Britská společnost Moneybarn zjistila, že nejnebezpečnější skladbou, kterou si můžeme v autě pustit, je American Idiot od skupiny Green Day. Znáte? Je to opravdový „nářez“, který se určitě dobře hodí na poslední chvíle divokých večírků. V automobilu, zvláště dáte-li zvuk na maximum, je to však zaručená poukázka na problémy.

V USA se traduje, že právě tahle „vypalovačka“ ve spojení s alkoholem a marihuanou má na svědomí víc mladých životů než třeba nehody na motocyklech. Právě na ní se dá také dobře demonstrovat fakt, se kterým přišel studentský výzkum na univerzitě v Pensylvánii: totiž že čím je hudba v autě hlasitější, tím je řidič méně opatrný a s vyslovenou rozkoší dupe na plyn, „co to dá“.

Také si v autě hulákáte?

Pojišťovny, včetně těch našich, se samozřejmě o důsledky příliš hlasité anebo jinak rušivé hudby na řidiče automobilu dost důkladně zajímají. Mimo jiné to byly právě pojišťovny, kdo v některých státech USA před časem přispěl k prosazení „tichého zákona“: podle něj mají rodiče mládežníků ve věku do 21 let právo nastavit na jejich audiu v autě hranici hlasitosti (jsou také místa, kde mohou přes řídicí jednotku vozu nechat omezit jeho maximální rychlost). Pojišťovna Direct si před časem také nechala zpracovat studii o „stavu hudby na českých silnicích“. Podle jejích výsledků si zhruba třetina řidičů uvědomuje, že hudba ovlivňuje jejich styl jízdy (zbylé dvě třetiny si toho zřejmě nejsou vědomy, nikdo ale nemůže říci, že na něj zvuky ve voze nemají žádný vliv).

Když hraje naše oblíbená hudba, máme tendenci se tak trochu „odvázat“. Někdo zpívá, jiný do rytmu trošku podupává na pedál plynu anebo dokonce dělá vlny na vozovce (což zaznamenala třeba švédská muzikoložka Carin Öbladová, podle jejíchž výzkumů hudba také upravuje tep srdce a působí na celou oběhovou soustavu). Nikdo už asi nespočítá, kolik nehod se odehrálo právě za asistence rozeřvané hudby (plus alkoholu aj.) při cestách z venkovských tancovaček: zmařené životy jen sem tam připomíná nějaký ten pomníček. Nedocházelo by k tolika tragédiím, kdybychom dali na radu Carin Öbladové: „Připravte si doma vlastní nosič s písničkami, které dobře znáte a máte rádi, a ty si v autě poslouchejte. Optimální je, budou-li to písně zhruba odpovídající normálnímu tepu srdce – bez prudkých změn. Nebudete nuceni je příliš pečlivě vnímat, ničím vás nepřekvapí, prostě zůstanete v pohodě.“

Studii, zkoumající vliv hudby v autě na řidiče, uskutečnili i na univerzitě v australském Sydney. Paradoxně přitom zjistili, že unavenému člověku hudba pomáhá udržet bdělost, zatímco neunaveného spíše ruší. Je otázkou, kolik pozornosti poslech hudby odvádí, ale mluví se až o třetině, což je dost varující.

Hlavně ať tomu nerozumím

Mezi osobami dotazovanými v různých průzkumech převažoval názor, že klasická hudba řidiče uklidní, zatím jakákoli jiná ho může z klidu vyvést. Podle psychologů je to však pravda jenom zčásti. Na většinu lidí prý klasika působí stejně rušivě jako třeba pop – záleží spíš na tempu a intenzitě hudby než na stylu.

Řada lidí používá automobil i jako relaxační pomůcku: zahulákají si texty svých oblíbených písní, párkrát udeří do volantu, zahoukají si jen tak a jsou „vybití“. Proti ničemu z toho nelze nic mít, ovšem za jediné podmínky – že totiž nespustí oči z vozovky ani ze zrcátek. Mnohokrát už se totiž stalo, že pro hluk uvnitř automobilu řidič neslyšel houkačky hasičů, sanitek nebo policie, což může skončit velmi ošklivě.

A ještě na jednu zajímavou věc přišli psychologové. Hudba má na řidiče slabší účinek, pokud jde o písně v cizím jazyce, jemuž dotyčný nerozumí. Naopak nejhorší je česká píseň, zpívaná umělcem slabého hlasu, kdy řidič podvědomě „napíná uši“, aby zachytil text.

