Naše tělo je evolucí stvořeno k pohybu. Pokud jste zdravý člověk v mladším nebo středním věku, nejspíš trávíte v posteli okolo osmi hodin denně. To je čas, který naše tělo pro odpočinek a regeneraci. V momentě, kdy onemocníme nebo máme úraz, může setrvávání na lůžku vypadat jako něco, co potřebujeme. Do jisté míry je to pravda, pokud ale zůstane člověk zůstane ležet příliš dlouho, zkracuje si život a imobilizace může doslova zabíjet.
Možná jste znali někoho v okolí nebo jste měli v rodině staršího příbuzného, který upadl a zlomil si nohu v krčku. Přišla nemocnice, dlouhodobé ležení, komplikace včetně zápalu plic a do roka byl ten člověk pryč. Jak ukazuje výzkum, zlomeninu krčku nepřežije přes 30 procent starších pacientů.
A nemusí se jednat jenom o úraz, řada seniorů začne polehávat a pospávat v průběhu dne a tráví v posteli čím dál tím víc času. Začnou se zadýchávat, horší se jim kognitivní schopnosti a zdravotní problémy se skokově zhoršují.
Důsledky dlouhodobého ležení objasňuje přelomová studie.
Za tři týdny ležení zestárnete o 40 let
"Odpočinek na lůžku" může znít jako šetrný, léčebný proces, ale je to ošidné. Naše tělo je stvořeno k pohybu a i po několika dnech nehybnosti se rychle začnou projevovat četné problémy. Souhrnně se tyto negativní účinky označují jako "dekondice" organismu a mohou mít vážný dopad na zdraví.
Podle studie se v roce 1966 pět mladých mužů přihlásilo do výzkumné studie na univerzitě v Texasu. Úkol byl jednoduchý, museli zůstat tři týdny v posteli. V ten moment vaše srdce, kosti a svaly pracují mnohem méně proti gravitaci, než když stojíte nebo chodíte. Původně se celý experiment dělal pro to, aby NASA zjistila, jak bude na astronauty působit stav beztíže ve vesmíre a výsledky byly šokující.
Tělesná zdatnost mužů klesla o 26 procent, zvýšila klidová srdeční frekvence a parametry kardiovaskulární kondice se zhoršily jako po 40 letech stárnutí. Ano, za tři týdny měli kardiovaskulární systém starců. Tato přelomová studie změnila pohled lékařů na pacienty se srdečním onemocněním. Do té doby byl v podstatě jedinou léčbou po infarktu myokardu klid na lůžku, nyní se přiklánějí k variantě šetrného pohybu.
Co se s naším tělem děje, když dlouho ležíme ?
Účinky na svaly a kosti
Svalový a kosterní systém funguje nejlépe, když je tělo udržováno ve vzpřímené poloze proti gravitaci. K tomuto účelu jsou zvláště důležité svaly krku, břicha, dolní části zad, hýždí, stehen a lýtek, jejichž poškození způsobené odpočinkem na lůžku se projevuje nejvážněji.
Pokud svaly nepoužíváte, začnou rychle slábnout a atrofovat (odumírat). Síla může klesnout až o 30 % již po týdnu úplného klidu na lůžku a její opětovné získání trvá zpravidla mnohem déle, než trvala její ztráta.
Snížená svalová síla spolu s dalšími strukturálními změnami nervů a svalů ovlivňuje koordinaci a rovnováhu a zvyšuje riziko pádů.
Odpočinek na lůžku také způsobuje, že kosti ztrácejí hustotu, protože neplní svou běžnou nosnou funkci. Nejvíce jsou postiženy kosti nohou. Tenčí kosti zvyšují riziko zlomenin, a to i při menších pádech.
Vliv na srdce a krev
Stejně jako svalový systém i kardiovaskulární systém funguje nejlépe, když je tělo ve vzpřímené poloze a pracuje proti gravitaci. Již po několika dnech klidu na lůžku se v nohách začne hromadit krev. Při vstávání to může vést k závratím a pádům.
Nehybnost také způsobuje, že srdce bije rychleji a objem přečerpané krve je nižší. Objem krve obecně v těle je nižší a dochází k menšímu příjmu kyslíku organismem. To má za následek horší aerobní zdatnost a snadněji se dostavuje únava.
Krev je také hustší a lepivější, což zvyšuje riziko vzniku krevní sraženiny, zejména v nohách (hluboká žilní trombóza) a plicích (plicní embolie).
Účinky na plíce a krev
Klid na lůžku zvyšuje riziko zápalu plic a atelektázy (kolapsu plicní tkáně).
V plicích má tendenci se hromadit tekutina, protože svaly nepracují na odstraňování přebytečné tekutiny z těla. Plíce se vleže hůře rozpínají, takže se krev hromadí v oblasti hrudníku, což vede ke zmenšení objemu plic. Kašel není tak účinný kvůli oslabení břišních a hrudních svalů, což způsobuje hromadění hlenu v plicích.
Dýchání je také mělčí, což vede k horší výměně kyslíku a oxidu uhličitého v plicích.
Účinky na kůži
Proleženiny neboli proleženiny jsou druhem kožních vředů a jsou častým důsledkem dodatečného tlaku vyvíjeného na části těla spočívající na povrchu lůžka: prokrvení kůže pokrývající tyto části se stává nedostatečným.
Účinky na trávení a vylučování
Častá je zácpa, která je způsobena několika faktory, jako je snížená pohyblivost, snížený příjem tekutin, snížená peristaltika (pohyb trávicího traktu) a neúplné vyprazdňování střev.
U pacientů upoutaných na lůžko je často potlačena chuť k jídlu, a pokud není stravě věnována náležitá pozornost, může dojít k podvýživě a dehydrataci.
Dlouhodobý klid na lůžku také snižuje účinnost močení. Močový měchýř se hůře vyprazdňuje a má tendenci zadržovat tekutinu, což může vést k infekci. Dochází také k většímu vylučování vápníku močí, což zvyšuje riziko vzniku močových a ledvinových kamenů.
Inkontinence způsobená odpočinkem na lůžku je také častá: k tomuto problému může přispívat dezorientace, zmatenost a snížená pohyblivost.
Zdroj: Výzkum, Studie, Nursingtimes
