Že si člověk může "vypít hlavu“ jen když je těžkým alkoholikem? Omyl, i uměřené pití alkoholu způsobuje změny na našem mozku a nejsou zanedbatelné. Přesto je alkohol stále považovaný za něco, co je nejen společensky přijatelné, ale často i vyžadované. Snad každý z nás zažil situaci, kdy ho okolí přemlouvalo. „Dej si, přeci tu nebudeš na sodovce, nebuď takový suchar.“ A v reklamách se na nás usmívají sotva osmnáctileté modelky s Aperolem v ruce a mužům se snaží nalhat, že když si nedají panáka něčeho ostřejšího, tak nebudou "opravdoví muži.“
Ať už si v duchu střádáte jakékoliv argumenty, že pár skleniček piva nebo vína ještě nikoho nezabilo, faktem je, že alkohol je silný toxin a přes to nejede vlak. A skuteční odborníci rozhodně nesouhlasí s tím, že by i malé množství alkoholu našemu zdraví nijak prospívalo. Naopak každý doušek alkoholu, který polkneme, odnáší náš mozek.
Jak alkohol působí na mozek
Alkohol se odbourává nejen v játrech, ale i v mozku. Jakákoliv dávka alkoholu je pro mozek nebezpečná, i „mírné“ pití má negativní vliv na téměř všechny jeho části.
Naše mozkové buňky, neurony, spolu musí nějak komunikovat, a právě tuhle možnost komunikace alkohol devastuje. Sice často říkáme po nějaké „povedené“ pijatice, že nám odumřelo „asi fakt hodně mozkových buněk.“ Ale to není zcela přesné. Vlivem alkoholu dochází k poruše přenosu signálu a komunikace mezi neurony. Přesnější je tedy tvrzení, že alkohol nám narušuje funkci mozkových buněk, k jejich zabití bychom nejspíš museli pod vlivem alkoholu upadnout do kómatu, vysvětluje neurokouč a vědec Aleš Stuchlík
„Věděli jsme sice, že dlouhodobé pití alkoholu je špatné pro lidský mozek, ale netušili jsme, že se to týká i pití malých dávek,“ uvedla odbornice Anya Topiwalová, která se na nejnovější studii podílela. Výsledky výzkumu byly zveřejněny v odborném časopise British Medical Journal.
Neurony vystavené alkoholu spolu hůře komunikují, a u chronických pijáků dochází k poškození bíle hmoty (nervových vláken, tedy výběžků nervových buněk, pomocí kterých tyto buňky komunikují), což je patrně jedním z důvodů jejich zhoršeného fungování mozku.
Alkohol však významně zhoršuje signalizaci téměř všech mozkových buněk (od těch řídících pohybovou koordinaci, přes řeč, myšlení až po rychlé reflexní reakce).
Mýtus střídmosti
Média často citují statistiky, které „dokazují“, že lidé, kteří pijí střídmě, žijí déle a mají zdravější srdce než ti, kteří abstinují, ale tyto výsledky lze snadno interpretovat jinak.
Spíše než že by alkohol (o němž je známo, že je toxinem) přinášel nějaké zázračné zdravotní výhody, je spíše pravděpodobné, že lidé, kteří se rozhodnou pít střídmě, jsou spíše uvolnění, společenští lidé se zdravým a vyváženým životním stylem – díky tomu mohou žít déle.
Naučit se najít rovnováhu, relaxovat a zvládat stres je pro ochranu zdraví účinnější než střídmé pití. Rozvíjení vnitřních zdrojů a síly je vždy lepší než spoléhání se na láhev, abyste se zbavili stresu nebo se uvolnili
Sledujte nás v Google Zprávách