Aktivita klíšťat dosahuje vrcholu. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu bude tento víkend mimořádně rizikový a ve velké části krajů se očekává stupeň číslo pět. Tedy nejvyšší riziko. Doporučuje se vyhýbat listnatým a smíšeným lesům, používat repelent a večer se vždy zkontrolovat.
Index aktivity klíšťat ukazuje na podíl klíšťat na daném místě, která jsou připravena k napadení hostitele. Při vyšší aktivitě klíšťat je větší riziko, že nás klíšťata nakazí některou nemocí, které přenáší.
„Sezóna“ klíšťat je závislá na počasí a mívá dva vrcholy. Jeden je obvykle v období května-června a druhý na podzim a trvá do příchodu prvních mrazů. Čím je větší vlhko a teplo, tím je klíšťat více. Naopak nemá rádo rádo extrémy, takže jeho aktivitu snižují nízké i velmi vysoké teploty, extrémní sucho, nebo naopak velké vlhko.
Nejvíce nakažených klíšťat je v parcích
Typickým biotopem klíštěte jsou listnaté a smíšené lesy a porosty křovin s bylinným patrem, kde se udržuje optimální vlhkost po celý den. Klíštěti se také daří na okrajích vodních toků a ploch, v parcích, zahradách a na neudržovaných pastvinách. Obecně se klíště vyskytuje všude, kde je tráva vyšší než 20 cm.
Vědci z Akademie věd překvapivě zjistili, že je více infikovaných klíšťat v městských parcích, než těch ve volné přírodě. V řadě parků pak bylo borrelií infikováno i více než 30 % klíšťat.
„Celkově jsme v prvních osmi měsících projektu nashromáždili přes tři tisíce klíšťat z městských a příměstských parků a lesoparků. Otestovali jsme je na přítomnost pěti druhů bakterií, které mohou způsobovat onemocnění člověka. Téměř polovina klíšťat, přesně 44 procent, bylo infikováno alespoň jednou z bakterií,“ říká vedoucí projektu Václav Hönig z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR (BC AV ČR). Bakterie způsobující lymeskou borreliózu vědci nacházeli nejčastěji, a to u 26 procent klíšťat.
Výrazně méně klíšťat pak najdeme v jehličnatých lesích, především jsou-li bez podrostu, a v kamenitém prostředí s minimem porostu. Díky specifickým nárokům na vlhkost prostředí klíšťatům nesvědčí osluněná a výrazně suchá a holá místa.
Bohužel dnes už před klíštětem neunikneme ani do hor. Díky zvýšeným teplotním průměrům v posledních desetiletích se výskyt klíštěte obecného posouvá do vyšších nadmořských výšek, a proto se s ním můžeme setkat i v horských oblastech až na samé horní hranici lesa.
Ochrání nás vitamín B před klíšťaty a komáry?
Mnoho lidí věří tomu, že užívání doplňků stravy s vitamínem B1 (thiamin) má odpuzující vliv na bodavý hmyz a klíšťata. Dokonce i někteří lékaři jeho užívání za tímto účelem doporučují. Realita je ovšem jiná.
V článku publikovaném Cambridge University zpracovali výsledky 104 výzkumných studií, kazuistik a přehledových článků, a závěry tohoto přehledu jsou takové, že thiamin (vitamín B1) neodpuzuje členovce v žádné možné dávce ani způsobu podání.
Entomologové a odborníci na prevenci nemocí přenášených členovci se již desítky let shodují na tom, že propagace užívání doplňků s vitamínem B1 jako zaručené ochrany může vést k vyššímu riziku onemocnění, pokud se lidé nechrání i jiným způsobem.
Domnělý osobní pocit, že příjem thiaminu snižuje riziko napadení pravděpodobně souvisí s faktem, že některé osoby klíšťatům a hmyzu prostě "nevoní".
Co z toho vyplývá?
- Nejlepší způsob ochrany je kombinace různých repelentů a doplňků.
- Na oděv, batoh, spacák, vnější strany kočárku repelent účinnou látkou DEET.
- Na tělo - repelenty s přírodními rostlinnými výtažky nebo repelenty s DEET, repelentní náramky.
- Do sebe - pokud mám pocit, že mi to pomáhá, tak klidně vitamín B, tělu to neuškodí
- Vždy důkladná prohlídka těla a okamžité odstranění přisátého klíštěte.
Sledujte nás v Google Zprávách