprostředně po tragédii a znovu o několik měsíců či let později. Testované osoby si byly obvykle jisté, že jejich vzpomínky jsou přesné. Ty se ale časem rozpadají. Lidé zapomínají důležité detaily a přidávají nesprávné, aniž by si uvědomovali, že v mysli obnovují zmatenou scénu, místo aby vyvolali dokonalou fotografickou reprodukci.
5. Po 40 to s námi jde z kopce
Je pravda, že některé kognitivní schopnosti se s přibývajícím věkem zhoršují. Děti se lépe učí nové jazyky než dospělí - a nikdy nehrajte hru na soustředění proti desetiletému dítěti, pokud nejste připraveni na to, že vás poníží. Mladí dospělí dokáží rychleji než starší posoudit, zda jsou dva předměty stejné, nebo rozdílné; snáze si zapamatují seznam náhodných slov a rychleji počítají pozpátku po sedmi.
S věkem se však zlepšuje spousta duševních schopností. Například slovní zásoba - starší lidé znají více slov a rozumí jemným jazykovým rozdílům. Když jim někdo předloží životopis cizího člověka, lépe odhadnou jeho charakter. Dosahují lepších výsledků v testech sociální moudrosti, například jak urovnat konflikt. A lidé se postupem času stále lépe vyrovnávají s vlastními emocemi a nacházejí smysl svého života. A vědci přišli na to, že nám dokonce mohou přibývat nové mozkové spoje i v pozdějším věku, pokud se budeme dostatečně hýbat.