Pozor na detektivky

Zvláštní kapitolou jsou audiotexty. Někteří experti hlavně lehčí humornou četbu doporučují, jiní jsou proti a poukazují na dnes tak módní drsné detektivky, které často strhnou pozornost ženy či muže za volantem. Ostatně diskutuje se i o tom, zda má řidič vést nějaké hlubokomyslnější „besedy“ se spolujezdci, nebo má být v této souvislosti zcela vynechán.

Pouze několik procent lidí uvádí, že v autě dávají přednost tichu, protože pak lépe slyší zvuky motoru, pneumatik, okolí apod. To by bylo zajisté ideální, jenže takových řidičů není ani desetina. Ostatní za volantem „něco“ poslouchají, přičemž dvě třetiny z nich otevřeně připouští, že je „to“ ruší a že jde vlastně o zlozvyk. Zbytek se hájí tím, že jde o obranu proti únavě a mikrospánku (minimum řidičů používá rádio k přehrávání pohádek dětem).

Pokud jde o žánr, v české anketě vyhrál pop (29 %) těsně před rockem (26 %) a hip-hopem (15 %).

Dvacet vteřin a bum

Hudba v automobilu má ještě jeden nepříjemný aspekt. Výběr skladby či ladění stanice podle průzkumů zabírá v průměru dvacet vteřin: tedy zhruba tolik času jako napsání krátké SMS zprávy. Telefon v ruce by řidiči způsobil nemalé potíže, ale ladění rádia či manipulace s cédéčkem nejsou nijak postižitelné (tedy pokud netrvají tak dlouho, že by se dalo mluvit o nevěnování se řízení).

Odborníci proto radí, abychom si ty správné „hluky“ vybrali a pustili ještě předtím, než se rozjedeme. Anebo požádali o pomoc spolujezdce. Podle policie je nejlépe zvolit takovou stanici, která přináší dopravní zpravodajství nebo alespoň vstupy s těmi nejdůležitějšími informacemi (to už si ale u moderních vozů můžete navolit bez ohledu na momentálně puštěnou stanici).

Domobrana proti muzice

Automobily, z jejichž otevřených oken zní hlasité melodie, ovšem nedělají starosti jen odborníkům na dopravu. Například v anglickém Bradfordu občané předvedli, že si v případě nouze dovedou prosadit svůj názor. Sedmdesát procent obyvatel města se v průzkumu, který objednala radnice, shodlo, že v nich hlučná hudba z aut probouzí pocity nejistoty a nebezpečí. Úřady proto okamžitě přišly s novou vyhláškou, podle které se příliš hlasitá hudba ve voze trestá pokutou až v přepočtu tři tisíce korun. Kdo ale posoudí, co je příliš hlasité? Místní strážníci. Ti mimochodem nevědí, kam dřív skočit, protože je zasypala hlášení o nových autopřestupcích, k nimž už přibylo i túrování motorů, kvílivé brzdění apod.

Že je Anglie daleko, teď po brexitu vlastně ještě dál? Nepropadejte iluzím. Řidiče příliš hlučných vozů začínají pokutovat už i u našich rakouských sousedů: největší „pálky“ jsou za hluboké basové tóny, které dokážou rozvibrovat celé okolí. Je jen otázka času, kdy se podobné pokuty budou udělovat také u nás – legislativa v podobě zákona o dodržování nočního klidu apod. už je připravená.

I za jízdy autem se můžeme pořádně odvázat – hlavně když duní oblíbená muzika. Řidič/ka se ale nesmí bavit, musí řídit – jinak jsme ve velkém nebezpečí

Nejhorší je česká píseň, zpívaná umělcem slabého hlasu, kdy řidič podvědomě „napíná uši“, aby zachytil text.

Po dálnici do nebe

Britská firma Moneybarn (její specialitou jsou půjčky na nákup automobilů) si nechala udělat průzkum na téma: Která hudba se do auta hodí nejvíce, a která nejméně? Tady jsou výsledky – napřed pětice „bezpečných“ songů:

✔ Stairway to Heaven

(Led Zeppelin)

✔ Under the Bridge

(Red Hot Chili Peppers)

✔ God’s Plan (Drake) ✔ Africa (Toto) ✔ Location (Khalid)

Předchozí písně spojuje klidná melodie a pomalejší tempo. To nejhorší pětice písní vám naopak přímo rve uši:

✖ American Idiot

(Green Day)

✖ Party in the U.S.A.

(Miley Cyrus)

✖ Mr. Brightside

(The Killers)

✖ Don’t Let Me Down

(The Chainsmokers)

✖ Born to Run

(Bruce Springsteen)

Zdroje: Květy 09/2021, https://www.moneybarn.com/dangerous-driving-songs/