Pojďme se na ně podívat trochu detailněji. Na otázku, která z nich je zdravější, sice existuje jednoznačná odpověď, ale podobně jako všechno v rámci zdravé výživy i tady se najdou jistá úskalí.

Na poli zdraví, v kategorii výživový profil, vítězí rýže hnědá

Rozdíly ve výživovém profilu jsou mezi oběma druhy rýže poměrně výrazné. Koneckonců bílá rýže byla podrobena poměrně rozsáhlému procesu zpracování, připravena o vnější slupku i klíček. Díky tomu ztrácí hodně vlákniny, vitaminů i minerálů. Ty jsou v rýži hnědé zachovány, tudíž je cenným zdrojem vitaminů B a její slupka nabízí široké spektrum antioxidantů, které v těle neutralizují škodlivé účinky volných radikálů. Z minerálů postrádá bílá rýže oproti hnědé zejména hořčík.

Rozdíly v glykemickém indexu

Glykemický index je dalším faktorem, který byste při poměřování sil mezi bílou a hnědou rýží měli mít na paměti. GI vyjadřuje rychlost, jakou dokáže daný druh sacharidů navýšit hladinu cukru v krvi. Bílá rýže má vyšší glykemický index než hnědá. To znamená, že hladinu cukru v krvi zvýší rychleji. A tady už jsme v situaci, kdy je třeba zohlednit řadu dalších podmínek, abyste mohli rozhodnout, zda je pro vás vhodnější konzumace potraviny s vyšším, či nižším glykemickým indexem. Sportovci po vyčerpávajícím tréninku raději volí rýži bílou, protože jejich organismus potřebuje dodat sacharidy rychle, aby mohl obnovit zásoby vyčerpaného glykogenu. V jinou denní dobu ale pro ně bude lepší volbou rýže hnědá, protože ocení její lepší výživový profil.

Zdroj: Youtube

Koho zajímají konkrétní údaje o glykemickém indexu, měl by vědět, že zatímco bílá rýže má GI 89, rýže hnědá se pohybuje kolem 50. Máme pro vás ale jednoduchý trik, jak snížit GI bílé rýže.  Stačí ji po uvaření vychladit. Tím vznikne rezistentní škrob, který trávicím traktem prochází beze změny a funguje podobně jako vláknina. Když tedy uvařenou bílou rýži uskladníte v lednici a před konzumací ji jen ohřejete, můžete se těšit na GI 53.

Rozdíly při přípravě

Hnědou rýži budete muset vařit déle, odměnou vám bude typická lehce oříšková chuť a pevnější konzistence. Bílá rýže je hotová dřív, chuťově bývá označována za neutrální a má jemnější konzistenci. Pokud pravidelně navštěvujete restaurace, jejichž doménou je zahraniční kuchyně, jistě jste si všimli, že ty čínské nabízejí téměř výhradně rýži bílou. Ta je koneckonců u čínských pokrmů jednoznačně preferovaná. Důvod je jasný, většině strávníků bílá rýže víc chutná a bývala i symbolem určitého společenského statutu vzhledem k vyšší ceně.

Když přijde řeč na arzén

V souvislosti s konzumací rýže se často zmiňuje riziko obsahu jedovaného arzénu. Rýže se totiž pěstuje v těch částech světa, kde je půda často kontaminována právě arzénem. A ten se v rýži akumuluje víc než v jiných zemědělských plodinách. Pro konzumenta pak zvýšený příjem arzénu znamená narůstající riziko rozvoje srdečních onemocnění, diabetu či některých druhů rakoviny. Narušena může být i samotná funkce mozku. Některé druhy rýže (například jasmínová nebo basmati) obsahují méně arzénu než druhy jiné. A obecně platí, že se arzén ukládá zejména ve slupce a klíčku, takže bílá rýže ho obsahuje nepoměrně méně.

Vyzbrojeni dostatečnými informacemi budete nyní jistě schopni rozhodnout, jaký druh rýže se objeví na vašem talíři.

Zdroje:

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/29789516/

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/26693746/

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC10375490/